V kampani jsme zaspali, říká lídr OK pro Ostravu. Městu podle něj chybí koncepce parkování

Miroslav Otisk vstoupil do politiky v roce 2018, kdy se stal místostarostou Ostravy-Poruby za hnutí ANO. V dalším volebním období ho voliči dostali i na magistrát a za primátora Tomáše Macury se na několik měsíců stal radním. V roce 2023 ale Macura z hnutí ANO i vedení města odešel a Otisk byl jedním ze spolustraníků, kteří ho následovali.

Přestože tvrdí, že „do politiky už nechtěl“, v letošních komunálních volbách se chce znova, tentokrát jako lídr kandidátky hnutí OK pro Ostravu, dostat do městského zastupitelstva. Tam v současnosti funguje v opozičním klubu nestraníků. V případě volebního úspěchu hnutí plánuje zrychlit realizaci městských investic. „Za poslední tři roky se u nastartovaných projektů odehrálo mnohem méně, než se odehrát mělo,“ kritizuje současné vedení města v rozhovoru pro Okraj.

Do politiky jsem znovu nechtěl

Proč jste zrovna vy lídrem hnutí OK pro Ostravu, když nejste mezi vašimi kandidáty úplně nejznámější? Například zastupitelka Kateřina Šebestová (OK pro Ostravu) byla dříve náměstkyní primátora Macury, takže je možná mezi lidmi více známá.

Já bych neřekl, že jsem úplně neznámý. Byl jsem místostarostou skoro pět let v Porubě, krajský zastupitel a omezenou dobu i ostravský radní. S tím, že Katka Šebestová byla náměstkyně primátora, asi by to dávalo větší logiku, nicméně ta se jako lídryně zaměřila na městský obvod Moravskou Ostravu a Přívoz. 

Proti vám kandiduje primátor Jan Dohnal (srdcOVA), starosta Slezské Ostravy Richard Vereš (ANO) nebo náměstek primátora a starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), kteří jsou víc vidět. Jak to chcete kompenzovat?

Oni jsou teď v koalici, takže jsou určitě více viditelní, navíc pan Boháč a Vereš jsou starostové. My to chceme kompenzovat odborností. Není to jenom o lídrovi samotném, ale o týmu, který kandiduje, a za kterým si stojíme.

Jaká je vaše odbornost?

Technologie, strategické řízení, projektové řízení a tak dále.

To byste potom využil ve vedení města?

Samozřejmě. Já to běžně využívám u svého podnikání.

Paní Šebestová bude lídryní na obvodu a pan Macura už nekandiduje. Nebylo to spíš tak, že na vás ta funkce zbyla?

To určitě ne, takhle to nebylo. Ne každý se žene hned do čela kandidátky.

Vy jste se tam hnal?

Já jsem se nikdy nikam nehnal. Do politiky jsem po roce 2023 (tehdy Tomáš Macura opustil hnutí ANO a skončil jako primátor, Otisk ho následoval, pozn. red.) nechtěl znovu vstupovat. Respektive, zůstal jsem v zastupitelstvu a chtěl jsem dělat roli dobré opozice.

Proč tedy znovu kandidujete?

Protože jsem od roku 2023 viděl, že to, co bylo dobře nastaveno, dobré prvky strategického a projektového řízení, se úplně rozpadlo. Každý subjekt v koalici si začal prosazovat vlastní zájmy, řekl bych chaoticky až amatérsky.

Podle průzkumu veřejného mínění z přelomu srpna a září byl váš volební potenciál pouze 3,5 procenta. To vás do zastupitelstva nedostane. Co na to říkáte?

Přesně jak říkáte, nestačí to. Snažili jsme se to posílit. Aktuální čísla sice nemáme, ale pevně věříme, že pětiprocentní hranici překonáme.

Uvědomujete si nějaké chyby v kampani? 

Určitě jsme měli začít mnohem dříve s propagací značky hnutí OK. V tom vidím rezervy.

Jak to chcete zvrátit?

Snažíme se dávat maximum rozhovorů, vedeme kontaktní kampaň. V době průzkumu jsme ještě ani neměli volební noviny, protože je distribuujeme jen jednou. Myslím si, že nynější výsledek bude určitě mnohem lepší. Spokojený budu s čímkoliv nad pět procent, ideál by pro mě byl kolem sedmi až osmi procent.

Hnutí ANO pro mě nebyl výtah k moci

Vy jste se do komunální politiky dostal díky hnutí ANO, za které jste v předchozích volbách kandidoval v Porubě i na městě. Nakonec jste z něj v roce 2023, jako poslední z osmi zástupců hnutí na městě, odešel. Proč jste to udělal?

Vždycky jsem stál za vedením Tomáše Macury.

Byl jste ale poslední. Vyčkával jste?

Někdo musí být poslední. Vyšlo to zrovna na mě. Měl jsem tehdy velké dilema, protože jsem měl v Porubě rozjeté projekty. Viděl jsem ale, že hnutí jako takové začalo směřovat někam úplně jinam, než jsem si představoval v roce 2018, kdy jsem vstupoval do politiky.

V té době už byl přece předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyšetřován kvůli Čapímu hnízdu, v průběhu roku 2018 podepsal podporu vlády s KSČM a probíhalo vyšetřování kvůli střetu zájmů ohledně Agrofertu. To pro vás bylo v pořádku, že jste do hnutí vstoupil?

Neříkám, že to bylo v pořádku. Vstoupil jsem tam, protože město pod vedením Tomáše Macury, Zuzany Bajgarové a dalších šlo podle mě dobrým směrem. Začalo se zavádět strategické a projektové řízení. Celou dobu zdůrazňuji, že je nutné oddělovat celostátní a komunální politiku. Ta komunální je o konkrétních lidech na daném místě.

Ale kandidoval jste za hnutí, které má určitou ideologii a mnozí ho volí právě kvůli Andreji Babišovi. Nebyl to pro vás jen rychlý výtah k moci?

Výtah k moci určitě ne. V rámci ANO jsem pomáhal už s volbami v roce 2014.

Věřil jste tehdy hnutí a Andreji Babišovi?

Ano, souhlasil jsem tehdy s programem. V politice se předtím točila jen ČSSD a ODS v uzavřeném kruhu. Hnutí ANO jsem bral jako určitou alternativu vůči tehdejší ODS, ve které někteří politici neměli ideální minulost. V ANO jsem viděl lidi, kteří v politice nikdy předtím nebyli. Říkal jsem si, že to má smysl. A když jsem viděl, jak Tomáš Macura vede město, věřil jsem, že to může fungovat.

Za ANO jste ale kandidoval i v roce 2022. To už bylo po covidu a po obrovských protivládních protestech na Letné. Atmosféra ve společnosti byla jiná.

Znovu opakuji, pohybovali jsme se na komunální úrovni. Zcela jednoznačně říkám, že už v roce 2022 jsem cítil, že hnutí celostátně směřuje úplně jinam, než jsem si původně představoval. Měl jsem skutečně velké dilema, jestli na kandidátce vůbec pokračovat. Řekl jsem si ale, že na místní úrovni stále prosazujeme správné věci a vlastní myšlenky, což mi pořád dávalo smysl. Do roku 2022 na nás nebyly z ústředí činěny prakticky žádné tlaky. Ty přišly až pak.

Potom už byly?

Ano, pak už nám ústředí začalo mluvit do toho, kdo by měl sedět ve vedení. Nebylo to sice na oficiální úrovni, ale podprahově k nám neustále přicházely vzkazy z centrály v Praze, kdo by na jaké pozici měl být. Definitivně se to pak zlomilo během prezidentských voleb, kdy Tomáš Macura a hejtman Ivo Vondrák (OK) podpořili Petra Pavla.

Proč jako lídr kandidátky OK pro Ostravu nejste členem hnutí OK? Naprostá většina ostatních lídrů v Ostravě členy svých stran a hnutí je.

Je nás tam takových víc, přímo členů je na naší kandidátce minimum. Netvrdím, že do hnutí v budoucnu nevstoupím, ale chtěl jsem si zatím zachovat nezávislost.

Je to daň za tu zkušenost z hnutí ANO, se kterým jste spojil své jméno?

Ano, přiznám se, že ta hořká zkušenost roli hraje. Potvrdilo se mi to i v dnešním rozhovoru. Ptáte se mě na ANO, ačkoliv už uběhly tři a půl roku od doby, kdy jsem z ANO odešel. Nechci něco podobného zažívat znovu a nechci být vnímán jako kabátník, který přeskakuje ze strany do strany.

Městu chybí pravidla pro parkování

Pojďme se vrátit k současnému vedení města. Můžete být konkrétní, v čem si myslíte, že jde o chaotické řízení?

Jde to vidět na stavbách, které právě probíhají, respektive stojí. U koncertní síně je samozřejmě jasné pochybení. V projektové dokumentaci se jasně psalo, že se mají dělat další vrty, průzkum podloží a tak dále. Do jaké míry byl tento průzkum realizovaný, to dnes až na pár lidí asi nikdo neví, ale kvůli tomu to stojí. Hned naproti je zase parkovací dům u krajského úřadu. Opět stojí kvůli přeložce.

Dáváte to za vinu současné koalici?

Určitě. To jsou totiž projekty, které byly nastartovány předchozím vedením. Dostali většinu věcí obrazně řečeno v mašličkách a buď už to bylo před samotnou realizací, nebo před vypsáním veřejné zakázky, viz parkovací dům u Městské nemocnice Fifejdy.

Ale problém je ještě trošičku jinde. Nejedná se jen o samotné parkovací objekty. Vždy se k tomu musí nastavit smysluplná pravidla. Nejde jen o to stavět další parkovací kapacity. Tím navazuji na jedno zásadní téma, a to je koncepce parkování, která tady absolutně chybí, a to desítky let. Abych byl úplně přesný, koncepce parkování jako taková na úrovni města existuje, ale řeší pouze parkovací objekty ve vlastnictví města, tedy parkovací domy. Řeší to ovšem jen v tom smyslu, že se tam nastavují nějaké fixní ceny, určují se kapacity, zkoumá se, na kolik to je asi obsazeno a kolik to přináší příjmů.

Ale ty parkovací domy nejsou moc využívané…

Přesně tak. Je to o tom, že nejsou nastavená jednotná pravidla pro celou Ostravu, která by navazovala na pravidla parkování v ulicích.

Ta si ale nastavují obvody.

To je pravda. Já sám jsem řešil parkování v městském obvodu Poruba a jsem autorem tamní koncepce. Opět ale existuje směrnice, takže do budoucna by se to mohlo sjednotit. Dokonce v roce 2023 existovala koncepce parkování na úrovni města, ta však měla spíše analytický charakter. Dělala jen sumarizaci toho, co jednotlivé obvody zamýšlejí a jaká mají pravidla. Vycházelo to z lokálních koncepcí samotných obvodů.

Jak chcete obvody přesvědčit pro jednotná pravidla v celém městě?

Jednoduše. Úplně stejně, jako se nastavila koncepce parkování v roce 2023. Chyběla v ní jen jedna podstatná věc - měla se nastavit jasná pravidla pro celou Ostravu. To znamená portfolio pravidel, která se mohou využívat, a jasný přístup, jak se to bude dělat. Tedy, že se například nebude kvůli parkovacím místům zabírat další zeleň, ale udělá se optimalizace.

Například v Ostravě-Jihu mají koncepci, která říká, že musí udělat další parkovací místa a je jim skoro jedno, jestli je to na úkor zeleně, či nikoli. Pak na druhou stranu vidíme, že se za pět let vytvoří projekt financovaný z Evropské unie a udělá se zelený palouček na úkor parkovacích míst.

Dobře, ale ty obvody musíte nějak přesvědčit. 

Samozřejmě. Jsme statutární město, takže tam musí vzniknout určitá dohoda, ale k té se tady nikdy nesměřovalo.

Pokud se dostanete do vedení města, tak byste chtěli vytvořit koncepci parkování?

Když odhlédnu od investičních akcí a projektového řízení, tak právě toto tady chybí. Máme spoustu koncepcí a strategií. Tato konkrétní ale chybí, plus nám chybí koncepce veřejného prostoru jako takového. To je podle mě velká mezera. Druhou fází pak je, aby se všechny tyto koncepce naplňovaly. K tomu musí existovat skutečné projektové řízení.

Vám se to v Porubě povedlo?

Ano, já jsem si nechal odsouhlasit…

Vždyť to parkování tam je pořád šílené.

Je to šílené. Prosadil jsem koncepci parkování na úrovni městského obvodu Poruba. Byl tam chronologický postup, ke kterému má dojít. Bohužel do toho tehdy zasáhl covid. Musíme si objektivně říct, že v tu chvíli se nedalo dělat celkem nic. Já jsem se snažil tyto myšlenky prosadit do koncepce na úrovni města, ale za covidu probíhaly maximálně nějaké online schůzky a nebylo pro to vhodné podhoubí.

Dobře, ale vy jste byl ve vedení města. Byl jste v hnutí ANO, které město vede dodnes. Vy jste na to potom už netlačil?

To je právě ta koncepce, která vznikla v roce 2023. Neříkám, že to bylo úplně ideální, protože komunikace předtím vázla kvůli covidu. Ne s každým obvodem se dalo stoprocentně komunikovat. Určitě si představuji, že by to do budoucna mělo vypadat jinak.

Zájem o politiku je nízký, lidé jsou znechucení

Zmiňoval jste, že město nedotahuje velké projekty. Vy jste v Porubě prosazoval velký projekt nové tramvajové trati, který se pořád nepodařilo zrealizovat. Jak chcete prosadit velké projekty i přes odpor obyvatel?

Dostavbu tramvajové trati v Porubě má ve své gesci dopravní podnik. Nyní je to v procesní fázi, znovu probíhá posouzení.

Ale trvá to déle, než původně mělo.

Trvá to déle, to ano, ale to je věc procesních postupů. Pokud se neustále někdo odvolává, tak to urychlit příliš nelze. Troufám si ale říct, že obyvatel, kteří jsou proti, je už mnohonásobně méně než těch, kteří jsou pro. 

Když už jsme u Poruby, proč jste v této městské části nesložili kandidátku hnutí OK pro Ostravu?

Jsme v rámci Ostravy zcela nové uskupení. Nebyl takový zájem ze strany místních obyvatel v Porubě do politiky vůbec vstoupit.

Pokoušeli jste se tam kandidátku složit?

Osobně jsem zkoušel oslovit některé známé lidi, o kterých si myslím, že by do chodu městského obvodu vnesli pořádek a mají k jeho řízení kompetence. Faktem ale je, že zájem o politiku je nízký. Z mého pohledu jsou lidé znechucení, nechtějí do ní vstupovat a nechtějí být spojováni s jakýmkoliv levým nebo pravým politickým spektrem. Chtějí si raději řešit svou práci. Všímám si toho i u mladých lidí.

Na porubském zastupitelstvu došlo před pár měsíci k zajímavému kroku. Zastupitelé se rozhodli snížit počet členů zastupitelstva, což se nakonec povedlo, když si to hnutí ANO prosadilo s opozicí, konkrétně SPD…

A se mnou.

Proč jste do toho šli?

Protože to byl krok oddalovaný možná osm let. Mnohé koaliční strany v Porubě uměly ledacos akceptovat, ale tohle byla věc, přes kterou pro ně nejel vlak. Byl jsem vždycky pro to, aby se počet zastupitelů snížil, a to nejen v Porubě. Ostrava jako taková má 23 obvodů. Myslím, že to mluví samo za sebe.

Je to moc?

Není možné dát shora pokyn, aby se počet obvodů snížil, ale může se zvyšovat jejich efektivita. To znamená, že některé odbory v rámci obvodů by mohly být sdílené. To dává smysl. Druhou věcí je počet zastupitelů podle toho, co umožňuje zákon. My jsme byli v rámci Poruby na zákonném maximu, teď jsme se dostali někam doprostřed. 

Byl byste pro snížení počtu zastupitelů i na městě?

Určitě ano. Počet obyvatel města neustále klesá, takže se můžeme bavit o snížení v řádu jednotek zastupitelů. 

Obvody neinvestují, raději opraví chodník

V debatě Okraje v Centru PANT jste říkal, že chcete obvodům snížit množství přidělovaných peněz.

V roce 2023, po skončení našeho vedení města, došlo k tomu, že se obvodům přerozdělilo více peněz na úkor celého města. Pokud by tyto peníze byly čistě investiční, tedy že obvodům do budoucna vygenerují prostředky pro zajištění provozu, bylo by to v pořádku. 

A to tak není?

Ne vždy. Pokud z toho řeší například opravy komunikací, což mají financovat ze svých běžných rozpočtů, je to špatně.

Jaký obvod to takto dělá?

Například Ostrava-Jih. Ale není oprava jako oprava. Dá se jen vyměnit povrch chodníku, dát tam asfalt a za rok zjistit, že pod ním vedou inženýrské sítě. Takže se to překope, asfalt se už nikdy nepodaří scelit a za tři roky se to opravuje znovu. I z toho důvodu by měla existovat koncepce veřejného prostoru, aby se definovalo, jakými materiály a technologickými postupy komunikace opravovat.

Máte k tomu data, že obvody tyto finance nevyužívají na investice? Zajímá mě, jestli jde o fakta, nebo jen váš pocit.

Není to pocit, vychází to z rozpočtů, do kterých lze nahlédnout. Neřeknu vám teď z hlavy přesná čísla, kolik milionů korun který obvod dával, ale samy obvody deklarovaly, že z těchto peněz musí opravit více chodníků. 

Mohlo by to fungovat tak, že by město obvody zavázalo ke konkrétním investicím?

Ano. V koncepci bydlení je nyní napsáno, že na investice mají obvody vyčlenit tři procenta z rozpočtu. Pokud by jim město mělo přidat další tři procenta, nevím, kde by na to vzalo peníze. Pokud by to ale bylo účelové podpoření konkrétní bytové výstavby, umím si to představit. 

Bazaly? Z externích zdrojů, jinak půjdou k ledu

Pojďme k dalším velkým projektům, které město podle vás musí dotáhnout, včetně těch, které vznikly za stávající koalice - například stadion Bazaly. Vy budete chtít tento projekt dotáhnout do konce, i když na to zatím nejsou vyčleněny žádné peníze a nevíme, jak se to bude financovat?

Několikrát jsem se už zmínil o tom, že si dle aktuálních informací nedokážu představit, že by to město financovalo čistě z vlastního rozpočtu. A za druhé nám současná koalice ještě neřekla, kolik to bude nakonec stát. Sice byly deklarovány tři miliardy korun, ale to je bez daně. Další problém je návaznost na další infrastrukturu.

Vedení města tvrdí, že částku nelze dopředu odhadnout. Lídr hnutí ANO Richard Vereš říká, že to bude přibližně pět až šest miliard korun. 

Souhlasím, to je sice také jen odhad, ale podle mě se v reálu pohybujeme někde v těchto částkách. Neumím si představit, že by to bylo možné financovat čistě z rozpočtu města bez externích zdrojů.

Kdybyste se dostali do vedení města, projekt byste stopli, nebo byste se snažili najít externí zdroje?

Zaprvé bychom se snažili najít externí financování. To už tady dávno mělo být. Osobně bych nikdy neprezentoval vizualizace dřív, než mám jasno v tom, jak to bude financováno a než mám k dispozici alespoň rámcový odhad.

A pokud byste externí financování nesehnali, smetli byste ten projekt ze stolu?

V tu chvíli by to pro nás nebyla priorita. Pokud by se nesehnalo externí financování, tak by to nebylo prioritou města, protože město podle mě musí v prvé řadě dokončit to, co má rozestavěno.

Co byste tedy chtěli dotáhnout?

Koncertní síň, parkovací dům u krajského úřadu a hlavně dopravní stavby, například most v ulici Na Karolině. Za poslední tři roky se u projektů, které byly nastartovány a předány současnému vedení, odehrálo mnohem méně, než se odehrát mělo. 

Byl byste pro větší zadlužení města?

Ostrava má dobrou míru zadlužení. Pokud jde o investici, která vynese víc, než činí úroková míra úvěru, dává to smysl. Koncepce bydlení jasně říká, že se ročně mají investovat tři procenta z rozpočtu do rozvoje bytového fondu. Ideální by samozřejmě bylo nezadlužovat se, ale pokud si vezmeme úvěr s dobrými parametry a vložíme ho do smysluplné investice, je to správný krok. Z investice musíme po letech získat více, než jsme do ní vložili.

Inovace z univerzit by měly jít vidět ve veřejném prostoru

Podle vás by město mělo mít méně priorit. Když se ale podíváme do vašeho programu, máte jich tam spoustu: sjednocení parkování, nové byty, propojení univerzit s městem, modernizaci městské nemocnice, digitalizaci radnice... Co je tedy dostatečné množství priorit?

Začal bych prioritami v rámci investiční výstavby, tam je to jednoznačné, mělo by se zavést projektové řízení. Kdysi to tady bylo, teď to nefunguje a není možné, aby všechny stavby stály.

Další věcí jsou pak návaznosti, které spolu souvisí a vytvářejí synergický efekt. Vezměte si například digitalizaci. Ta už je v nákladech města obsažena, tvoří se portál občana. Opět ale narážíme na chybějící projektové řízení - proč na to nenavazují další fáze? Peníze na to vyčleněny byly, ale nikdo se o to nezasadil. Odbor informatiky pochopitelně namítne, že musí řešit povinnosti plynoucí ze státní legislativy. To je legitimní, ale město na to má přece svou IT společnost Ovanet.

Jaká je vaše dlouhodobá vize? Jak si představujete Ostravu za čtyři nebo deset let?

Za čtyři roky by Ostrava měla mít stoprocentně dotažené projekty, které začala. Také by měla mnohem úžeji spolupracovat s univerzitami. Neříkám, že dnes nespolupracuje - město zadává různé analytické studie -, smutné ale je, že inovace, které na univerzitách vzniknou, se u nás neaplikují do veřejného prostoru. Často se pak zavádějí v jiných městech.

S komunisty a SPD ne. S Motoristy ano, ale…

Jak hodnotíte současnou širokou koalici na městě? Když jste v ní byl vy, tvořily ji čtyři strany. Dnes je to stran pět.

Není to jen o počtu politických stran, ale o konkrétních lidech a jejich kompetencích. Co se týče samotných výstupů současné koalice, tak se městu zkrátka nedaří dotahovat projekty. Nic nového nezavádějí. Jediný projekt, se kterým tato koalice přišla, jsou nové Bazaly. Všechno ostatní jen zdědili po předchozím vedení.

Dokážete si po volbách představit spolupráci s těmito stranami?

Vždy jde o programový průnik. Dovedeme si představit spolupráci s demokratickými stranami. Máme ale jasné mantinely a neumíme si představit spolupráci s komunisty a SPD, a to v jakékoli formě.

Co hnutí ANO?

Nevylučujeme to.

A Motoristé?

Také nevylučujeme. Přestože na vládní úrovni bych si spolupráci s nimi nedokázal představit vůbec, na té komunální opakuji, že je to o lidech. Když se ale podívám na jejich program, jsou tam body, se kterými zásadně nesouhlasím. Navrhují například zrušení skenovacího parkovacího vozidla. Asi si neuvědomují, že jeho práci by pak museli převzít strážníci městské policie, kteří by byli zavaleni byrokracií a nemohli by se věnovat dohledu nad bezpečností. Jedno takové auto ušetří čas snad třiceti strážníkům a je mnohem efektivnější.

Rozhovor editovala Simona Janíková