ANO mohlo z kola ven, ale bude mít primátora. Co se dělo v pozadí ostravského vyjednávání?

Ostrava zná své nové vedení. Hnutí ANO vytvoří koalici se Starosty pro Ostravu a hnutím Ostravak, primátorem bude Richard Vereš. Dosavadní primátor Jan Dohnal skončil v opozici. Plán na vyšachování ANO ztroskotal na zákulisních roztržkách a selhal i tlak celostátních lídrů z Prahy.

Share
ANO mohlo z kola ven, ale bude mít primátora. Co se dělo v pozadí ostravského vyjednávání?
Lukáš Semerák (Ostravak), Richard Vereš (ANO), Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), foto: ČTK / Pryček Vladimír

Sedm dní trvalo, než se politici v Ostravě po obecních volbách dohodli, kdo povede město v následujících čtyřech letech. Vítězné hnutí ANO se spojilo se Starosty pro Ostravu a hnutím Ostravak. V městském zastupitelstvu, kde je celkem 55 křesel, mají většinu 37 mandátů. 

Nejde o zas tak výraznou změnu oproti předchozímu volebnímu období, kdy je ve vedení města doplňovali zastupitelé Pirátů a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP09). Zatímco Piráti se na magistrát vůbec nedostali, Spolu pod názvem srdcOVA skončí v opozici spolu s Motoristy.

V pátek by trojkoalice měla podepsat koaliční smlouvu, kde si vyjasní obsazení pozic nebo snížení počtu náměstků. Hnutí ANO by mělo získat převahu v Radě města s pěti radními. Starostové by měli získat čtyři a Ostravak dva. Primátorem se má stát lídr ANO a dosavadní starosta Slezské Ostravy Richard Vereš.

Vyjednávání o koalici v Ostravě bylo v průběhu minulého týdne napjaté a zasáhlo až do celostátní politiky. 

Dohnalova chyba?

Už při sčítání volebních výsledků v sobotu 10. října bylo jasné, že tři zvolené strany a uskupení mají dostatek zastupitelů k tomu, aby obešly hnutí ANO. To sice v Ostravě vyhrálo, ale mělo horší výsledek než v předchozích volbách a přišlo o tři mandáty. Naopak posílilo uskupení srdcOVA i Starostové pro Ostravu a dohromady s hnutím Ostravak by měli většinu 32 zastupitelů. 

Společný postup však podle pondělního vyjádření lídra koalice srdcOVA primátora Jana Dohnala blokovali Starostové a srdcOVA už pak o něj neměla zájem. „Nevím, jak si vysvětlit to, co pan kolega Boháč, lídr Starostů, říká o našem jednání s hnutím ANO (primátor Dohnal přišel jednat jako první do volebního štábu hnutí ANO - pozn. red.). Řeči o dvoučlenné koalici a hození Starostů či Ostraváka přes palubu jsou naprostý nesmysl, protože tohle nikdy nikde nezaznělo,“ napsal Dohnal minulé pondělí na síť X.

Lídr Starostů pro Ostravu Aleš Boháč se už před volbami netajil tím, že chce jednat s vítěznou stranou, zároveň ale přiznává, že nepochopil chování primátora Dohnala. „Jednal s hnutím ANO jako první. Dokonce předtím, než přišel za námi, byl u Motoristů. On se nás reálně snažil obejít. Nabízel pozici primátora i mým kolegům. Bylo to naprosto schizofrenní chování,“ podivuje se Boháč. 

Lukáš Semerák, lídr hnutí Ostravak, to vidí podobně. „Dohnal s Boháčem se nedohodli. A pak ta povolební vyjádření primátora na sociálních sítích. Považuji to za zásadní Dohnalovu chybu,“ tvrdí Semerák. „A je to škoda, protože voliči dali jasně najevo, že hnutí ANO ve vedení města nemusí být,“ dodává.

Proč tedy Ostravak nakonec bude v koalici s ANO?

Semerák to vysvětluje dvěma důvody. „Voliči nás zvolili s tím, že chtějí, abychom pokračovali ve vedení města a byla by blbost teď říct, že tam nechceme být,“ popisuje pragmaticky první z nich. Druhým je podle něj to, že by jinak na městě byli Motoristé, což by údajně pro Ostravu nebylo dobré. Nelíbí se mu třeba, že by si lídr Motoristů Matěj Gregor jako možný náměstek primátora nechal i poslanecký mandát.

Podle Gregora byla strana v jednáních s hnutím ANO i Starosty pro Ostravu aktivní, ale nakonec se nedokázali potkat v tom, jaká by byla role Motoristů. „Mrzí mě, že v Ostravě pokračuje téměř stejné vedení, jako dosud,“ míní Gregor. Motoristé však podle něj mají mnoho společných průsečíků s novou městskou koalicí a dokáže si představit, že i z opozice mohou zastupitelé podpořit některé návrhy vedení Ostravy.

Tlak na možné koaliční partnerství přišel i ze strany hnutí ANO. To, že chtějí koalici složit ANO se Starosty a že si vyberou třetího partnera, oznámili Vereš s Boháčem už minulý týden v úterý. Tedy jen tři dny poté, co vyšel v Moravskoslezském Deníku rozhovor, ve kterém Vereš mimo jiné říká, že chce po volbách otevřít debatu o slučování některých obvodů - Ostrava jich má 23.

Nejde o novou úvahu. Také ve strategickém plánu města na období od roku 2024 do 2030 se píše, že někteří experti navrhují úpravu obvodů tak, že by se rozdělily na velké a malé, které by fungovaly jako jeden celek. To by pro řadu starostů, z nichž mnoho kandidovalo právě za Starosty pro Ostravu, znamenalo konec. Ve vedení města však podobným tlakům dokážou zabránit.

Tlak z Prahy nevyšel

Do vyjednávání o koalici v Ostravě se v průběhu týdne zapojila i vedení stran a hnutí na celostátní úrovni. Opoziční strany chtějí po volbách využít oslabení hnutí ANO a vyzývají k utvoření koalic bez ANO. Hospodářské noviny přinesly informaci, že šéf ODS Martin Kupka volal Vítu Rakušanovi, lídru hnutí STAN, aby v Ostravě Starostům „domluvil“. Jednání srdcOVY se Starosty v průběhu minulého týdne se podle serveru Seznam Zprávy zúčastnil také místopředseda ODS Pavel Drobil, který pochází z Ostravy. 

Uskupení srdcOVA totiž mluví o tom, že Starostové pro Ostravu udělali podvod na voliče. Údajně se tváří jako hnutí STAN, na kandidátce na město však byla většina nestraníků, včetně lídra Boháče, jehož navíc navrhlo hnutí Nezávislí. Boháč k tomu říká, že Starostové pro Ostravu byli od počátku domluvení na spolupráci s hnutím STAN a podepsali také předvolební smlouvu. „Zatím všichni zvolení zastupitelé, včetně dvou členů hnutí STAN, s našimi dosavadními kroky souhlasili,“ tvrdí Boháč. 

Vítu Rakušanovi se podle něj rozhodnutí ostravských Starostů jít do koalice s hnutím ANO nelíbí a nesouhlasí s ním. „Vysvětlil jsem mu, jak jsme složili kandidátku, jak to vypadá u nás na obvodech, že jsou zvolení starostové z ostravských obvodů, a že i v jiných městech v Česku složilo hnutí STAN koalici s ANO,“ uvádí Boháč s tím, že jde o komunální volby, ne o volby do Sněmovny.


Článek editoval Jan Žabka


Read more