Úleva pro Hlučínsko, noční můra pro Ludgeřovice. Spor o miliardový obchvat pokračuje
Dlouho očekávaný obchvat Hlučínska za devět miliard korun se posouvá k projektování. V Ludgeřovicích ale naráží na tvrdý odpor. Podle místních jim nová trasa zničí klid i přírodu. Předseda Sdružení obcí Hlučínska Herbert Pavera ale trvá na tom, že stavba uleví celému regionu.
Jen pár kroků od ludgeřovických rybníků bydlí Jan Vjačka, předseda spolku Zachování ludgeřovických rybníků a lesa, který sdružuje přes dvě stě místních obyvatel. Zatímco dnes se z terasy dívá přímo do zeleně, za necelých deset let by mu ticho a výhled na les měla narušit dvacet metrů vysoká a necelý kilometr dlouhá betonová stavba.
„Kousek je první rok v provozu nová mateřská školka. Její okna budou v úrovni a asi sto metrů od té silnice. Děti budou sedět na zahradě a dívat se na hlučné kamiony,“ říká Vjačka a ukazuje směrem k lesu, v jehož blízkosti má trasa vést.
Přes nesouhlas části místních se příprava silnice I/56 mezi Ostravou a Opavou posouvá kupředu. Na konci září Sdružení obcí Hlučínska oznámilo, že pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zpracovalo klíčové podklady, od kterých si předseda svazku Herbert Pavera slibuje zásadní průlom: odblokování celého procesu a posun záměru z fáze studií k samotnému projektování.
Nadšení ze společného postupu ale nesdílí všechny hlučínské obce. Ludgeřovice zásadně nesouhlasí s vedením silnice v těsné blízkosti obydlené zástavby obce. „Usnesení zastupitelstva Ludgeřovic jsou dlouhodobě jasná - nesouhlas. Počítáme s tím, že využijeme všech právních prostředků a budeme se bránit,“ říká starosta Daniel Havlík (My jsme Ludgeřovice).
Krajský úřad ale v únoru letošního roku vydal souhlasné stanovisko k posouzení vlivů obchvatu na životní prostředí. Stavbu ŘSD odhaduje na devět miliard korun. Plán zhruba 28 kilometrů dlouhé silnice je rozdělen do čtyř etap, kdy trasa začne v Opavě u Kateřinského uzlu a povede severně od obcí až k Hlučínu, kde se stočí k jihu směrem k dálnici D1.
Na celé trase je navrženo celkem 39 mostů a 7 mimoúrovňových křižovatek. Součástí záměru je i takzvaná nultá etapa, tedy výstavba nového mostu přes Odru, který má nahradit kapacitně nevyhovující přemostění z roku 1929.
Úleva pro jedny, hrozba pro druhé
Připravovaná silnice má podle ŘSD odklonit přetíženou dopravu z center hlučínských měst a obcí. To potvrzuje i bývalý starosta Bolatic Herbert Pavera. Odvolává se přitom na dopravní propočty, podle nichž nová trasa nejvíce pomůže Hlučínu, kterým denně projede kolem dvaceti tisíc aut. „Předpoklad je snížení současné dopravy na polovinu, možná i více. Měli by to lidé pocítit všude v regionu,“ říká Pavera. Samotná stavba by se pak podle předsedy svazku mohla rozběhnout v roce 2033.
Obyvatelé Ludgeřovic v čele se starostou Havlíkem chápou, že zbytku Hlučínska může silnice ulevit. Obávají se ale znehodnocení místní rekreační oblasti a nadměrného hluku. Nová komunikace má vyrůst padesát metrů od nejbližších zahrad. Podle starosty tak přímo zasáhne stovky místních.
„Přeložka silnice zasahuje nejkrásnější odpočinkovou oblast obce, kde jsou rybníky a máme biokoridor. Ludgeřovice z toho v podstatě nemají vůbec nic, protože se na tu cestu vůbec nedostanou,“ popisuje Havlík. Zároveň připomíná, že obec už podobným zásahem jednou prošla. Dnešní průtah vznikl v osmdesátých letech na místě zrušené železniční a tramvajové trati právě proto, aby ulevil původní silnici přes centrum.
Výhradám ludgeřovického starosty Pavera rozumí, v regionu ale podle něj pro vybranou trasu panovala široká shoda. „Snažili jsme se, aby trasa vedla co nejdále od zastavěné části, ale podle vybraného návrhu to nakonec vychází nejblíže k vesnici, protože přednost dostala záchrana rybníků,“ vysvětluje důvody, proč dostala zelenou právě tato varianta.
Podle odborníka na rurální geografii Petra Dvořáka z Ostravské univerzity je podobný střet typický. „Obchvat dopravní zátěž neodstraňuje, ale přerozděluje ji. Zatímco jedné skupině obyvatel může výrazně pomoci, jiná za tento přínos zaplatí zhoršením životního prostředí,“ vysvětluje odborník. Podle něj je proto nutné hledat rovnováhu, aby přínosy stavby nebyly dosahovány za cenu neúměrného poškození lidí, kteří žijí v její blízkosti.
Sliby na papíře
„Náklaďák s minimálně čtyřmi nápravami bude klepat, klepat a klepat. Pak po sto metrech pojede další. To už bude taková kakofonie,“ představuje si Vjačka novou realitu Ludgeřovic. Podle něj se z obchvatu stane mezinárodní tranzitní zkratka pro kamiony z nedalekého Polska. Dopravní model pro potřeby posouzení vlivu na životní prostředí (takzvané EIA) odhaduje, že v roce 2050 projede u Ludgeřovic kolem devatenácti tisíc aut denně, z toho zhruba tři tisíce nákladních.
„Bude to nejkratší a neplacená cesta na dálnici. Proč by jezdili až na Katovice a stahovali se dolů nebo dokonce dál na Český Těšín? Proč by to dělali, když to budou mít?“ ptá se bývalý podnikatel. Obává se přitom i samotné stavby, která podle něj přinese do obce prach, hluk a roky těžké techniky za okny.
Obavy místních z nadměrného hluku úřady mírní ujištěním, že hluk nepřekročí zákonem stanovené limity. Přesto krajský úřad ukládá stavbařům v místech nejblíže domům postavit protihlukové stěny. U mostní estakády před ludgeřovickými rybníky pak kraj nařídil použít speciální spoje, které mají tlumit právě charakteristické klepání projíždějících kamionů. Projektanti navíc musí prověřit, zda lze na silnici v blízkosti domů položit takzvaný tichý asfalt.
Podle starosty ale „papír snese všechno“ a skutečné záruky obci nikdo nedá. „Stačí se podívat na obchvat Frýdku-Místku, kde se musela znovu řešit navrhovaná rychlost. Při té stávající byly překročovány hlukové limity u domů půl kilometru daleko. Jak to bude vypadat s domy pod estakádou?“ nedělá si iluze Havlík.
Ani Vjačka závěrům studie příliš nevěří. Chybí mu výpočet, který by skutečnou hlučnost přejezdů přes mostní spoje doložil. Spolek proto k záměru podal třicet připomínek týkajících se hluku, emisí i dopadů samotné stavby. Podle Vjačky v okolí stavby stojí zhruba třicet rodinných domů, které kvůli stavbě mostu ztratí svou hodnotu. Pokud se úřady s námitkami nevypořádají, jsou místní připraveni rozhodnutí napadnout u soudu.
Dvořák navíc upozorňuje na některé rozpory mezi tabulkami a realitou. „Určité omezení vidím v tom, že splnění zákonných limitů nemusí plně vystihovat, jak lidé vnímají kvalitu prostředí, ve kterém žijí. Skutečnost, že stavba splňuje hlukové nebo imisní limity, ještě neznamená, že nemůže významně změnit každodenní život obyvatel nebo charakter okolní krajiny,“ uzavírá rurální geograf.
Vzácní živočichové v ohrožení
V sázce ale mohou být i ludgeřovické rybníky. „V dokumentaci EIA tvrdí, že při dodržení ochranných opatření je vliv na biodiverzitu přijatelný s mírnými negativními výsledky. To je něco šíleného,“ kritizuje Vjačka s tím, že posudek prakticky neřeší chráněné druhy v okolí.
V reakci na tyto nedostatky krajský úřad stanovil pro stavbu dodatečně několik podmínek: investor musí předem nechat vypracovat podrobný biologický průzkum, u vody zajistit stálý odborný dozor a stavební dvory ani zázemí dělníků nesmí vyrůst v blízkosti rybníků.
Ani tento slib ale seniorovi nestačí. „Při odbahňování rybníků tu bylo třicet nařízených opatření, co se musí zachránit, kolik je tu chráněných a kriticky ohrožených živočichů. A najednou si přečtete novou zprávu a v ní není nic. Přitom tu hnízdí třináct párů ledňáčků,“ upozorňuje a dodává, že se obává i posypové soli, která by přes retenční nádrže mohla ze silnice stékat přímo do vody.
Samotná dokumentace nicméně počítá s tím, že o konkrétních zásazích do prostředí chráněných živočichů a nutných výjimkách ze zákona se bude rozhodovat až v navazujících řízeních.
Tunel a úprava staré trasy? ŘSD říká ne
Ludgeřovice přišly s jinými návrhy, které by obec nezasáhly, všechny ale Ředitelství silnic a dálnic smetlo ze stolu. „Buď jít do tunelu spodem, aby silnice nebyla vidět, nebo upravit stávající trasu. Kdyby se na ní udělala slušná protihluková opatření a vyřešily se čtyři nesmyslné křižovatky v Petřkovicích a Přívoze, devadesát procent problémů by zmizelo,“ říká starosta Havlík. Vadí mu, že se údajně prosazuje jen jedna "správná" varianta.
Pavera ale postoj státního podniku chápe. „Dělat tunel v poddolovaných částech v blízkosti řeky je finančně náročné a podloží by nemuselo být stabilní. Zůstává se tedy na variantě navržené ŘSD,” vysvětluje. A dodává: „Navíc to mají přes 20 let v územním plánu i v územním plánu kraje jako prioritní stavbu.“
Státní podnik ale ve svých dokumentech namítá, že žádnou z alternativních variant nebylo možné přijmout. Starší silnici by podle ŘSD šlo rozšířit jen za cenu bourání domů.
Moravskoslezský kraj zvolil pro projednání podoby trasy online formu, ke které se připojily desítky lidí, hlavně z Ludgeřovic. Podle Pavery k tomu vedla očekávaná velká účast. Mezi přihlášenými nechyběl ani Jan Vjačka, který se do projednávání aktivně zapojil a s řadou dotazů se obrátil přímo na zástupce ŘSD.
Podle něj však byli zástupci státního podniku k jeho obavám lhostejní. „Mají jasnou vizi a k žádnému posunu nedojde. Nebudou nic dělat, chtějí to tady,“ popisuje svou zkušenost z projednávání.
To však vedení státního podniku odmítá. Přesto mluvčí ŘSD pro Moravskoslezský kraj Miroslav Mazal nepřímo potvrzuje Vjačkova slova, že se s hlavní trasou už hýbat příliš nebude. „K dalšímu upřesnění trasy dochází v závazném procesu EIA, po kterém již výraznější změna vedení trasy není možná,“ odpověděl na dotazy redakce Okraj.
Ludgeřovice v boji za změnu trasy tak zůstávají osamocené. Na jednáních Sdružení obcí Hlučínska sice o podobě obchvatu její zástupci debatovali, okolní samosprávy je ale vždy přehlasovaly.
„Jim to vyhovuje, protože trasa jde mimo ně. Já tu jsem ale od toho, abych hájil zájmy občanů Ludgeřovic,“ shrnuje Havlík. Pro zbytek Hlučínska zůstává nová silnice dlouhodobou prioritou, kterou většina starostů a starostek prosazuje řadu let.
Reportáž editoval Jan Žabka