Svou profesní kariéru budovala téměř deset let ve vydavatelství Economia, nejdříve na webu Hospodářských novin, později v jejich byznysové redakci či v magazínu Podnikání.
Analýzy
Přístup ke vzdělávání romských dětí v Moravskoslezském kraji je na rozcestí. Město Krnov a ostravský obvod Poruba ukazují, že desegregace je nejen možná, ale i prospěšná. Smazává rozdíly, zlepšuje výsledky žáků a učí vzájemné toleranci. Klíčová je ale politická vůle a komplexní podpora.
Rozhovory
Podle Petra Pyszka, biologa a entomologa z Ostravské univerzity, se haldy staly součástí identity Ostravy. Může za to nejen jejich množství, ale také velikost i silný mediální obraz, jak pozitivní v případě haldy Ema, tak negativní v případě té heřmanické.
Centrum veřejných energetiků mělo minimálně do roku 2027 pomáhat obcím v regionu šetřit na energiích a rozvíjet komunitní energetiku. Teď ho chce vedení kraje zrušit. O osudu projektu, který získal peníze z Fondu spravedlivé transformace, rozhodnou zastupitelé v březnu.
Romské děti stále čelí diskriminaci ve vzdělávání. V Ostravě jsou podle odborníků mateřské i základní školy, které jsou příklady dobré praxe, jak bojovat se segregací. Město k tomu svým přístupem pomáhá. Pořád jsou ale místa, kde ke změnám jen tak nedojde.
Rozhovory
Na základních školách v Ostravě-Přívoze, kam chodí romské děti, se jim přizpůsobují výukové systémy, říká v rozhovoru pro Okraj Alena Pataky, místostarostka obvodu. Podle ní chtějí základky motivovat žáky, aby došli do devítky, ale údajně to jde těžce kvůli odlišné mentalitě.
Rozhovory
Stát zatím neudělal nic zásadního pro změnu vzdělávání Romů, míní Miroslav Klempar z Awen Amenca. Tím, že Česko stále vyučuje velké procento romských dětí jako žáky s lehkým mentálním postižením, si země vychovává generaci s nižší kvalitou vzdělání i pracovním uplatněním, říká v rozhovoru.
Když se vydáte na Osoblažsko, dříve či později na to téma dojde. Soužití s Romy v Osoblaze je pro tento region výzva, která se projevuje hlavně na tamní základní škole. Místní základky přitom dostávají pochvaly i ocenění. Osoblažsko je ale také unikátní úzkokolejka nebo obnova zchátralých zámků.
Reportáže
Po povodních čelí jeden z nejchudších regionů v Česku nejisté budoucnosti. Osoblažsko přitom nepřešlapuje na místě, nabízí levné bydlení a buduje i podnikatelské zóny. Oblast ale trápí nezaměstnanost a odlehlost. Jak bojují starostové a živnostníci v Dívčím Hradě, Osoblaze a Slezských Rudolticích?
Analýzy
Vláda nevyslyšela starosty obcí, které nejvíce postihla povodeň, aby odložila krajské volby. Ty tak budou v řádném termínu v pátek a v sobotu. Jde o demokratické rozhodnutí? A může někdo kvůli povodni zpochybnit volební výsledky? Ptáme se politologa Michala Pinka a ústavního právníka Jana Kysely.
Zastupitelům Moravskoslezského kraje se za poslední čtyři roky nepodařilo zvrátit odchod lidí, povedlo se jim ale čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace, míní politolog Lukáš Vomlela ze Slezské univerzity v Opavě. V rozhovoru přibližuje některé kandidáty i to, k čemu jsou kraje dobré.
Analýzy
Továrna na baterie do elektromobilů, která má vyrůst v Dolní Lutyni, by podle státu měla být ohleduplná k okolí a investor údajně zajistí ochranu přírody. Na příkladech z ciziny se ale ukazuje, že tyto firmy tají ekologické havárie a odebírají velké množství vody.
Analýzy
V Dolní Lutyni má vzniknout strategický projekt z oblasti automobilového průmyslu. Stát zatím stále tají, jaká firma za možnou investicí stojí, v médiích se spekuluje o jihokorejském Samsungu. V jiných zemích už výroba „pohonu” pro elektroauta funguje, s nezaměstnaností ale příliš nehýbe.