Ostrava má malou šanci získat velké investory, potřebuje Katovice, tvrdí Dohnal

Občanská demokratická strana je ve vedení Ostravy už 11 let. Různé městské koalice doplňuje buď samostatně nebo v uskupení Spolu, tedy s KDU-ČSL a TOP09. Jan Dohnal, dlouholetý zastupitel na Ostravě-Jihu, se do čela koalice postavil ve volbách před čtyřmi lety. Tehdy skončil druhý za hnutím ANO s rozdílem téměř 19 procentních bodů. Přesto nakonec usedl na primátorské křeslo poté, kdy na pozici skončil Tomáš Macura z ANO.

Teď si chce funkci udržet, ve volbách kandiduje jako lídr přejmenované koalice srdcOVA. „Jsem známý celému městu, jsou za mnou výsledky a je jiná společenská situace,“ zdůvodňuje, proč věří, že tentokrát jeho výsledek bude jiný.

Kolik šampaňského už proteklo primátorskou Audi A8? Spolupracoval by s Motoristy? Proč je podle něj lepší lákat velké investory do Polska? A proč ještě není hotová „červená nit“ cyklostezek? Na tyto a další otázky Dohnal odpovídá v kritickém rozhovoru pro Okraj.

Kniha jízd zůstane neprůhledná

Pane primátore, součástí vozu Audi A8, které radnice koupila za tři miliony korun, je lednička na šampaňské. Kolik šampaňského už limuzínou proteklo?

Ani kapka.

Proč tam tedy ten chladící box je, nebyla to dobrá investice? A kolik ten box stál?

Nevím, kolik stál box. On se neobjednával jako extra součást dodávky toho vozu. Nikdy jsem nad tím nijak zvlášť nepřemýšlel a není to tak, že bychom si přikoupili box za peníze navíc.

Takže vy sám ani vaši kolegové, kteří tím autem údajně jezdí, protože nevíme přesně, kdo vozem jezdí, jste tam žádné šampaňské neměli? 

Nechci mluvit za kolegy, ale předpokládám, že ne. Nebo já určitě ne. To jste mě teď zaskočili. Ale když jsem tam byl já, tak ne. Mimochodem, přídavná lednice byla i v předchozím primátorském voze značky Škoda Superb a myslím si, že i v předchozím primátorském voze Audi A8, které bylo koupené tuším v roce 2006 a v tehdejší pořizovací ceně, v absolutním čísle, bylo dražší, než tady to, které se kupovalo teďka. Takže není to první vůz této kategorie v historii města a vlastně je levnější, než ten předchozí.

Momentálně je jeden z nejdražších v České republice, co se týče vybavení na radnicích. To auto jezdí často po Ostravě, alespoň když jsme mohli nahlédnout do knihy jízd… 

Neumím říct, jestli je jedno z nejdražších.

Podle zjištění médií je. 

Záleží, na co se média ptala. Ty dotazy nebyly formulovány úplně přesně. Kdybyste se zeptali ostravského magistrátu, jaký vůz má přidělený primátor města, tak se dozvíte, že Škodu Superb ve výbavě iV 1.4.

Bez účelu cesty a zaokrouhlené kilometry. Jak vedení Ostravy využívá svou limuzínu?

V prosinci jsme upozornili, že si ostravský magistrát pořídil luxusní auto s masážními sedadly, panoramatickou střechou a chladícím boxem na nápoje. Podle města slouží k dálkovým cestám a reprezentaci. Z knihy jízd však nelze zjistit, kdo a k jakým účelům auto skutečně využívá.

OkrajKlára Filipová

Vy ale tvrdíte, že Audi A8 používají i kolegové, náměstci, vedoucí odborů. Kam to auto nejčastěji jezdí?

Předpokládám, že to bude Praha, plus nějaké evropské destinace, například Mnichov nebo Štrasburk. Ale určitě bude dominovat Praha.

Aha. Protože podle knihy jízd, kterou jsme loni v únoru získali na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, se nejčastěji jezdilo po Ostravě. Tak kam po Ostravě nejčastěji jezdí to auto?

Neumím říct. V rámci výkonu města asi po městě. 

V knize jízd byly popsané cesty Magistrát města Ostravy - Ostrava - Magistrát města Ostravy a vždycky to byla poměrně podobná vzdálenost. 

To není nějaká pravidelná trasa, která by se jezdila.

Jezdíte tím autem domů?

Úplně domů s tím nejezdím. Samozřejmě, pokud třeba jedu brzy ráno do Prahy, tak mě tam vyzvednou. Domů s tím nejezdím, protože mám přidělený superb, na kterém jsem mimochodem za toto volební období – a používám ho jenom já – najel kolem 60 tisíc kilometrů a dostal jsem ho s nulovým stavem kilometrů. Takže z toho si člověk vydedukuje, čím jezdím dominantně. 

Ona ta kniha jízd nebyla úplně transparentní, když jsme ji získali. Chybělo například, kdo tím autem jel konkrétně a kam konkrétně.

Myslím, že byla podle platné legislativy tak, jak máme směrnice a jak předepisuje zákon. Tak byla vedena.

Budete ji zprůhledňovat?

Myslím si, že se budeme držet platné legislativy.

Takže nebudete označovat, kdo konkrétně a kam konkrétně tím autem jel?

Jsme veřejná instituce, takže budeme pokračovat, jak nám říká zákon.

Široká koalice je pro město dobrá

V posledních komunálních volbách jste skončili druzí s rozdílem skoro 19 procentních bodů proti vítěznému hnutí ANO. Vás dokonce díky preferenčním hlasům přeskočil na kandidátce koaliční kolega Zbyněk Pražák z KDU-ČSL. Přesto jste se stal primátorem, když váš předchůdce Tomáš Macura skončil. Proč věříte, že zrovna vy jste lídr, který stranu v Ostravě tentokrát dovede k lepšímu výsledku?

Kandiduji v jiné době než před čtyřmi lety, protože v té době jsem vstupoval do velké městské politiky jako relativně neznámý kandidát. Byl jsem místostarostou největšího městského obvodu Ostrava-Jih a nebyl jsem bezesporu známý celému městu, a nebyly za mnou výsledky, které jsou dnes v rámci města. 

Samozřejmě, byla i složitější situace. Na celostátní úrovni jsme byli vládní stranou, bylo zhruba osm měsíců od propuknutí konfliktu na Ukrajině. Česká republika v té době řešila velké ekonomické problémy, které se přelily z covidu a navázaly na ně i energetické krize ve vztahu k válce. Víme, že za to byla, a z mého pohledu nespravedlivě, tepána tehdejší vláda Petra Fialy (ODS). Já si pamatuji na svoji první televizní debatu ke komunálním volbám, která byla tuším v České televizi, kde jsem dostal první dotaz na to, jak bude Petr Fiala řešit nedostatek plynu v České republice. V této atmosféře probíhaly komunální volby s tím tehdejším výsledkem. Proto si myslím, že situace je dnes diametrálně jiná.

Mezitím se koalice ODS, KDU-ČSL a TOP09 v Ostravě přejmenovala na srdcOVA. Nechcete se tím také trochu odklonit od původní značky Spolu, která může mít třeba negativní konotace mezi částí voličů?

Určitě to není ten důvod. Já jsem byl velký fanoušek koalice Spolu. Myslím si, že spolupráce těch tří stran měla smysl a vždy jsem ji propagoval. Nicméně, ten projekt dnes neexistuje. Nám přišlo, že projekt, logo a značka Spolu je mrtvá, tudíž jsme nechtěli v tom brandu pokračovat. Současná koalice je navíc doplněna o nezávislé kandidáty nebo nestraníky. Takže za tím nehledejte nic jiného. Projekt Spolu, který za mě byl dobrý, prostě skončil a v tento okamžik nefunguje.

Proč jste nechtěli jít sami jako ODS?

Je to moje názorové přesvědčení, že žijeme v době, kdy by se pravicové, demokratické a prozápadní strany měly koncentrovat a spojovat svoje aktivity a síly. Tím, že jsem byl vyznavač projektu Spolu na celonárodní úrovni, tak je logické, že jsem si ho prosadil tak, abychom v tomto formátu pokračovali alespoň v Ostravě. Protože za mě v dnešní době, kdy se dostávají různá populistická hnutí a strany k moci, anebo třeba radikální hnutí…

Koho máte na mysli konkrétně?

Teď nechci úplně jmenovat. Myslím, že každý si v tom najde své. Opravdu má smysl, aby právě tyto demokratické strany úzce spolupracovaly dál. Myslím si, že i do budoucna se k tomuto projektu ještě v nějaké formě i ODS na celostátní úrovni vrátí.

Před volbami zaznívají hlasy, například z koaličního hnutí ANO, že současná široká koalice ve vedení města je neefektivní. Vy tvrdíte opak. Jak to řešíte?

Nevybavuji si, že by za dobu fungování této koalice byl nějaký dramatický názorový rozkol, který bychom nebyli schopni prosadit. Nikdy tady nebyla vypjatá situace, kdy bychom se třeba nahlas přehlasovávali. Drtivá většina všech rozhodnutí vždycky podléhala širšímu konsenzu. 

Samozřejmě vnímám ty diskuze, které teď probíhají. Vnímám i to, co říká Richard Vereš (starosta Slezské Ostravy za ANO). On v poslední době trošku vystupuje, jako že je opoziční politik. Já bych ale připomněl, že hnutí ANO v Ostravě vládne 12 let a mělo i čtyři nejvýznamnější starosty, pokud se podíváme na největší městské obvody. Teď trošku vystupují jako drobná opozice. Dokonce i některá média v Praze si chvilku myslela, že jsou opoziční stranou. Tady se potom nabízí otázka, proč v koalici vůbec jsou, pokud je nefunkční. Takže si spíše myslím, že je to předvolební rétorika než realita, která popisuje faktický stav věci.

Ostravě chybí lídři a priority. Bazaly by měli zaplatit soukromníci, říká Vereš

Volby ještě neproběhly, kolegové z hnutí ANO už mu říkají primátore. Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš je prý připraven na zklamání, přestože by šel do koalice s kýmkoli. Jeho prioritou jsou tisíce nových bytů, hlavní výzvou, kde na to vezme. Přečtěte si kritický rozhovor s lídrem ANO.

OkrajJan Žabka

Pokud byste po volbách měli slovo při vytváření koalice, nabídl byste ji stejným stranám?

Myslím si, že pro město je dobré, když je koalice široká (v současné koalici je kromě Spolu i ANO, Piráti, Starostové pro Ostravu a hnutí Ostravak - pozn. red.). Protože když už hledáte nějakou názorovou shodu a pak ji najdete, tak je to do jisté míry záruka toho, že projekt, který se nedá realizovat během jednoho volebního období, bude životaschopný i v tom dalším. Určitě může být debata v koalici někdy složitější, ale pokud už tu shodu najde, tak si myslím, že pro kontinuitu vývoje města je to dobrá zpráva. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby v koalici byl zastoupen co největší počet demokratických a standardních subjektů, které dneska fungují.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní příklad, kdy bylo těžké prosadit něco z vaší pozice primátora?

Vím, že jsme nenašli politickou shodu u projektu, který se týkal výstavby nového administrativního centra, respektive nové budovy pro úředníky, která měla vzniknout na Černé louce. Hnutí ANO tento projekt prosazovalo a my a hnutí Ostravak jsme byli dominantně proti. Stavět něco takového v době, kdy je na pořadu dne digitalizace veřejné správy, nedává smysl. Takže na tomto projektu jsme se neshodli a nepokračuje.

Je někdo, s kým byste do koalice vůbec nešel? 

Tím, že reprezentuji Občanskou demokratickou stranu, si nemůžu představit otevřenou spolupráci s komunisty v jakékoliv formě. Ti se teď rozdrobili do několika menších subjektů, přiznám se, že se v tom úplně neorientuji. A pak jsou tady strany, které se dnes koncentrovaly tuším pod hlavičku Švýcarské demokracie. Tam máme taková uskupení, jako je PRO a podobně. To jsou určitě subjekty, se kterými si jakoukoliv formu spolupráce představovat ani nechci.

Pak je tady nový subjekt, Motoristé sobě, který se na celostátní úrovni dostal do vlády. S těmi si dokážete spolupráci představit?

Pokud bychom se programově potkali, což si myslím, že by nebylo úplně jednoduché, tak si to samozřejmě představit umím.

Proč si myslíte, že by to nebylo jednoduché?

Na některé věci se díváme trochu jinak. Myslím si, že Motoristé mají jako svou hlavní tezi podporu automobilové dopravy ve městě. Já si myslím, že by město mělo podporovat všechny typy dopravy, ať už je to veřejná doprava, pěší nebo cyklistická. A tady vím, že bychom se v některých řešeních úplně nesetkali.

Budoucnost regionu? Dojíždění do Polska

Jaká je vaše vize pro Ostravu v následujících čtyřech a deseti letech?

Pokud bych pokračoval v radě města v pozici primátora, tak by určitě běžely dál projekty, které jsou v nějaké fázi realizace nebo rozpracovanosti. Dá se předpokládat, že bych nestopl stavbu koncertního sálu nebo navazujícího parkovacího domu. Stejně tak by určitě pokračovala příprava výstavby stadionu Bazaly. Chtěl bych dotáhnout výstavbu haly pro míčové sporty, protože je to důležitý prvek infrastruktury, který tady chybí. Chtěl bych určitě pokračovat v další fázi přípravy Severního spoje, i když tady ta role města de facto dnes skončila a tu stavbu musí někdo politicky tlačit. Pokud bude ve vedení města někdo, kdo to nebude mít jako prioritu a nebude o to usilovat, tak se tomu ani na vyšších instancích, což je kraj a stát, nikdo věnovat nebude. Za mě je to naprosto klíčová stavba, která tady chybí, takže musíme pokračovat.

Čekají nás velké infrastrukturní zásahy v železniční dopravě, kdy se v Ostravě už projektuje výstavba vysokorychlostní trati a souběžně s tím oprava ostravského železničního uzlu. V této souvislosti je rolí města se na to připravit. Pro nás je tam nejzajímavější a největší projekt prostor kolem hlavního nádraží, což je investice, která aktuálně probíhá v ostré fázi projekce, ale budeme ji muset posunout dál. Je to stavba za nějakou půldruhou miliardu korun, takže to jsou projekty v nějaké fázi rozpracovanosti, které do příštího volebního období spadnou.

Jak by ale město mělo vypadat?

To hlavní musí být ekonomická prosperita města. Pokud se ta nepovede, tak se vše, co slibují politici napříč stranami, nenaplní. Všichni říkáme, že chceme stavět nové byty, nové parky, nové školy, nová divadla. To bude fungovat pouze za předpokladu, že se městu bude ekonomicky dařit a že tady budou chtít žít lidé, kteří tady budou studovat a pracovat. Největší rolí města je vytvořit pro to podmínky, aby se dařilo byznysu. Je třeba šlapat po konkrétních věcech, připravovat další rozvojové průmyslové zóny, které už třeba nejsou ve vlastnictví města. Ty naše jsou vlastně plné. Máme tady ale řadu soukromých průmyslových zón, brownfieldů, kde bychom měli být součinní, ať už při sjednávání státních pobídek, nebo při přípravě infrastruktury.

Máte na mysli něco konkrétního?

Máme tady například velké území po Nové huti. Polovina areálu by podle plánu majitele měla dál fungovat pro výrobu železa, ale ta druhá bude nějakou formou developována. Pokud by přišel do Ostravy zajímavý investor, a chtěl by pomoct s investiční pobídkou státu, určitě bychom měli být aktivní a pomoci to zajistit a protlačit. Například během mého volebního období jsme pomáhali vylobbovat investiční pobídku pro společnost Vitesco, to je vysoce odborný zaměstnavatel, který vyrábí polovodiče a elektrické komponenty do aut. 

Plocha po Nové huti je určená k sanaci, ale zároveň si troufnu říct, že je to dneska největší připravená průmyslová plocha v České republice. Může to být velká příležitost pro Ostravu. 

Samozřejmě to není jenom o lobbování za státní pobídky, je to o tom sem investory vůbec přivést. My jsme vstoupili před tři čtvrtě rokem do poměrně aktivní fáze komunikace s našimi partnery v polských Katovicích a v regionu na druhé straně hranice. Oni se potýkají s podobnými problémy jako my, ať už je to vylidňování, nebo revitalizace území po těžké výrobě. Vnímáme tu situaci podobně. Když dnes jednáte s velkým investorem, ptá se na dvě věci: kvalitu dopravní infrastruktury a velikost trhu práce. V dopravě máme relativně splněno, protože máme letiště, dálnici, železnici a budeme mít vysokorychlostní trať. U trhu práce paradoxně i Ostrava naráží na své limity. Řada zaměstnavatelů nám hlásí, že pozice není schopna obsazovat. A to je pro investory zásadní informace. 

Co můžete z pozice primátora udělat pro to, aby se to změnilo?

Můžeme nabídnout, že trh práce zvětšíme o polskou část a Poláci o tu českou.

A oni o to stojí?

Stojí, shodou okolností právě prošlo radou města memorandum, které má zintenzivnit spolupráci mezi námi a Katovicemi. Chceme to dotáhnout do fáze, a to je ideální stav, který by tady mohl být za dva roky, že prezentaci regionu na světových akcích, kde se prodáváme ven a hledáme investory, budeme dělat jako společný trh.

Kolik je těch akcí, na kterých město propagujete? 

Účastníme se dvou byznysových konferencí, jedna je v Mnichově a druhá v Cannes. Poláci se nadto účastní ještě Barcelony. Došli jsme k tomu, že si umíme představit, že pokud se budeme prezentovat společně jako region, atraktivita území se může zvětšit. Tady je třeba si říci, že se v nějaký moment stejně s Polskem staneme konkurencí, protože když dojde na lámání chleba, budeme se hádat, jestli to bude v Česku nebo v Polsku. Ale pro obě strany je vždycky lepší, když investor zůstane v této aglomeraci, než aby skončil v Rumunsku, Turecku nebo na úplně jiném kontinentě.

Nejsou dvě konference málo?

Samozřejmě to nejsou jenom veletrhy. Jednáme s CzechInvestem, s rozvojovou agenturou i s CzechTradem. To opravdu není jen tak, že přijedeme na veletrh a postavíme si stánek Ostrava. Často tam probíhají konkrétní domluvená jednání a jsme hodně aktivní i s agenturami, které zastupují Českou republiku navenek. Tyto vazby se vytvářejí celoročně nonstop a veletrhy jsou jen jedním z mnoha nástrojů. Jsou v tom aktivní i hospodářské komory, různé odborné konference, těch platforem je celá řada.

A co je konkrétně výsledkem nějakého veletrhu nebo jednání, které přineslo Ostravě investora nebo jiný přínos?

Na veletrhu, tuším v Mnichově, jsme získali společnost Linkcity, která aktuálně na Stodolní ulici staví byty. 

Když se vrátíme ke spolupráci s Katovicemi…

Umím si představit, že během 10 let bude naprosto smazaná mentální hranice mezi Českem a Polskem, kterou máme v hlavách. Lidé, kteří žijí v Ostravě, budou pracovat na polské straně a naopak. A najdou si profesi ve svém odvětví. Moravskoslezský kraj je dnes de facto orientován na automobilový průmysl, jednoznačně tady dominuje. Teď se nám také rozvíjí obranný průmysl. Ale v polské části se velice dynamicky rozvíjí IT průmysl, e-gaming a podobně. 

My dnes ztrácíme mladé lidi, protože když nenajdou práci ve svém odvětví, jdou hledat štěstí do Prahy nebo do Německa. My jim chceme říct: Můžete zůstat v Ostravě, využívat služby města, odvádět tady daně z peněz, které vyděláte, a můžete pracovat v Katovicích v e-gamingovém centru. Máte to dnes 45 minut autem, za pět let to bude ještě méně. A to si myslím, že je obrovská budoucnost regionu. Takto zdařile propojené regiony přes hranici fungují mezi Holandskem, Belgií nebo Německem, takže to není nic nového. 

Myslím si, že do budoucna není možné, abychom zůstali periferií České republiky. Musíme to přetavit v naši výhodu. Pokud se budeme rozvíjet v společném ekonomickém celku, který bude mít sílu pro velký byznys, tak to může být game changer, který celý region dramaticky posune.

Na základě čeho se domníváte, že hranice do desíti let let zmizí z našich myslí?

Je to do jisté míry o nějakém PR, které se na obou stranách musí dohrát. Dnes, podle čísel, dojíždí více lidí z Polska do Česka než naopak. V našich průmyslových zónách v Mošnově například Poláci pracují a Češi ještě tak naučení nejsou. Myslím si, že je to proto, že je to do jisté míry nenapadlo.

Takže budete dělat nějakou PR kampaň „Pojďte pracovat do Polska“ nebo něco takového?

My prvoplánově nechceme vyhánět naše lidi pracovat ven. Já bych to řekl spíše opačně: Pokud zvažujete, že nemůžete najít práci ve svém oboru v rámci Ostravy, a uvažujete o stěhování do Prahy, zvažte ceny bydlení nebo zda vaše rodina získá místo ve školce nebo ve škole. Takže radíme, ať zůstanou v Ostravě a najdou si práci třeba v Katovicích ve svém oboru. Zůstanou vám levné, přátelské a prorodinné služby, které Ostrava nabízí, a které jsou dnes určitě lepší než v Praze, zůstanete v městě, které máte rádi, kousek od Beskyd, znáte to tady, máte tady své okolí a práci budete mít v hodinové dojezdové vzdálenosti od Ostravy. 

Lepší investor v Polsku, než v Turecku

V předvolebních debatách na České televizi nebo serveru idnes jste upozorňoval na to, že lidé se z Ostravy stěhují a město jen využívají tím, že tam přijedou, pracují, využívají infrastrukturu, parkování, ničí se silnice, chodníky, má to dopady na město a pak se vrací domů jinam. A Ostrava pak za ty lidi nedostává peníze. Vy kritizujete tento princip, ale ve vztahu ke Katovicím vyzýváte lidi, aby to dělali. Proč by tomu měli být v Katovicích nakloněni?

Z toho samého důvodu. Mají problém v některých profesích sehnat lidi na trhu práce, potýkají se s stejnými problémy jako my. Když tam přichází investor, dostane tu samou otázku, jakou my: Kdo u nás bude pracovat? Oni na to nemají odpověď. Takže i pro ně je lepší nabídnout investorovi trh práce u nás.

Ale tam je úplně naplněný trh práce. Nezaměstnanost v katovické aglomeraci v podstatě není.

Stejně jako u nás. Ta situace je obdobná, ale musíme se na to dívat sektorově po jednotlivých oborech. Rozvíjejí se tam jiná odvětví než u nás. Pokud tam přijde investor třeba v oblasti IT a nebude moci sehnat IT specialisty, může nastat situace, že z Ostravy dojedou pracovníci, kteří nemohou sehnat práci tady. Říkám to jako jeden konkrétní případ, ale pro obě města je to dobré a na tom už jsme se shodli. Katovice to chtějí. To, že podepisujeme memorandum, které toto definuje, svědčí o tom, že to chtějí. Takže tady nemohu souhlasit s vaším dotazem. Chtějí to, je to realita. Došli ke stejnému zjištění jako my.

Dobře, ale pokud investoři skončí v Polsku, nebudou tady u nás. Tím Ostrava přichází o peníze.

Znovu to říkáte nepřesně. Zkusím to popsat ještě jednou. Pokud bude investor v Turecku, nemáme z něj nic. Pokud bude investor v Katovicích, máme z něj to, že ten člověk zůstane bydlet v Ostravě a bude pracovat v Katovicích.

A to vám stačí?

Je to lepší, než kdyby byl investor v Turecku a ten člověk odešel do Prahy. Varianta, že bude bydlet v Ostravě a pracovat v Katovicích, je lepší než varianta, že bude bydlet v Praze a investor bude v Turecku. 

Vy nemáte ambice získávat investory do Ostravy? Pokud je pro vás lepší, že budou v Polsku…

Já mám teď pocit, že si nerozumíme. Myslím, že to říkám jasně.

Já bych chtěla slyšet odpověď na otázku, jestli vůbec máte ambice získávat investory do Ostravy?

Ano a přesně proto tohle děláme. Řekl jsem, že budeme postupovat společně s polskými partnery tak, aby sem těch investorů přišlo co nejvíce, a pak už bude ve finální fázi na investorovi, jestli půjde do Ostravy nebo do Katovic. Pokud nebudeme postupovat společně, nepůjde ani do Ostravy, ani do Katovic. To je fakt. Půjde někam, kde je ten trh větší. Takže pro nás i pro Katovice je lepší ho ulovit sem do regionu a on už potom skončí jednou tam a jednou u nás. Nesouhlasím s tvrzením, že nemáme ambici chytat investory. Je to jednoznačně to nejdůležitější, co město dělat musí.

Vy jste zmiňoval, že v jistém momentě si stejně budou obě města konkurovat. Zajímá mě ten konkurenční boj. Jak zajistíte, aby investoři nešli do Katovic, ale raději do Ostravy? 

Investor se v nějaké fázi rozhodne podle toho, kde bude lépe připravené území a lepší infrastruktura. My budeme muset dál připravovat průmyslové zóny i ve spojení se soukromými vlastníky a vytvořit nabídku, aby sem mohl jít. Ale znovu se vracím k základní tezi a chci, ať to vyzní naprosto jasně: pro Ostravu je lepší varianta, že bude člověk bydlet v Ostravě, platit tady daně, utrácet své vydělané peníze, čerpat služby města a pracovat v Katovicích, než aby bydlel v Praze, Ostrava z něj neměla nic a investor byl v Turecku nebo v Indii. To je fakt a to je to, čeho chceme dosáhnout. Polská strana to vnímá stejně, a proto chceme do budoucna postupovat v těchto věcech společně. Řekl jsem to podle mě úplně jasně.

Jde o to, že je to trochu nižší ambice, než usilovat o investora čistě sám…

Pravděpodobnost, že na ostravský trh chytneme velkého hráče, je podstatně menší než realita, že ho chytneme na velký aglomerační trh.

Co mají společného Bazaly a katedrála Božského Spasitele?

Pojďme se ještě vrátit k velkým projektům, které jste zmiňoval, ať jde o koncertní síň nebo o Bazaly. Kde konkrétně na tyto obří, miliardové projekty vezmete peníze, aniž byste zadlužili město?

Tyto velké projekty jsou nastavené tak, že se nepotkávají v jednom čase. Bazaly se začnou stavět, až koncertní hala bude dávno hotová, nepotkávají se v rozpočtu. Kapitálový rozpočet města jsou zhruba čtyři miliardy korun ročně, takže je to o směřování priorit. Na některé věci si umíme naspořit, ale na některé si budeme muset i do budoucna půjčit. 

Za mého působení dramaticky kleslo zadlužení města, za poslední čtyři roky o 44 procent. Aktuálně je míra zadlužení města včetně městských obvodů kolem 1,5 miliardy korun s tím, že větší část dluhu je za městskými obvody. Finance města jsou zdravé. V momentě, kdy peníze budeme potřebovat na investiční projekt, který nebude čistě konzumního charakteru - byl bych hrozně nerad, aby někdo zadlužoval město na mandatorní výdaje. Pokud si má město půjčovat, musí to být peníze na investice, které mají přesah hospodářský nebo městotvorný. Tady si úvěr představit umím, protože Ostrava vždy nějaký měla.

A jaký mají třeba Bazaly konkrétně investiční potenciál? 

Osobně si myslím, že Bazaly se začnou stavět buď na sklonku příštího volebního období, nebo spíše v tom dalším. Tedy nejdříve v roce 2030 nebo 2031. Ale je třeba se na situaci připravit. Bazaly jsou městotvorná stavba, nejsou koncipovány jako čistě fotbalový stadion. Připomínám, že máme fotbalovo-atletický stadion ve Vítkovicích, který je za branou a pokud se tam něco neděje, nedostanete se tam. 

Nové Bazaly mají být dalším živým centrem, které bude žít pořád. Nebude to jen během 20 fotbalových zápasů ročně, ale počítáme s tím, že tam bude restaurace, muzeum, prohlídkové budovy, prostory pro pořádání akcí. Vytvoříme živé centrum, které na sebe bude stahovat lokální cestovní ruch. Ze světa, kde podobné stavby v podobném režimu vznikly, víme, že to funguje. Ačkoliv primárním důvodem bude fotbal, není to čistě fotbalový stadion. Navíc dojde k oživení celé lokality, má to blízkou návaznost na centrum města a ekonomiku. 

Určitě to bude drahý projekt, ale Ostrava je velké město, které musí mít ambici usilovat o velké projekty. Kdybychom se podívali o 150 let zpátky, město mělo na konci 19. století velké finanční problémy, když se rozhodovalo o stavbě katedrály Božského Spasitele. Dnes katedrála stojí a nikdo si neumí představit, že by tomu tak nebylo. Dalším významným a náročným projektem byla stavba budovy Nové radnice, která je dnes ikonou města. Tyto stavby jsou ve své době kontroverzní a drahé, ale dlouhodobý přesah je neoddiskutovatelný.

Mluvíte o katedrále, církevní stavbě v době, kdy víra byla na jiné úrovni než dnes. Mluvíte o Nové radnici, což je veřejná stavba, kterou město potřebuje. Ale tady se bavíme o soukromém fotbalovém klubu. Je v pořádku investovat tolik peněz do Bazalů pro soukromý klub?

Nestavíme Bazaly pro soukromý fotbalový klub. Stavíme je jako stavbu, která bude součástí městské infrastruktury. Až se bude hledat provozní model, fotbalový klub bude uživatelem městského fotbalového stadionu. Ale určitě to nebude tak, že mu ho dáme a můžou si tam dělat, co chtějí. Tak to určitě nebude. 

Takže to bude městský stadion, ne stadion Baníku?

Není to tak, že ho postavíme, dáme ho Baníku a dál nás to nezajímá. Tohle je nepochopení celé myšlenky.

Cyklostezky jako červená nit

Ostrava má několik koncepcí, včetně koncepce pro cyklostezky. Jak konkrétně ji naplňujete? 

U koncepce cyklodopravy byl manuál dodržován u vzorové ulice Přemyslovců. Aktuálně je v projekční přípravě rekonstrukce ulice Vítkovické, která by rovněž měla být podle manuálu. Myslím si, že je to dobře. Vracím se k tomu, že by se všechny typy dopravy v Ostravě měly rozvíjet a neměla by být jedna na úkor druhé. Ač chápu, že ne všude je to prostorově možné, tam, kde to jde, učme se z toho, co na Západě funguje.

ODS v minulém volebním období slibovala cyklostezky jako červenou nit, která se táhne Ostravou. Zatím nevnímáme, že by se táhla Ostravou tak, aby se dalo projet třeba z centra do Poruby.

Cykloinfrastruktura ve městě se dramaticky zlepšuje a mění, ale stále není na takové úrovni, aby bylo město 100procentně průjezdné. Musíme dobudovat, a to by měla být ambice příštího volebního období, a propojit nepropojené celky.

A proč jste to neudělali teď?

Děje se to, jen to trvá, protože toho chybělo hodně. Největší slabinou je cyklo propojení Poruby a centra. Historicky tam vznikl projekt cyklistické lávky, která by vedla podél Svinovských mostů. Pokud říkám, že jedna doprava nemá omezovat druhou, platí to oboustranně. Nejsem fanda řešení, které vzniklo před mým příchodem, že by se na Svinovských mostech ubral jeden jízdní pruh pro cyklostezku. To by komplikovalo dopravu. I když by to bylo nejrychlejší řešení, nemusí být nutně nejlepší. Cyklomost podél Svinovských mostů je řešením a tato plánovaná investice by se mohla realizovat. Je to o sdružení prostředků a získání dotačního titulu. 

Spousta lidí má cyklistiku stále zafixovanou jako volnočasovou aktivitu, nefunguje ještě dennodenní dojíždění na kole do práce, což je dané i rozlehlou geografií Ostravy. Ale počet cyklistů roste tak, jak doplňujeme infrastrukturu. A není to jen o cyklostezkách. V centru města nemáte kde nechat kolo, nemáme cyklogaráže. To jsou věci, které se v příštím volebním období začnou řešit.

Rozhovor editoval Jan Žabka