Lídr Pirátů: Koalici s Motoristy bych překousl, politiku na městě vydrží jen stoik nebo psychopat

Když v květnu Komise životního prostředí na radnici Moravské Ostravy a Přívozu rozhodovala o osudu Komenského sadů, její člen a radní obvodu Rostislav Řeha chyběl. „Bohužel jsem na té jediné komisi nebyl, protože jsem ležel doma v horečkách,“ říká lídr Pirátů do komunálních voleb v Ostravě v kritickém rozhovoru pro Okraj.

Podle Pirátů to v Ostravě nežije, protože městu ubývají obyvatelé. Řeha to chce zvrátit postupnou stavbou bytů, podobně, jako to teď Piráti dělají v centrálním obvodu. „Podcenili jsme tlak, pod kterým exponovaní lidé na městě jsou, a co všechno řeší sami, aniž by si řekli o podporu. Za mě je lék na takové nesváry sdílet své strasti,“ říká k vnitrostranickému konfliktu, který vyvrcholil letos na jaře.

V komisi jsou poučení laici

Vedení Moravské Ostravy a Přívozu chtělo posoudit stav stromů v Komenského sadech zhruba od září loňského roku. Letos v květnu obvodní Komise životního prostředí projednala projektovou dokumentaci, a následně ji jednomyslně doporučila Radě obvodu schválit. V červnu se zjistilo, že o projektu neví nikdo z velké Ostravy ani odborníků. Rada po bouřlivé reakci veřejnosti schválila pouze vykácení několika stromů a zbytek už bude na novém vedení. Na úvod bych se vám chtěla omluvit, protože jsem na debatě v Centru PANT řekla, že jste jako člen komise hlasoval pro schválení projektové dokumentace. Vy jste tam ale nebyl. Můžete prosím popsat, jak to bylo?

Možná vás opravím. Záměr uchopit údržbu v Komenského sadech tu byl už za mě v posledním roce (Řeha byl na obvodu radním pro životní prostředí mezi lety 2018 a 2022 - pozn. red.), protože jsem postupoval od menších projektů k větším. Vytvořili jsme docela unikátní projekt na revitalizaci sadu Boženy Němcové v Přívoze, který spočíval v postupné obnově místo jednorázové akce. Bylo to naplánováno ve třech etapách na deset let, kdy se postupně skácely stromy, u kterých nebylo možné dále pokračovat. Park byl zarostlý, temný a lidé se tam báli chodit.

On ani teď nevypadá úplně reprezentativně.

Teď to nemám na starosti, takže to nejsem schopný přímo ovlivnit. Také se mi tam nelíbí například nedostatek údržby travní plochy. Ale začali jsme tím, a zároveň jsme dělali revitalizaci parku Petra Bezruče. Za covidu jsme dokonce udělali první veřejné projednání online. Nemohli jsme se setkávat, tak jsme to udělali alespoň takto a připomínky jsme zapracovali. Myslím si, že výsledek je krásný.

A když se dostaneme ke Komenského sadům? 

To samé pak platilo pro sad Dr. Milady Horákové, kde původní projekt zadaný ještě v předchozím období skončil, protože nebylo možné ho finančně dokončit. Po domluvě s magistrátem jsme udělali architektonickou soutěž, která proběhla, má své výsledky, ale bohužel se projekt zatím nerealizoval. Zároveň jsem chtěl pokračovat i v Komenského sadech. Mluvil jsem i s Radimem Václavíkem, který byl autorem obnovy parku v roce 2009. Snažili jsme se, ale pak přišly v roce 2022 volby a životní prostředí na obvodě dostalo hnutí ANO. Celé čtyři roky jsem tlačil na to, aby to pokračovalo a ten projekt neuschnul. 

Co znamená, že jste tlačil?

Vždy jsem urgoval pana Kuśe (Petr Kuś, zvolený za ANO), který to měl jako místostarosta na starost, ať se zkusí domluvit. Po několika urgencích jsme dostali projekt na Komisi životního prostředí, jejímž jsem členem. Bohužel jsem na té jediné komisi, o které jsme se bavili, nebyl, protože jsem ležel doma v horečkách. 

Dobře, ale jako Piráti tam máte předsedu, pana Václava Parchaňského. A komise společně s ním, i když vy jste tam osobně nebyl, projekt schválila. Proč?

To je jednoduché. Sedí tam lidé za politické strany. Není to odborná komise, je to politická komise.

Kromě zástupců ANO, Pirátů a Spolu jsou tam také odborníci, ne? 

Ne, to jsou všechno lidé z politických stran. My nemáme odborníky v komisích. Máme tam lidi nominované za strany. Pokud je člověk odborně zdatný, snažíme se ho nominovat.

Je v té komisi někdo, kdo tomu odborně rozumí?

To nejsem schopný říct.

Jste členem té komise, tak to musíte vědět.

Neznám jejich odborné profily.

Setkáváte se a bavíte se o těch projektech. Přece musíte vědět, s kým mluvíte?

Většinou jsou to zastupitelé. Nevím o tom, že by tam byl krajinářský architekt nebo dendrolog. Pokud se bavíme o odborné stránce, tak tam vyloženě odborník podle mě žádný není.

Proč to tedy komise Radě doporučila?

Podle mě komisi přesvědčila erudice paní Cigánkové (autorka projektové dokumentace - pozn. red.), která je odbornice a já si jí cením. Já jsem s ní spolupracoval na sadu Boženy Němcové. Ten projekt Komenského sadů je rozsáhlý, má 50 stran textové dokumentace. Ti, kdo sedí v komisi, jsou spíše poučení laici. 

Takže tomu nerozumí? Tak to myslíte?

Neříkám, že tomu nerozumí, ale jsou to lidé napůl mezi tím, kdo by se tím živil a mezi tím, kdo vůbec není v oboru. Je to samozřejmě věc dané strany, koho tam nominuje.

Vysvětlil vám váš stranický kolega Parchaňský, proč to doporučil?

Říkal, že ruku zvedl až jako poslední. 

Ale zvedl ji. Měli jste potom nějakou konzultaci?

O měsíc později jsme měli druhou komisi spojenou s pochůzkou v Komenského sadech. Tam najednou všichni začali říkat, že s projektem nesouhlasí. 

Proč?

Nevím, mezitím to projednali interně, pobavili se s lidmi, kterým věří, a projekt už se jim nezdál. Už na té pochůzce byla u členů komise, kteří to předtím schválili, vidět nechuť k projektu jako takovému, protože si uvědomili, jak velké důsledky mohou nastat.

Ten projekt má následnost. V etapě jedna je určeno k vykácení asi 93 stromů se špatným zdravotním stavem. To se netýká celých alejí, ale jde o průřez celými Komenského sady, kde je asi 2 500 stromů. Takže 93 stromů z celkového počtu je relativně malé procento. Etapa dvě má přijít za pět let, kdy má proběhnout další obnova. Etapa tři je nešťastně nazvaná etapou, ale je to zásah do konkrétních alejí, je jich tam šest nebo sedm. Všechny kromě jedné jsou plánovány za tři a více let a mají projít dalším dendrologickým posudkem. Je tam jedna alej, která by se měla kácet do roka. To ale reálně nemůže nastat kvůli vyřizování povolení.

A to je kvůli špatnému zdravotnímu stavu té aleje?

Kdybychom káceli jen ze zdravotních důvodů, ubylo by v té aleji už tolik stromů, že by přestala plnit svou funkci. Zároveň paní Cigánková pojala myšlenku, že původní aleje byly vysázeny příliš hustě a stromy kvůli tomu neprospívají. Navrhla proto větší rozestupy a pouze v jedné řadě, což logicky vede k úbytku celkového počtu stromů. To je asi nejpalčivější otázka celého projektu.

Vy jste pro server idnes řekl, že místostarosta Kuś to vzal s Komenského sady od podlahy, což vyvolalo nesouhlas. V zásadě s tím ale souhlasíte, jestli to správně chápu?

Když jsme rekonstruovali sad Boženy Němcové, měli jsme to projednané s magistrátem i krajem. Věděli jsme, do čeho jdeme a jak to přijmou příslušné odbory životního prostředí. Tady k tomu ale nedošlo a projekt nebyl rozumně projednán ani s veřejností. Proto jsem na Radě v červnu navrhl materiál stáhnout, projednat ho s městem a krajem a sehnat oponentní posudek jako druhý názor.

Máte pocit, že aktuální posudek byl vypracován špatně?

Ne. Já nejsem garant ani nemám erudici jako paní Cigánková. Chápu její argumenty, ale čistě lidsky mi ta představa vadí. U zásahu, který představuje značný finanční obnos a je dlouhodobý, jsem chtěl oponentní posudek, který by řekl, že jde o nejlepší řešení, nebo by ukázal jinou variantu. Mým záměrem nebylo projekt shodit.

Jak se k tématu stavíte teď? V případě, že byste se dostali do vedení obvodu nebo města, jak budete postupovat dál?

Pirátská strana za Ostravu k tomu vydala prohlášení, kde říkáme, že potřebujeme oponentní posudek od lidí s většími zkušenostmi se zachováním historických alejí. Paní Cigánková je odbornice, ale zkušenosti s alejemi asi nemá tak velké.

Máte na mysli někoho konkrétního?

Měl jsem jméno v hlavě, ale teď si ho nevybavím, jelikož jsem to neměl přímo na starosti. Bylo by dobré získat oponentní posudek. Doporučovali jsme projednat to s panem Rychtarem (Lubomír Rychtar pracoval na obnově Komenského sadů v 90. letech - pozn. red.), aby k tomu dal písemné stanovisko. I když před 20 lety navrhoval v podstatě totéž a posudky, co jsem z té doby četl, nebyly příliš detailní.

Peníze na dostupné bydlení našetříme

Předvolebním heslem Pirátů v Ostravě je zvolání „Ať to tu žije“. Proč to podle vás v Ostravě nežije?

Čísla říkají, že jsme za posledních deset let přišli o zhruba 15 tisíc obyvatel. A to nás v podstatě zachraňují cizinci. Před pěti lety tu bylo okolo 11 tisíc cizinců, dnes je to dvojnásobek.

To kvůli válce na Ukrajině.

Ano, přesně tak. Nebýt toho, Ostrava by v celkovém počtu klesla o dalších 11 tisíc lidí. Ostrava za posledních 20 až 30 let prošla transformací od průmyslového města k moderní metropoli, ale pořád se nám nepodařilo zastavit odliv lidí. Jsou dvě místa, kam lidé chodí: prvním je Praha, s tím soupeřit neumíme, protože se bavíme o tom, že tam jsou pracovní příležitosti, které jsou mnohem výše ohodnoceny, než se dá v Ostravě dosáhnout a druhým jsou místa v Moravskoslezském kraji. Je to suburbanizace, kdy lidé v Ostravě nenajdou vhodné podmínky pro rodinný život, tak se odstěhují do domku za městem. Do Ostravy pak dojíždějí za prací, ale město z nich nic nemá.

Říkáte, že to už trvá dlouho. Jak to chcete zvrátit a proč myslíte, že právě váš plán pomůže?

Když jsme v roce 2018 nastoupili na obvodě s Davidem Witoszem (Piráti), pozvali jsme si vedoucí bytového a investičního odboru. Zeptali jsme se jich, kolik bytů by byli schopni vrátit do užívání, kdyby nemuseli řešit finance a připravili plán, který se za osm let realizuje. Jen v centrálním obvodu se do užívání vrátilo 500 bytů, z nichž 150 předtím bylo neobsazených. Když se podíváte na čísla, centrální obvod je jediný z velkých obvodů, který si počet obyvatel nejen udržel, ale začíná mírně růst.

A jak je to ve zbytku Ostravy?

Vemte si Porubu nebo Jih, to jsou obvody, kde je úbytek. Může to být výsledek toho, že lidé nenašli dostatečné bydlení nebo dostatečné prostředí pro svůj další život. To je přesně to, co máme zapracované v našem volebním programu, který obsahuje zhruba 13 bodů. Není to jednoduchá otázka ani odpověď, jde o komplex opatření, který je třeba říct, aby lidé dostali myšlenku, že Ostrava je město, kde chci dál žít a vychovávat děti.

To, co říkáte o bydlení, ale tvrdí všichni kandidáti. 

My už to ale realizujeme osm let. 

Takže chcete před voliče předstoupit se zkušeností z obvodu?

Ta zkušenost tam je. Je dobře, že zastupitelstvo v letošním roce odhlasovalo Koncepci politiky bydlení, kde jsou tyto věci zapracované. Jsou tam ale zatím nahrubo, v dalších letech musí dojít k realizaci. Ostrava má neduh v tom, že má sice kvalitně zpracované koncepce - ať už jde o školství, bydlení nebo adaptační strategii -, ale chybí to zrealizovat. Vždycky na tom musí být konkrétní politik, který to bude tlačit před sebou, který si to vezme za své. 

Co jste schopni stihnout za čtyři roky? Realisticky.

Realisticky bude rok až dva trvat plánování, což bude dělat někdo, kdo to bude zaštiťovat za magistrát. Ten vybere konkrétní parcely, které by byly vhodné k dostavbě, roztřídí je do kategorií, které by se nabídly developerům a na dalších by stavělo přímo město v rámci dostupného bydlení. Tedy bydlení určené pro rodiny s dětmi, kteří tvoří budoucnost města a musíme je tu udržet. A pak je tam malá část, která se musí věnovat sociální oblasti a sociálním bytům, které budou reagovat na to, že nám populace stárne.  

Kde na to chcete vzít peníze?

Ten rozpočet existuje, samozřejmě jen nahrubo. Vymezila by se zhruba tři procenta z rozpočtu, nějakých 350 milionů korun.

Není to málo? S tím vším, co jste teď vyjmenoval? 

Tu politiku nám dělal sociální geograf Alexandr Nováček, se kterým jako obvod velmi úzce spolupracujeme. Dělal pro nás strategický plán a spolupracujeme s ním na většině koncepcí. Řešíme s ním například i participativní rozpočet na obvodu, kdy pro nás Ostravská univerzita zdarma zpracovává studie, které pak sama využívá v rámci výuky. Celé to bylo koncipováno tak, že první roky mají být přípravné. Do fondu se má ročně dávat 350 milionů korun, ale v prvních letech, kdy se budou dělat pouze přípravné práce, ty peníze nebudou úplně ubývat a relativně se našetří.

Takže budete nějakou dobu čekat. Jak dlouho?

Myslím si, že to bude rok až dva. 

To už je docela dlouho, za tu dobu se dá toho dost udělat, když si třeba půjčíte. 

Já vím, ale dnes ty projekty nemáme připravené, neexistují. Musíte je schválit a prohnat stavebním řízením.

Kde by se mělo začít? O jaké lokality se jedná? 

To by měl být právě úkol pro přípravnou fázi. Oni by měli najít konkrétní lokality. Nebudu tvrdit, že znám všechny volné plochy v celé Ostravě. Musí se ustavit tým, který si rozdělí úkoly a bude fungovat. Přípravná fáze bude trvat asi déle, ale ta rychlost se zvýší v dalších letech.

Bazaly už levnější nebudou

V rozhovoru pro idnes jste také říkal, že nechcete, aby se město dále zadlužovalo. Takže konzervativní přístup, který k tomu máte na obvodu, byste přenesl i na město? 

Záleží na co. Na obvodu jsme si půjčili 50 milionů korun právě proto, abychom nakopli opravy bytů, protože jsme věděli, že se nám to vrátí. Pokud město z hlediska celého rozpočtu usoudí, že si potřebuje půjčit na svůj rozvoj, není to špatná myšlenka. Jde vyloženě o to, jestli si půjčíte na spotřebu, nebo na investici, která se vrátí.

Na městě byste to tedy neudělali?

Záleží na situaci. Pokud město řekne, že si půjčí půl miliardy na to, aby rozběhlo projekt dostupného bydlení, s tím problém nemám. Pokud si ale řekne, že si potřebuje půjčit na stavbu Bazalů, do toho bych asi nešel.

Proč ne?

Vnímám to jako něco hezkého, co si Ostrava sice zaslouží, ale finance teď potřebujeme někde jinde. Pokud peníze neseženeme od soukromníků nebo z jiných fondů, tak to na realizaci za mě není. 

Takže by se ten projekt zastavil ve chvíli, kdy by na něj nebyly peníze?

Ten projekt ještě ani nezačal, zatím se jen projektuje. 

Tak byla vyhlášena architektonická soutěž, teď se řeší projektová dokumentace.

Samotný projekt i myšlenka jsou krásné a kdyby to bylo realizované, tak to  Ostravě pomůže. Ale musíme se bavit o tom, co jsme schopni financovat.

Argument primátora Jana Dohnala (srdcOVA) nebo lídra Ostravaka Lukáše Semeráka, že jde o městotvorný projekt, který Ostravě v budoucnu přinese peníze, neberete?

Slyšel jsem to, ale neviděl jsem žádnou cost-benefit analýzu (analýza nákladů a přínosů - pozn. red.), která by to spočítala. Když jsme si to zkoušeli počítat sami, vycházela návratnost na nějakých 50 let. Nechceme dělat stejnou chybu, kterou město udělalo v rámci koncertní haly, kterou sice dlouhodobě podporujeme, ale nárůst nákladů v průběhu procesu je enormní.

Na druhou stranu levnější už Bazaly nikdy nebudou, cena v čase vždy roste. Jestli takto velké projekty nejsou to, co by mohlo přitáhnout lidi domů…

I koncertní hala byla koncipovaná tak, že se Ostrava stane kulturním centrem a přiláká návštěvníky z okolí a město na tom do budoucna získá. Ta myšlenka není špatná. Ale u všech projektů, které jsou na deset a více let, je třeba na ten cost-benefit myslet už od začátku. Už při základu přemýšlet o tom, kde na to vezmeme. 

Máte konkrétní představu o finančním modelu pro Bazaly?

Nechci do toho zasahovat, protože neznám všechny podrobnosti tak jako pan Semerák nebo pan Dohnal, kteří to mají v popisu práce. Finanční model musí být postaven tak, aby minimálně polovina, ne-li dvě třetiny peněz, šly z jiných zdrojů než z městských. 

Pokud byste se dostali do vedení města, snažili byste se to zajistit, a pokud by to nešlo, projekt byste stopli?  

On by se utlumil. Vždy musíte zvažovat priority. Žádné město na světě nemá dostatek peněz na to, aby se postaralo o úplně všechny své priority. 

A jaké jsou vaše tři hlavní priority?

Rozhodně musíme dodělat koncertní halu, kde už jsme zaháčkovaní. Priorita musí být městská nemocnice a její rekonstrukce. Bazaly by byly až na třetím místě z těch větších projektů. 

Jak by podle vás měla Ostrava za deset let vypadat?

Celé je to o tom, jestli se Ostravě podaří zvrátit negativní trend a přesvědčit lidi, že tu mají budoucnost - že tady mohou žít, vychovávat děti, pracovat a bavit se. Pokud se nám povede město přetvořit tímto způsobem, tak doufám, že lidé pochopí, že tu mají lepší život než třeba po přestěhování do Prahy. Pro mě je Ostrava ideálním přechodem mezi malým městem a Prahou.

Co by jim tedy Ostrava měla nabídnout? Kde jsou nějaké pracovní příležitosti? Měla by stavět na průmyslu?

Je potřeba tlačit inovace, jako je Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) a věci s přidanou hodnotou, do kterých se lidé mohou zapojit. Sám jsem od roku 2017 pracoval v Tieto. 

Spolupráci s Motoristy by Řeha překousl

Přesuňme se ke koalici na městě. Vaše síla v koalici není moc velká, máte tři zastupitele a jednu náměstkyni. Co se vám za ty čtyři roky, respektive za osm let, povedlo prosadit?

Za osm let na městě jsme měli na starosti školství, v prvním období také sport, kulturu a IT. Klíčová práce, kterou odvedla Andrea Hoffmannová, byla právě v oblasti školství. Bylo to v podpoře vzdělávání, talent managementu, podpoře školních psychologů a dalších nepedagogických zaměstnání, která zlepšují vzdělávání dětí a dávají jim větší možnosti do budoucna. V tom vidím největší přínos Pirátů na městě.

Pokud byste dosáhli dobrého volebního výsledku a získali více radních, o co byste měli zájem? Šli byste znovu do školství? Paní Hoffmannová už nekandiduje.

Na druhém místě kandidátky máme Martinu Duškovou, která se školství věnovala na obvodě v Porubě. Určitě by nás zajímala problematika bydlení a městského rozvoje, to nastartování výstavby a uvedení koncepce bydlení do života. Já osobně se zaměřuji na IT a životní prostředí, tak to jsou taky věci, které jsme schopni obsáhnout.

Jste tedy fanouškem podobně široké koalice na městě?

Jak se to vezme. Z toho, jak jsme fungovali posledních osm let na Moravské Ostravě, vím, že je důležité mít partnery, se kterými dokážete diskutovat, dohodnout se na konkrétní strategii a tu pak plnit. Je jedno, jak je koalice široká, ale aby všichni táhli jedním směrem a nepodkopávali si navzájem projekty. Více než počet stran jsou důležití lidé, kteří v radě reálně sedí a kteří mají na starost konkrétní gesce. 

Kdyby v koalici měli být Motoristé, šel byste do toho s nimi?

Bylo by to těžké, protože Motoristé si vzali Piráty za terč. Je to pro ně asi nejlepší nápad do voleb, jít se po někom vozit. A dělají to systematicky a ne úplně pravdivými argumenty. Bylo by to pro mě obtížné.

Ale překousnutelné?

Pro mě osobně ano, nevím ale, zda by to bylo přijatelné pro naši členskou základnu.

Ptám se na to i kvůli ideologickému nastavení a hodnotovým otázkám, jako je například podpora LGBTQ+ komunity. Projevují se tyto názorové rozkoly z celostátní úrovně i na lokální úrovni? 

Je to spíše o tom, že každá ideologie přitahuje jiný typ lidí a lidsky se pak nemusíte shodnout. Mají za to, že něco udělali v pořádku a vy to máte přesně naopak. Třeba, že nemůžete lidi ponižovat a diskriminovat. Někteří to mají nastavené jinak. Pokud jsou to ale lidé, kteří jsou v uvozovkách normální, tak to jde. 

A jsou Motoristé normální z vašeho hlediska? 

Já tady s Petrem Veselkou (starosta Moravské Ostravy a Přívozu, zvolený za ANO), který přešel k Motoristům, sedím v radě osm let, někdy se shodneme, jindy ne, ale lidsky jsme schopni normálně komunikovat a fungovat. Je to o konkrétních lidech. S panem Gregorem nemám zatím moc dobrou zkušenost, ale je to spíš nárazové. Na sociálních sítích jejich útoky přesáhly meze politického názoru a šly vyloženě do lží, proti čemu už jsme se museli bránit.

Je ještě někdo, s kým byste vyloženě do koalice nešli?

Dlouhodobě neděláme koalice s KSČM, případně s jejími odnožemi jako Stačilo!.
Nešli bychom ani s SPD, kterou považujeme za hnutí, které nemá úplně demokraticky zvládnuté vedení.

Lékem na vnitrostranické sváry je sdílení

Z komunální politiky odchází vaše stranická kolegyně a náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová. Jaký vliv mělo na její rozhodnutí to, jaká je atmosféra uvnitř ostravských Pirátů?

Na to se musíte zeptat jí. 

Co vy si o tom myslíte? 

Nepřísluší mi mluvit za ni. Dohodli jsme se, dále nás podporuje, komunikujeme spolu. To, že se rozhodla soustředit na práci v Poslanecké sněmovně, souvisí i s tím, že se necítila úplně komfortně s některými spolustraníky, to nebudu zastírat. Ale nemůžu analyzovat její rozhodnutí. 

Jste lídr pirátské kandidátky a paní Hoffmannová, jak jste v rozhovoru zmiňoval, udělala ve vedení města smysluplnou práci. Udělal jste vše pro to, abyste si takového člověka na kandidátce udržel?

Nabízel jsem jí to, ale nesouhlasila s tím.

A to bylo kvůli tomu, že došlo k rozepřím uvnitř strany? 

Nezdůvodňovala to. 

Před chvílí jste o tom mluvil.  

Já nechci říkat, proč se tak rozhodla. Ze tří našich městských zastupitelů zůstávám na městské kandidátce jako jediný. David Witosz pokračuje pouze na obvodu a Andrea byla zvolena do Poslanecké sněmovny, což já vnímám jako vyšší úkol. 

Je to podle vás ztráta, že se paní Hoffmannová nebude podílet na lokální práci?

Rozhodně ano, ty výsledky za ní prostě jsou.

Mluvil jste o vnitřním konfliktu ve straně. Probíhá ještě, když paní Hoffmannová odešla a pan Witosz kandiduje pouze na obvodě? Například v dubnu vaši členové v primárkách nezvolili do čela městské kandidátky architekta Ondřeje Vysloužila, kterého přivedla právě paní Hoffmannová. Bylo to vyvrcholení sporu mezi ní a panem Witoszem?

To si nemyslím. To, co zmiňujete, probíhalo paralelně.

A teď už ten konflikt neexistuje, když paní Hoffmannová nebude v Ostravě kandidovat?

Nevím o žádném pokračování toho konfliktu za poslední půlrok. Je fakt, že jako člen krajského vedení jsem se z rozhodování nebo zjišťování podrobností kolem toho konfliktu vyloučil. Ono to nějakým způsobem pokračuje, ale nevím zatím o žádném výsledku. Osobně jsem nezaznamenal žádný další problém.

Jak jste na městě fungovali ve třech lidech, když mezi dvěma byl konflikt? Mluvili jste spolu všichni tři, nebo jste byl prostředník?

Myslím si, že v tom mohla hrát roli i určitá ponorková nemoc, která mohla být příčinou některých nesrovnalostí, které mezi sebou měli.

Nastavili jste si nějaké mechanismy pro to, aby v případě, že budete zastupitelský klub stavět znovu, k něčemu podobnému nedošlo?

Závisí to i na velikosti klubu. V minulém období nás tam bylo pět a takový problém nevznikl. Objevil se až ve chvíli, kdy jsme byli jen tři a kolegové už byli možná trochu vyhaslí. Politika na denní bázi není nic příjemného - buď v ní vydrží někdo, kdo je stoik, nebo někdo, kdo je trošku psychopat. To není ani jeden z nich. 

Kam se řadíte vy?

Já jsem spíše stoik. Hlavně jsem nebyl v té úplně nejvyšší funkci, byl jsem místostarostou na obvodě. Když tam jdete každý den, bojujete za něco a stále musíte někomu něco vysvětlovat, má to na psychiku vliv. A hlavně tomu obětujete obrovské množství soukromého času.

A toho se nebojíte, když kandidujete na primátora? 

Byl jsem čtyři roky místostarostou, takže vím, co to obnáší. Doufám, že jsem schopný udržet psychiku na takové úrovni, abych nezkolaboval, nebyl nerudný a neútočil zbytečně.

Proč to podle vás nakonec nevyšlo s architektem Ondřejem Vysloužilem jako kandidátem Pirátů? Vy jste byl jeho soupeř v primárkách.

Upřímně nevím. Před primárkami jsme spolu mluvili o prioritách a dohodli se, že jeden s druhým počítáme, pokud ten druhý neuspěje. A splnil jsem to. Ondra Vysloužil byl navržen na třetí místo kandidátky. Pak ale zřejmě usoudil, že náš způsob fungování, který bývá občas chaotičtější v rámci tvorby programu, kde máme pracovní skupiny pro jednotlivé body, mu nevyhovuje. Na programu se podílel, dokončil ho a pak se rozhodl odejít jinam. Přesvědčoval jsem ho asi dva dny, aby to nedělal, ale nebyl jsem úspěšný. 

Ve volbách v roce 2022 jste se jen těsně dostali do zastupitelstva. Získali jste 5,8 procenta hlasů a tři křesla, zatímco předtím jste měli téměř devět procent a pět mandátů. Nebyl by nestranický kandidát typu pana Vysloužila pro ostravské Piráty vzpruhou?

U nás to tak úplně nefunguje. Jsme více komunita než strana, takže ten člověk musí zapadnout. 

Pan Vysloužil podle vás nezapadl? 

Myslím si, že by zapadl, kdyby chvíli vydržel, ale evidentně toho na něj bylo moc.

Co znamená komunita místo strany?

Vznikáme zdola. Přicházejí k nám lidé, postupně se zapracovávají a nemají problém kandidovat na nějaké pozice. U nás všechno probíhá přes primární volby, nemáme žádné guru, kteří by rozhodovali o pořadí na kandidátce. I když nová vlna stanovila lídrovi pravomoc navrhnout kandidátku, místní fórum ji pořád může odmítnout a zvolit si kandidáty v primárkách. 

Možná, že když máte výrazného lídra, tak potom už ten odpor proti navržené kandidátce může být těžký. 

Může být. Já jsem kandidátku tvořil tak, že jsem svolal lídry ze všech obvodů a nechal si doporučit konkrétní lidi, kteří by na kandidátku mohli jít. Díky tomu byla kandidátka i s Ondrou Vysloužilem schválena fórem drtivou většinou. Přímá demokracie u nás stále funguje a každý člen má vliv na směřování fóra.

Konflikt mezi paní Hoffmannovou a panem Witoszem rozdělil i ostravské Piráty. Jste teď sjednocení?

Vnímám to tak, že jsme podcenili tlak, pod kterým exponovaní lidé jako David nebo Andrea jsou, a co všechno řeší sami, aniž by si řekli o podporu. Za mě je lék na takové nesváry sdílet strasti a problémy, které má člověk v té uvolněné funkci, s ostatními. To je jediná možnost. Potom nevznikají fámy ani možnosti pro pomluvy.

Rozhovor editovaly Natálie Nevřelová a Simona Janíková