Zapomeňme na to, říká muž, který vedl odpor proti větrníkům a teď povede Břidličnou

„Budeme vyčkávat. Musíme se do toho v podstatě dostat. Pokud budu starostou, budu si muset napřed prostudovat, co tam všechno je a není,“ říká Petr Knopp o své strategii k tomu, jak naložit s výsledky referenda o výstavbě větrných elektráren na území Břidličné. Tu obyvatelé města minulý týden odmítli a právě Knopp stál v čele odporu proti větrníkům. Se svou stranou Břidličná Historie Současnost Budoucnost vyhrál říjnové volby a počítá s tím, že se v následujících dnech stane starostou. 

Jeho úkolem tak bude, kromě běžné práce ve vedení města, vyřešit dopady výsledku hlasování. Břidličná totiž má podepsané smlouvy se společnostmi Al Invest a ČEZ o výstavbě větrného parku a jejich vypovězení by mohlo vyvolat soudní při nebo pokuty. Vyhlášení referenda provázely i občanské spory. Zastupitelstvo jej nejdřív odmítlo, krajský soud ale hlasování nařídil. Na novém vedení města, ve kterém žijí asi tři tisíce lidí, bude i urovnání vztahů mezi sousedy.

Pokud se budou chtít soudit, budeme se soudit

Svůj postoj k výstavbě větrných elektráren na území Břidličné přišla na konci října vyjádřit více než třetina místních - konkrétně 37 procent obyvatel. Drtivá většina z nich v otázce, zda má město poskytovat součinnost k přípravě, povolování nebo realizaci výstavby větrných elektráren na svém katastrálním území, hlasovala pro „ne“. Město se tak přidalo k dalším dvaceti po České republice, kde občané během října odmítli větrné elektrárny. 

Smlouvy mezi Břidličnou a investory zatím dál běží. První kroky by podle Knoppa i proto měly směřovat k jednomu stolu.

„Lidé se rozhodli, že to tady nechceme, tak pojďme udělat nějaký kompromis, nebo to vyřešit bez toho, abychom šli do soudního sporu,“ hodlá jim říct. Výsledek jednání si však netroufá odhadovat. „Tak jako oni mají páky na nás, my můžeme mít páky na ně. Nechci jim vyhrožovat, ale jak oni, tak my si musíme uvědomit, že jsme navzájem potřební,“ tvrdí. 

Konkrétní však v rozhovoru pro Okraj nebyl. „Nemůžeme nikomu nic zakazovat. My jako samospráva akorát nebudeme poskytovat součinnost,“ dodal pouze.

Investor, zdejší výrobce hliníkových obalů Al Invest, v širším záměru počítá až s jedenácti větrnými elektrárnami. „Když se je nepodaří postavit, můžeme přijít o značné částky. Situaci proto v tuto chvíli pečlivě vyhodnocujeme a očekáváme další jednání s městem,“ říká tisková mluvčí společnosti Elena Finsterlová. 

Al Invest je největším zaměstnavatelem v Břidličné, dává práci vyšším stovkám místních. Firma je s obcí dlouhodobě spjatá, navazuje na společnost Franke a Scholz, která založila ve městě výrobu neželezných kovů už v roce 1930. Dnes patří do holdingu MTX Group miliardáře Petra Otavy, v roce 2024 měla obrat necelých pět miliard korun. 

Podle Finsterlové jsou větrné parky zásadní energetický projekt pro celý holding. Chystané větrné elektrárny, fotovoltaika a bateriová úložiště mají zajistit firmě udržitelné a předvídatelné dodávky energií, které tvoří zhruba třetinu nákladů celé skupiny.

Knopp ale tvrdí, že firma o obnovitelnou energii nepřijde, na území obce má mít padesát hektarů fotovoltaiky. „To by jim mohlo stačit,“ říká. Pak ale dodává: „Samozřejmě, pokud se budou chtít soudit, budeme se muset soudit.“

Výrobce hliníku ale větrníky podle své mluvčí potřebuje proto, že dodávají elektřinu také v noci a během méně slunečných měsíců. „Pokud bychom se s městem nedohodli, museli bychom hledat jiné, dražší řešení,“ doplňuje Finsterlová.

Podceněná komunikace

Kolem referenda bylo v Břidličné v posledních měsících dusno a provázela ho vyostřená debata. Knopp byl ve svých příspěvcích na facebookové skupině, kterou spravuje a která má přes tři tisíce členů, často kritický vůči končícímu vedení města a starostovi Miroslavu Kladníčkovi (Naše Břidličná). Kritizoval jej za údajnou netransparentnost v debatě o větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny odvály porozumění. Břidličnou k referendu dovedly chyby v komunikaci

Musel o tom rozhodnout až krajský soud. Obyvatelé Břidličné se na něj obrátili, protože zastupitelé odmítli vyhlásit referendum o plánované výstavbě větrných elektráren. Spor o turbíny ukazuje na příkladu jednoho malého města, jak těžké je najít společnou řeč v tématu, které ovládl informační chaos.

OkrajJan Žabka

Ten mu to zase vracel prostřednictvím místního zpravodaje a chybu odmítal s tím, že město postup zveřejňovalo v radničních listech a k tématu udělalo před podpisem smluv i debatu. „To nestačilo. Nepochopili, že informovanost je strašně důležitá. Kdyby byla, mohlo to všechno skončit jinak. Vždyť na začátku nebyli schopni udělat ani anketu,“ komentuje Knopp.

Chybu v komunikaci s obyvateli ale přiznává i Al Invest. „Situaci jsme podcenili a zanedbali přímou komunikaci s občany. Příliš jsme spoléhali na to, že je projekt známý z předchozích jednání zastupitelstva města,“ připouští Finsterlová. 

Al Invest se to snažila zachránit ještě těsně před referendem, kdy zapojila takzvanou ambasadorku, která komunikovala s domácnostmi a snažila se jim vysvětlit přínosy větrníků. „Viděli jsme, že lidé měli obavy z hluku, možného ovlivnění podzemních vod, dopadů na ptactvo i změny krajinného rázu,“ vysvětluje mluvčí. Ani to ale už nepomohlo.

Zapomeňme na to a buďme v pohodě, říká Knopp

Referendem ani vyjednáváním ale celý proces nekončí. Podle environmentálního psychologa Jana Krajhanzla, který je ředitelem think-tanku Institut 2050, jenž zkoumá veřejné mínění a tvorbu komunikačních strategií v oblasti ochrany životního prostředí, nemá být cílem jen „protlačit konkrétní výsledek“.

„Ale také to, aby spolu lidé v obci byli i potom schopni normálně mluvit,“ říká. K tomu doporučuje zapojení profesionálních facilitátorů (neutrální průvodci diskuzí, pozn. red.), k čemuž však v Břidličné nedošlo. 

„Musíme zakopat válečné sekyry. Pevně věřím, že s novým zastupitelstvem budeme jednat tak, abychom vztahy narovnali,“ reaguje Knopp, který by byl rád, kdyby na celou situaci „lidé trochu zapomněli a odpoutali se od toho“. „Uberme na plynu, začněme se věnovat normálním běžným věcem a buďme v pohodě,“ říká s tím, že jeho prvním krokem ve vedení města bude zprůhlednit jeho rozhodování. Slibuje například online přenos jednání zastupitelstva.

Na dotaz, zda v případě dalších velkých projektů bude více zapojovat obyvatele, však neodpovídá.

Článek editovala Simona Janíková