Pokud prodáme developerům luxusní parcely, nikdy nepůjdou do brownfieldů, říká Semerák

Je spíš politik, nebo developer? Lídr hnutí Ostravak do komunálních voleb v Ostravě Lukáš Semerák v lokální politice působí už 16 let. V roce 2010 založil takzvané „hnutí občanů“ v reakci na údajný místní klientelismus. Přesto se neoznačuje za profesionálního politika.

Když se jej však v kritickém rozhovoru ptáme na jeho podnikatelské aktivity, odpovídá překvapeně: „Nečekal jsem, že se budeme bavit o mém podnikání,“ říká developer, který přiznává, že blokuje výstavbu developerskému bydlení. „My tam chceme výstavbu vlastní - obvodní nebo městskou s nájemními byty,“ vysvětluje k zástavbě v Masné ulici.

S Macurovým ANO jsme se rozešli kvůli městské nemocnici

Hnutí Ostravak má s tvorbou koalic na městě i v městských obvodech různé zkušenosti. Například v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz vás v letech 2018 a 2022 vyšachovali, a i když jste volby vyhráli, skončili jste v opozici. Na městě jste také nebyli vždy v koalici. Počítáte s tím, že vás ostatní politické strany mohou tento rok znovu obejít?

Samozřejmě můžou.

A co jim na vás vadí?

To musíme jít k počátkům hnutí. Vzniklo v roce 2010, kdy jsme byli v podobné situaci, v jaké bychom byli dnes, kdybychom neexistovali. Byly komunální volby a my jsme neměli koho volit, existovaly tu v podstatě jen tři zavedené strany ODS, ČSSD a komunisti. My jsme vznikli z úplně nejpragmatičtějšího a nejprimitivnějšího důvodu: vodili jsme děti do školky v Ostravě-Jihu, před školkou byl strom a najednou ho skáceli. A když jsme se ptali proč, tak jsme zjistili, že byl na pozemku, který chtěl starosta Jihu prodat svému spolustraníkovi z kraje a strom bránil případné výstavbě.

Ale jsme o 16 let jinde, tak co jim vadí?

My jsme tehdy dali dohromady občansky aktivní lidi, kterým systém zaběhnutých politických stran nevyhovoval. Doslova jsme rozkopali těm tradičním stranám hračky. Vládla tu koalice ODS a ČSSD, zastoupená primátorem Kajnarem (Petr Kajnar za původní ČSSD - pozn. red.) a náměstkem Madejem (Dalibor Madej za ODS - pozn. red.). Ti se ani netajili tím, že volby považují za formalitu a pomalu si ani nevyklízeli kanceláře. Byl to politicko-ekonomický systém a my jsme byli mimo něj.

Ale teď už v něm jste. Jste v koalici na městě téměř nepřetržitě. 

Nejsme. Byli jsme 4 roky v opozici, pak rok zase v opozici, tři roky v koalici, pak zase pět v opozici a teď tři v koalici. Větší část jsme strávili v opozici než v koalici, je to 10 ku 6. 

Ty poslední tři roky v koalici proměnily váš vztah k ostatním stranám a hnutím?

Proměnily. Ale rozhodně ne tak, že bychom se stali součástí jejich uvažování.

Na debatě Okraje v Centru PANT jste ale vy, jako kandidáti na primátora a primátorku, působili, že spolu docela dobře vycházíte.

Přiznám se, že na tu debatu se mi původně ani nechtělo, byl jsem extrémně unavený. A druhá věc je, že když jdete na čtvrtou debatu během osmi dnů a nejste profesionální politik, tak když opakujete to samé dokola...

Vy jste profesionální politik. Jste v politice 16 let.

Profesionální politik je ten, kdo za to bere peníze. Když jsem byl radní města, byl jsem vždy neuvolněný a nebral za to peníze. Když se nám povedou volby a podaří se sestavit funkční koalici, tak…

Co to znamená?

Funkční koalice znamená, že budeme mít pocit, že se věci rozvíjejí směrem, jakým chceme. 

Co to znamená?

Uvedu vám to na dvou příkladech. Prvním byla naše první koalice s hnutím ANO a Tomášem Macurou (tehdy za hnutí ANO - pozn. red.) v roce 2015. Do roku 2018 to fungovalo skvěle. S Macurou, který byl dominantní v hnutí ANO, ale i s dalšími kolegy jsme byli sociálně a společensky na podobné vlně. Byli jsme schopni se lidsky bavit, po zastupitelstvu jít na pivo a řešit věcné problémy a to, co nás zajímalo. Přebíral jsem dopravní podnik v roce 2015, po kauze Dědic, bylo to v katastrofálním stavu a nás to bavilo posouvat. Macura do toho šel se zápalem. Do hnutí ANO vstoupil spíš prospěchářsky, než aby byl ideově zatížený. Na toto období nemůžu říct křivého slova.

Po volbách v roce 2018 jsme skončili v opozici. Důvod jsme dlouho nevěděli, dneska je nabíledni, šlo o městskou nemocnici a koncertní halu. Projekty se před volbami rozvíjely paralelně a těsně před nimi se schvaloval generel nemocnice, Macura si ale před ni předřadil koncertní síň. Po volbách jsme nebyli ochotní ustoupit z nemocnice a šli jsme do opozice.

Z vašich vyjádření v médiích tehdy po volbách to ale vypadalo tak, že jste do koalice na městě nechtěli jít kvůli tomu, že vás hnutí ANO vyšachovalo na Moravské Ostravě.

Ne, to vůbec ne. My jsme jedny volby vnímali nespravedlivě, to přiznávám. To bylo v roce 2014, kdy jsme na obvodě vyhráli. Tehdy jsme byli nezkušení. Dneska už víme, že když volby vyhrajete a nemáte většinu, tak vám to může být k ničemu (v obvodě Moravská Ostrava a Přívoz složilo koalici po volbách v roce 2014 hnutí Ostravak, ČSSD a KSČM - pozn. red.). V tom roce 2018 už jsme byli zkušenější. Určitá hořkost, že vyhrajete volby a ostatní se proti vám spojí, existuje. Na druhou stranu dnes už přijímám fakt, že jsme zkušenější.

V současné koalici jsme si zbyli

Tak vy byste asi neměli problém spolupracovat s kýmkoliv? I když jste v roce 2010 kandidovali proti ČSSD a ODS, následně jste s nimi byli v koalici, alespoň na Moravské Ostravě a Přívozu.

Víte, co je zvláštní? Že komunální politika je o lidech. Dám vám paradox všech paradoxů: my jsme se potkali poprvé v Centru Pant. Pant je v obecním prostoru, který jsme otevírali v okamžiku, kdy jsme my byli v koalici s komunisty. To je největší paradox. Ono je to brutálně o lidech a tady ty partaje jdou bokem. 

A abych to dořekl, co se týče této koalice, kterou máme od roku 2023, tak my jsme si zbyli. Kdybychom tehdy věděli, jak odstředivá ta koalice bude, nevím, jestli bychom do toho šli.

Máte nějakou ideální představu, s kým byste šli do koalice?

Neumím si to představit s komunisty. Já si extrémně vážím pana Josefa Babky (dlouholetý zastupitel za KSČM - pozn. red.), ale s komunisty ne.

Na městě to vnímáte jinak? Protože v Moravské Ostravě a Přívozu jste s nimi v koalici byli. 

Na obvodu to bylo tak, že tam ti komunisti byli dva nebo tři a my jsme je všechny znali. Ne, že by poznaný komunista byl lepší než nepoznaný komunista, ale jeden z nich byl náš spolužák nebo známý, známe se strašně dlouho a další…

A teď na městě ty lidi neznáte, nebo v čem je ten rozdíl?

To je dobrá otázka. Nevím. Oni se rozdělili na dva oddíly. Máme tu hnutí Stačilo! a pak ty pravé komunisty. Co se týče těch pravých komunistů, neumím si to představit. A co se týče Stačilo! s panem Juroškou (Martin Juroška, starosta Michálkovic - pozn. red.), tam si nejsem jistý, jestli jsou to ještě komunisti, nebo spíše nějaká úplně vyšinutá frakce. Takže s nimi ne.

Co Motoristé?

Že by byli naše krevní skupina, to tvrdit nebudu. Stejně jako SPD. Pana Matěje Gregora (lídr Motoristů v Ostravě - pozn. red.) jsem viděl třikrát na hodinu a půl v debatě. Zaujalo mě, že i když je mu 24 let, patří ke skupině lidí, a z těch kandidátů na primátora jsou alespoň tři, co nikdy nechodili do práce a živí se celou dobu politikou. Což je pro mě lakmusový papírek, zda na to člověk opravdu má.

To máte i u Richarda Vereše, starosty Slezské Ostravy a lídra ANO?

Určitě. I u pana Aleše Boháče (starosta Radvanic a Bartovic a lídr hnutí Starostové pro Ostravu - pozn. red.). U Gregora jsem v jedné předvolební debatě zaregistroval, že pokud by se stal primátorem, hodlá si zachovat poslanecký mandát. Pokud jste poslanec a komunální politik, řekněme v Praze nebo ve středních Čechách, tak si to ještě dokážu představit, protože jste schopný dojíždět do hodiny. Ale v našem případě trvá cesta 3,5 hodiny čistého času. Není to slučitelné a nedá se to usedět na dvou židlích.

Vy byste uměl sedět na dvou židlích primátora a developera?

Já mám tu výhodu, že jsem od města nekoupil ani metr čtvereční. Dobře, jednou jsem koupil metr čtvereční od města kdysi na Biskupské, ale dal jsem si červenou bariéru, že si od města nic nekoupím. Byla jedna výjimka, to je Křižíkova, to se povedlo po šesti a půl letech. Ale řekl jsem si, že pokud budu v Ostravě, tak jen na soukromém. Nechci nikomu dávat záminku k nařčení.  

Vy to moje developerství můžete uchopit dvakrát. Buď to nějací dezoláti z webu MSStavby můžou zneužívat, nebo to vezmete tak, že se v tom oboru pohybuji 30 let. Město je rozvíjející se organismus a můžu tady uplatnit své zkušenosti. Sklenice je poloprázdná, či poloplná. Já s tím problém nemám.

Spíš si říkám, jak to je s vaším časem, když jste zmínil, že Matěj Gregor by nestíhal práci poslance i primátora. 

Den má pro každého 24 hodin. Já tvrdím, že není slučitelná pozice primátora s funkcí poslance. Je to filozofická úvaha. Vy jste řekli, že jsem developer a protože by mohlo dojít k potenciálnímu střetu zájmů, tak nemůžu nikde kandidovat. Já vám ten názor neberu. Ale co tím říkáte? Podpořte lidi, kteří jsou bez vzdělání, zkušeností a nic v životě nedokázali? Je to až filozofická otázka, kdo by měl reprezentovat třetí největší město v Česku. Kdybych za sebou neměl developerství, práci ve velkém korporátu, tak dát do latě dopravní podnik - u toho jsem se i já zapotil - myslím, že není úplně jednoduché. 

Rozjedeme Rezidenci Křižíkova, střet zájmů to není

V roce 2022 jste usiloval o koupi pozemku pro Rezidenci Křižíkova v Moravské Ostravě…

Kdyby v roce 2022…

... jak to dopadlo?

Happy endem. Já jsem původně se společností Skanska koupil soukromé pozemky na Křižíkově ulici od společnosti Dalka. Bylo to kolem roku 2005, tehdy jsem ještě byl v Praze. Je to bývalý brownfield v centru města, měli jsme joint venture (společnou firmu - pozn. red.) 50 na 50 se Skanskou s tím, že tam uděláme projekt. Jmenovalo se to Zelený dvůr.

Projekt jsme připravili a myslím, že kdybychom ho realizovali, byli bychom v Ostravě jedni z prvních s takto velkým bytovým projektem. Mělo tam vzniknout přes 300 bytů. Jenže v letech 2008 přišla krize. Švédské vedení Skansky rozhodlo, že utlumí aktivity v takzvaných sekundárních městech. Ponechali si něco v Praze, ale Ostrava pro ně nebyla priorita. Svou polovinu jsem jim prodal s tím, že to chtěli zakonzervovat a prodat. Pak se dlouho nic nedělo. 

Když byl covid, Skanska přišla s tím, že by ty pozemky znovu prodala. To bylo v roce 2021 a my je s kolegou odkoupili. Počkejte, nečekal jsem, že se budeme bavit o mém podnikání…

Za kolik jste to koupili?

Do toho vám asi nic není. Kdybych to kupoval od města, tak budiž, ale dokonce si myslím, že mám ve smlouvě se Skanskou mlčenlivost. Nebylo to levné.

Na pozemku jsou garáže. Skanska je chtěla vykoupit od soukromých vlastníků, protože nejsou kompatibilní s bytovou rezidencí. Pozemky pod nimi jsou obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a mají nešťastný tvar. Řekli jsme tedy obvodu, jestli by ty pozemky pod garážemi nechtěl buď nějak rozdělit a část nám prodat nebo směnit, aby to mělo nějaký tvar a my tam mohli stavět. 

A obvod přišel s úplně jinou myšlenkou. Garáže jim dělaly potíže, scházeli se tam bezdomovci a drogově závislí. Takže nám řekli, že pokud je vykoupíme, tak nám ty pozemky pod nimi prodají. My jsme na to kývli a v roce 2022 se rozjelo neskutečné martyrium výkupu zhruba deseti garáží. Nakonec se nám podařilo na přelomu let loňského roku vykoupit poslední z nich. Pak jsme chvíli bojovali s Městským ateliérem prostorového plánování a architektury (MAPPA), který po nás chtěl, abychom vytvořili uliční frontu z ulice Suchardova. Naštěstí od toho pak město ustoupilo, protože to nedávalo smysl. A úplně stejnou blbost chtěli na Křižíkově ulici. To by sice šlo, ale musel by se pokácet obrovský platan, což si nedokážu představit, že bych udělal.

Před dvěma týdny zastupitelstvo obvodu konečně schválilo prodej pozemků. Teď se podepisují kupní smlouvy, což pro nás znamená, že můžeme konečně začít projektovat. To jsou po Biskupské první pozemky, které jsem koupil od města. Samostatně by byly obtížně využitelné, kupujeme to i s ekologickou zátěží, protože tam byla předtím elektrárna. Je to brownfield v centru města a pokud tam doručíme rezidenci, což chceme, tak to lokalitu může posunout. Dneska je trochu smutná.

Kolik za ty pozemky zaplatíte?

Myslím - a tentokrát vám to chci říct -, že je to něco přes 18 milionů korun bez daně. Udělám to městotvorně. 

Takže teď už jste ve střetu zájmů?

V čem?

Říkal jste, že jste dosud nebyl ve střetu zájmů právě pro to, že jste od města nekoupil pozemky. Teď už je máte. Je to střet zájmů, nebo není?

Já ho v tom nevidím. V čem ho vidíte vy? 

Kupujete od města pozemky a jste ve vedení města. To je v pořádku?

Prodej schválilo zastupitelstvo ještě v době, kdy tam byl Tomáš Macura a my byli v opozici. Teď jsme na obvodě taky v opozici. Já tam střet zájmů nevidím. Myslím, že obvod ani město by nevěděly, co s tím pozemkem dělat. Jako celek mi teď dává větší smysl. Při odkupu tam byl normálně záměr a všechno, tak že bych tam měl nějakou výhodu... mohl se tam přihlásit každý, to zase pozor.

Kdy hodláte stavět?

Až budeme mít stavební povolení. Lehce optimisticky říkám, že by to mohlo být příští rok.

Nechceme developery na atraktivních pozemcích

Pojďme teda k vaší vizi pro Ostravu.

Už nemáte žádný dotaz k developmentu?

Máme. 

Vy jste se na to ptali už v debatě v Pantu. Tím, že jsme vstoupili do politiky a rozkopali jsme hračky některým lidem, tak tady jsou zájmové skupiny, které nás nemají rády a vymýšlejí hromadu nesmyslů. Na internetu je spousta dezinformací, a buď si zachováte morální integritu, nebo to sledujete. Já nesleduju server MSStavby, jsou to lži a ani neudělám nikomu radost a nebudu je žalovat.

Server MSStavby ukazuje na několika příkladech, jak vy nebo hnutí Ostravak blokujete výstavbu v centru města. Dokládají to důvodovými zprávami ze zastupitelstev a podobně.

Řekl jsem vám to v Pantu a řeknu vám to znovu: jsou to lži.   

Tak pojďme na konkrétní příklady. V roce 2011 šlo o výstavbu hotelu na Poděbradově ulici, kdy jste na debatě uvedl, že jste nepovolili výstavbu proto, že měl hotel málo parkovacích míst.

Podívejte, vy jste na debatě zmínili Masnou. To je největší absurdita. My jsme nikdy neřekli, že jsme proti zastavění proluky na Masné. Můžeme se bavit o parametrech zástavby, ale hlavní problém byl v tom, že když se podíváte, kdo si o ten prodej požádal, z které strany ti lidi jsou, tak pochopíte, proč je nějaká zášť směrem k nám.

Kdo si o to požádal?

To se podívejte vy.

Tak to řekněte.

To nepotřebuji říkat.

Můžeme se bavit obecně nebo konkrétně…

Když budeme nadále prodávat atraktivní parcely v atraktivních místech na developerské bydlení, dostaneme developerské byty v těch cenách, které dnes v Ostravě jsou. Jsou vysoké. Nebo si řekněme, že na těchto atraktivních parcelách v atraktivním místě postavíme dostupné a moderní obecní bydlení, co všichni slibují.

Ale vy tady máte svůj developerský projekt Rezidenci Křižíkova. A pak to vypadá, že nechcete povolovat stavby dalším developerům, protože si nechcete pouštět na trh konkurenci. Proč tam nechcete developerské bydlení?

To, co jste řekla, je spekulace a já vám ji nebudu brát ani hájit. Na Masné je ten rohový dům s Janáčkovou obecní. Postavili jsme ho za nás a navazuje na to další obecní dům. Z hlediska správy a všeho není nic jednoduššího, než přidat k obecním domům další dva. To, že blokujeme výstavbu je lež. My tam chceme výstavbu vlastní, obvodní nebo městskou s nájemními byty.

No blokujete tam výstavbu developerskému bydlení.

Ano, pod to se podepíšu. Nemůžeme říkat, že jsme špatní a blokujeme výstavbu a vzápětí, že budeme budovat byty v atraktivních lokalitách. Buď jedno, nebo druhé. Pokud parcely rozprodám, nemůžu na nich stavět. 

To můžou ti developeři.

Můžou. Když budeme soukromým developerům prodávat připravené, luxusní parcely, nikdy nebudou kupovat brownfieldy na Křižíkově, nikdy nepůjdou do Jindřicha, protože nemusí. Je to drahé. Na Masné nikdo, včetně nás, neblokuje výstavbu. Chceme využít synergie, která tam je a chceme postavit dostupné byty. Pokud si někdo myslí, že je lepší, aby tam byly byty na prodej, je to jeho názor, my ho nesdílíme.

Když se podíváme na zápis z posledního zastupitelstva centrálního obvodu, tak pro prodej pozemku na Masné byli všichni, kromě hnutí Ostravak a zdrželo se SPD. 

Znovu opakuji, my jsme nesouhlasili s prodejem pozemku developerovi. MSStavby je nějaký dezinformační web, jsou to samé lži.

V čem jde o dezinformační web? Dokládají své argumenty oficiálními zápisy ze zastupitelstev.

Dezinformace spočívá v tom, že my blokujeme výstavbu na Masné. To je lež.

Ale vždyť jste před chvílí řekl, že blokujete výstavbu pro developery.

Když tam dodáte ty developery, tak se pod to podepíšu. Ale neblokujeme výstavbu. My bychom rádi v této lokalitě, stejně jako v dalších, viděli dostupné nájemní bydlení. Já tomu vašem serveru neberu, že tam to developerské bydlení chce. Je mi to jedno. Je naprosto legitimní, že tady jsou zastánci obojího, ale od toho jsou volby - někdo vyhraje a o tom to je. 

Takže ve chvíli, kdy byste se dostali do vedení obvodu, tak tam chcete stavět nájemní bydlení.

Ano, budeme to navrhovat. O městské byty je obrovský zájem. Centrální obvod má teoreticky velké množství bytů, jenomže jsou ve špatném technickém stavu nebo v lokalitách jako je ulice Jílová. Říkám to nerad, ale v daném okamžiku tam nechcete. Bohužel. Ono se to řeší, musíme pracovat s rozvojem té lokality. Já třeba nepodlehám tomu pesimismu, že mladí z města mizí.

Čísla to ale dokazují.

Jo, ale já třeba cítím, že generace dnešních pětadvacátníků se už do Ostravy po vysoké škole vrací. Na druhou stranu Ostrava funguje jako houba. Kromě toho, že vysáváme lidi z Orlové, Karviné, tak jsme dobrá destinace z obcí, kde není ideální dojezdová vzdálenost na každý den, jako je Valašské Meziříčí a Krnov. Lidé do Ostravy přicházejí, mají tu práci, neví, jestli tady budou rok, dva nebo pět, ale potřebují bydlet na dobré adrese a mít dobrého pronajímatele. Tím je obec, která se stará.

Co naopak vzniklo v době, kdy jste byl vy vedení obvodu, tedy od roku 2010?

Janáčkova-Masná, konverze dvou domů Husova a Veleslavínova na byty, Střelniční konverze, Lauby. To je o 100 procent víc než kdokoliv jiný. Všichni jenom hejtí, ale my máme konkrétní výsledky. Tam všude dnes bydlí lidé. 

Bazaly se městu vrátí jinak

Pojďme ještě k vizi pro Ostravu. Jak by město mělo vypadat v následujících čtyřech a deseti letech?

Vnímáme, že Ostrava je polycentrická a je potřeba stavět a zahušťovat zástavbu směrem dovnitř města. Pro nás například není úplně šťastné stavět novou sportovní halu v Krásném Poli nebo v Koblově. Když jste šestnáctiletý kluk nebo holka a máte jet veřejnou dopravou do Krásného Pole, je to daleko a špatně dostupné. My chceme město zahušťovat a dostavovat uvnitř. 

Specifickou výzvou, která město čeká, jsou Vítkovice. Historicky vznikla továrna a kolem ní město. Továrna je pryč a my máme dvě možnosti: buď budeme hloupí a vzniknou tam haly, nebo dostavíme skutečné město. Já bych tam rád viděl parky, bydlení a třeba novou halu pro zimní sporty, což organicky propojí Jih s centrem a Mariánskými Horami. Byl by to projekt, který propojí soukromý kapitál s městským na minimálně dvacet let, protože je to drahé, ale rádi bychom tam viděli vznikat novou čtvrť. 

To je vize, kterou byste chtěli udělat v příštích čtyřech letech?

Rozjet určitě. Stejně tak se musíme věnovat opuštěným nebo zanedbaným místům, jako je lesopark Benátky, kdy do volných ploch dostaneme život. Nevidíme rozvoj v tom, že budeme v okrajových částech stavět individuální rodinné domky.

Vedle tvrdých investic do infrastruktury, dostupného bydlení a podobně, chceme výrazně rozvíjet i měkkou vizi: rozšiřovat systém volnočasových a kulturních grantů. V obvodu si dokážu představit redukci či transformaci Centra kultury a vzdělávání (CKV) tak, aby se finanční prostředky přesunuly přímo do grantových schémat pro mladé kreativní lidi. Když jim nabídneme dostupné nebytové prostory v centru města, dokážeme během čtyř let oživit městský parter, ulice i víkendový život.

Ostrava musí stavět na tvořivosti a kreativním průmyslu. Má to obrovský efekt sněhové koule a dokáže to přitáhnout talenty z Polska, Slovenska i celého regionu. Chceme masivně podporovat talentové granty a vytvořit pro ně profesionální zázemí. Jsme spíš zelení než betonoví, spíš živí než zaměření na centralizované rozhodování o dotacích.

Když město v roce 2013 odkoupilo stadion Bazaly, aby zachránilo Baník před krachem, řekl jste, že se veřejné prostředky nemají používat na sanaci dluhů soukromého profesionálního klubu. Teď plánujete výstavbu nového stadionu, pravděpodobně z veřejných prostředků. Je to v pořádku?

Tehdy jsme varovali před tím, že Bazaly zchátrají, peníze zmizí a Baník spadne. A to se přesně stalo. Ano, já jsem si ty Bazaly vymyslel, všechno beru. Pokud jde o současnost, stojím si za tím, že Ostrava nutně potřebuje moderní metropolitní volnočasovou aktivitu. Proto potřebujeme koncertní síň, proto potřebujeme nový fotbalový stadion i nový palác pro zimní sporty. To vytváří regionální metropoli.

Klíčové je, jak propojit veřejný a soukromý kapitál. Koncertní síň bude vždy vyžadovat provozní dotaci, ať už ze strany státu, kraje nebo města, protože to je nadregionální záležitost. Ale všechny sportovní projekty musí oproti koncertní síni generovat provozní zisk. To otevírá možnost zapojení soukromého kapitálu. V míčové hale mohou být akce celý rok, zimní hala je teď u ledu, což je vtipné, a Bazaly jsou nejsložitější.

Kdo by měl provozovat Bazaly?

Myslím, že klub. Baník bude platit nájem, ale může to být i jiná forma spolupráce. Jakékoli zapojení veřejných prostředků podléhá schválení veřejné podpory v Bruselu. Těch dotačních modelů je hodně, máme na to experty z Německa a Holandska. Evropská komise si hlídá, aby město nepostavilo stadion a nenechalo tam zadarmo běhat sportovce. To kvazi splácení trvá dvacet i třicet let, zapojují se banky, fondy, nadace. Struktura nebude jednoduchá. Konkrétnější obrysy a detailnější projekt bychom mohli mít zhruba za rok. V principu jde o obdobu toho, co vzniká v západní Evropě. 

Kolik maximálně by tam mělo jít městských nebo veřejných peněz? 

Modely jsou různé. Město může zaplatit sto procent a vrátí se mu to jinou formou, nebo zaplatí třeba deset procent a zbytek dokryje někdo jiný. Za mě to může skončit projektovou dokumentací za 270 tisíc korun. Při určitém podílu se investice městu vrací v přenesené hodnotě. Vezměte si, jak město ožije, když sem přijede obrovské množství lidí na zápasy mistrovství světa v hokeji nebo na letní festivaly. Dovedu si představit, že kdyby stály Bazaly, přijede 20 tisíc diváků, město se zaplní a přinese to peníze jinde. Takže ať už bude podíl veřejných peněz deset procent nebo více, je to projekt, který je městotvorný. Nemůžeme přebírat anglické nebo španělské modely od klubů jako Manchester United nebo Real Madrid, protože to je úplně jiná ekonomika. Mluvil jsem o modelech, které se používají v Rakousku, Německu, Holandsku. Iniciační zapojení města je nezbytné, jaké bude finále, se uvidí za rok.

Rozhovor editoval Jan Žabka