Ostravě chybí lídři a priority. Bazaly by měli zaplatit soukromníci, říká Vereš

Hnutí ANO vede ostravský magistrát už 12 let. Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš je členem ANO ještě o rok déle. Přesto vedení města kritizuje a říká, že s ním není spokojený. Proč podle něj Ostrava nemá nastavené priority? Který průmysl udrží ve městě mladé? Co odhalila kauza Komenského sadů? A proč už nepoužívá titul právníka?

Přečtěte si první ze série kritických rozhovorů s lídry kandidátek, kteří usilují o post primátora města Ostravy.

Do koalice půjdu s kýmkoli

Při zahajování kampaně v Ostravě-Porubě vás kolegové v úvodním slově oslovovali titulem pan primátor. Máme tomu rozumět tak, že jste si jistý, že ve volbách uspějete a dosednete na primátorské křeslo? 

Je to určitě nějaká nadsázka. Jsem samozřejmě kandidátem na primátora, takže usiluji o tu pozici, abych primátorem byl. Věřím, že nám to vyjde. Kdybych nevěřil, tak asi nekandiduju. Ale jak to dopadne, uvidíme po volbách, protože bude potřeba sestavit na městě koalici a sestavit ji funkčně.

Takže pracujete i s variantou, že byste primátorem nebyl?

Samozřejmě, stát se to může. Musím na to být připraven.

Jaká je zatím vaše aktuální vize, s kým jít do koalice?

Na Slezské máme dnes koalici s hnutím Ostravak a s ODSa za mě je velmi funkční. Sedli jsme si, myslím, za těch osm let i lidsky a velmi dobře to funguje. Ale mám kolegy napříč Ostravou, kteří s hnutím Ostravak nemají tak dobrou zkušenost v jiných městských obvodech, podobně třeba s ODS. Takže bude to hodně o tom, jací lidé se dostanou na město. Je důležité, abychom si sedli lidsky a co budou prosazovat. Minule jsme měli v povolebních vyjednáváních jeden třecí bod, a to byla městská nemocnice. ODS tehdy prosazovala, že by se měla privatizovat. Dnes těch třecích bodů bude asi více a budou tam i noví hráči. Že bychom ale vylučovali, že s někým půjdeme do koalice, tak to u nás nehrozí.

Takže si umíte představit i případně koalici, jako je na celostátní úrovni: ANO, SPD a Motoristé?

Určitě si to umím představit, protože se s těmi lidmi osobně znám a nemyslím si, že je s nimi jakýkoli problém.

Ostravě chybí lídr i priority

Říkal jste, že dnes je městská koalice nefunkční. V čem?

Je tam moc stran.

Takže byste byl pro méně stran v koalici?

Od roku 2023, kdy vznikla nová koalice (ANO, Spolu, Ostravak, Starostové pro Ostravu a Piráti - pozn. red.), je problém v tom, že se v rámci ní obtížně stanovují priority. Každý chce prosadit své, což často vede ke kompromisům a k tomu, že priority stanovené nejsou.

Můžete konkrétně říct, v čem podle vás nejsou nastavené priority?

Pro nás je prioritou bydlení. Když se po volbách dostaneme do vedení města, chceme vyčlenit velký balík finančních prostředků, případně zvážit nějaký úvěr od Evropské investiční banky nebo od Rozvojové banky Evropy na to, abychom financovali bydlení. Město dnes takové cíle nemá.

Ale vznikla koncepce bydlení.

Koncepce bydlení vznikla, na tom se podílejí městské obvody. Ale říkají: dáme na to 350 milionů ročně - což je částka, která se dnes ve městě dává na bytový fond - a to vlastně nic není.

Kolik byste tedy na to chtěl dát?

Dovedu si představit, že proinvestujeme třeba tři miliardy korun v bytech za další volební období. To je něco, co dává smysl úvěrovat. Na to nám navíc půjčí banky, které mají na tyto věci úrok 1,5 procenta. Město z toho bude mít návratnost a opravdu mu to něco přinese.

Vraťme se ještě k prioritám města. Proč podle vás nejsou nastavené?

Dnes je to tak, že kdokoliv z koaličních partnerů přijde s něčím do vedení města, dají se mu na to prostředky. To pak vede k tomu, že se financuje všechno, ale zároveň nic. Nic není stanovené jako priorita. Pak se prosazují velké projekty, na kterých je shoda. Je pravda, že když už se na něčem koalice shodne, tak už to trvá. Máme stadion Bazaly a není jasné, jak se bude financovat. Do dneška nikdo na tu otázku neodpověděl. Koalici chybí lídr. Pan primátor je primátor, ale je tam jediný za ODS a nemá sílu ve vedení města ani v radě, aby byl lídrem, táhl priority města, stanovoval je a aby tyto věci někdo rozhodl a posunul. Takže když se opakovaně ptám na debatách, jak se bude financovat stadion Bazaly, tak mi všichni vždycky řeknou, že se to nějak udělá.

Pracujete s variantou, že by se Bazaly vůbec nepostavily?

Ne, já si myslím, že by se měly postavit, ale byl bych rád, abychom do nich zapojili soukromý sektor. Říkal jsem to teď v debatě na Primě, že se mi to hrozně líbilo ve Varšavě, kde plánují rozpočet na 30 let dopředu. Mají velké projekty, mají je rozfázované. Mají tam právě stadion Polonie Varšava, kde dělají rekonstrukci, navýšení kapacity a dostavbu. Dvacet čtyři let budou platit soukromému subjektu poplatek za přístupnost a on to zrekonstruuje, vybuduje a bude po tu dobu provozovat. To je za mě funkční model, který by mohl být dobrý.

U Bazalů je varianta, že jed celé zaplatí soukromý sektor. Vezmeme projekt s pozemky a darujeme je Baníku s tím, že budou mít závazek postavit stadion a provozovat ho tam. Postaví si to sám. Taky by to klubu pomohlo, protože ve chvíli, kdy to postavíme my nebo nějaký jiný soukromý subjekt, Baník tam stejně bude platit nájem. Je otázka, jestli by se jim nevyplatilo se pak zaúvěrovat sami.

Ten nájem bude pravděpodobně v řádech desítek milionů korun?

Bavíme se spíš o vyšších desítkách, třeba 50 až 60 milionů korun ročně, což už je docela značná částka.

Lidi nám tu udrží průmysl

Jaká je vaše vize pro Ostravu? Jaké by mělo město být za čtyři roky a jaké za deset let?

Musíme obecně směřovat k tomu, abychom byli ekonomickým centrem České republiky. Jsme po Praze druhá největší aglomerace Česka, takže potenciál na to máme.

Je tam kombinace několika věcí. Jde o přilákání investorů a zaměstnavatelů, kteří tady udělají dobrá, kvalitně placená pracovní místa. Pak vzdělání, kde musíme zapracovat na univerzitách, a to je úkol i v komunikaci s ministerstvem školství. Zejména Vysoká škola báňská teď má zajímavé obory, které reagují na to, co se ve světě děje, ať už je to smart engineering (moderní strojírenství - pozn. red.), výpočetní technologie v materiálech, polovodičové čipy a další. Takže podpořit vysoké školy, stejně tak Lékařskou fakultu na Ostravské univerzitě, rád bych měl i Právnickou fakultu, tak uvidíme. Je to jedna z možností, aby se počet studentů navýšil, aby tady pokud možno vystudovali a zůstali u nás.

A pak je to komfort pro obyvatele. Musíme realizovat velké stavby, protože to, že budeme mít opravené chodníky, z Ostravy atraktivní město neudělá. Musíme tady mít tyto významné stavby, ale zároveň i to základní pro obyvatele, aby měli kde bydlet, kde trávit volný čas a kde zestárnout. Je velmi důležité vybudovat infrastrukturu sociálních služeb. Město stárne a jinak to nebude. Teď máme generaci Husákových dětí, která bude stárnout, a neměli bychom mít ambici je hned šoupnout do domova pro seniory, ale budovat komunitní bydlení, kde se přesunou do malometrážních bytů, budou žít v komunitě a budou tam terénní sociální služby. To musíme velmi zásadně posílit, protože teď přijdou opravdu silné ročníky, které to budou potřebovat.

To jsou vize za čtyři roky, nebo za deset let? Protože udělat ekonomické centrum za čtyři roky v jednom volebním období...

Ono je to hodně těžké říct, jak ty věci budou.

Tak jinak. Jaké jsou nejbližší kroky k naplnění této vize pro toto volební období?

Máme ambici v dalším volebním období zahájit výstavbu tisíce nových obecních bytů. To je přesně komunitní bydlení pro seniory a startovací bydlení pro mladé.

Z úvěrů i dotací?

Jednak z úvěrů a jednak z dotací. Na jaře bude nová výzva na Státním fondu podpory investic na dostupné bydlení. Dokonce tam lze kupovat i bytové domy v rámci dostupného bydlení, což souvisí s tím, že chceme vykupovat ubytovny, které mají příšerné podmínky. Chceme je mít pod naší kontrolou, přetvořit je a mít v režii města, aby se dalo pracovat s tím, co se tam a kolem nich děje.

Takže za čtyři roky máme toto bydlení. Určitě musíme zapracovat na tom, jak funguje město uvnitř, jak komunikuje s občany a s investory. Za mě je to určitě digitalizace, elektronizace, využití AI a zjednodušení spousty věcí. Nerozumím tomu, proč máme dneska papírové parkovací karty, když v mnohem menších městech po republice fungují aplikace a všechno je on-line. Takže říkáme: parkovací karty on-line na SPZ, město si ověří vlastníka v registru vozidel, karta bude mít neomezenou platnost, člověk si ji vyřídí z domova a kontroluje to jen monitorovací vozidlo. Bez toho, aby jezdili měšťáci po celém městě. Takové zefektivnění procesů je důležité pro lidi, kteří tady bydlí, i pro firmy, které do města přicházejí.

Chcete v těch čtyřech letech získat i investory, kteří by přinesli dobře placenou práci, aby mladí lidé neodcházeli? Jak konkrétně to chcete udělat? Protože Ostrava o tom hovoří už pomalu 20 let. V minulosti se mluvilo o IT firmách, ale ten přerod se úplně nepovedl. Jaké firmy chcete získat, co konkrétně nabídnout a jak to vy můžete ovlivnit?

Nějací investoři sem mezitím samozřejmě přišli, nebylo jich úplně moc, ale je to o image města. Pan primátor (Jan Dohnal za srdcOVA - pozn. red.) o tom mluvil v debatě na CNN Prima News, kde mě už nenechali zareagovat, ale chtěl jsem mu říct, že 3,5 roku tvoří image města on. Ostrava získává dneska investory tak, že jede ročně na dva investiční veletrhy a tam se odprezentuje.

Počkejte, ale hnutí ANO je ve vedení Ostravy 12 let.

Ano.

Takže to není jen záležitost pana primátora.

To není. Ale já říkám, že bych to chtěl dělat jinak. Dneska jezdí město na dva veletrhy, přitom akcí ve světě je celá řada. Vůbec nevyužíváme potenciál partnerských měst, stávajících podniků a organizací, které tady máme, ani velkých akcí k tomu, abychom město propagovali a zlepšovali jeho image. Máme tady například Colours of Ostrava. Ty mají obrovskou síť kontaktů po celém světě, protože spolupracují s festivaly v hromadě měst. Chceme se propojit s těmito úspěšnými věcmi, začít ve světě Ostravu propagovat a prezentovat i jinde než na veletrzích, kde se prezentují desítky jiných měst, ve kterých Ostrava může zapadnout, a dělat to aktivně.

Máme spoustu příležitostí ve vztahu k univerzitám, zejména k Vysoké škole báňské, která má zajímavé obory. Máme tady superpočítač, novou AI Factory, bavíme se o vývoji autonomních vozidel a dalších věcí. Je potřeba zkombinovat to, co nabízí univerzita, který má taky síť kontaktů po celé Evropě a je v různých sdruženích, a propojit to s potenciálem v území, což je za mě například areál Nové huti. To je jedinečný areál v tom, že je to těžký průmysl v územním plánu. Je to šest kilometrů čtverečních, většina je zdemolovaná a jsou to volné plochy k využití pro těžký průmysl. Může to být strojírenství, automotive, zbrojní průmysl.

Takže využít ten pro Ostravu tradiční průmysl?

Průmysl tady určitě zůstane. Je potřeba rozvíjet i sektor služeb, ten se ostatně postupně rozvíjí, ale neměli bychom se od průmyslu odprostit, protože pro něj máme připravené obrovské plochy, které mají energetické zdroje, navazující infrastrukturu a podniky schopné s tím průmyslem fungovat. A máme tady především univerzitu, která je schopná průmysl dotovat inženýry a lidmi, které potřebují. To je něco, na co bychom se měli soustředit, a neměli bychom jen čekat, přijet na veletrh a říct: „Máme plochu, nechcete si u nás postavit fabriku?“ Občas se někdo ozve, ale pak jsou to přesně ty montovny, že si tady firma poskládá to, co přiveze ze zbytku Evropy.

Na to chcete mít nějakou regulaci, že řeknete: chceme mít v Ostravě výzkum a vývoj a nechceme montovny?

Já si myslím, že bychom to neměli regulovat.

A jak to tedy chcete udělat?

Měli bychom usilovat o to, aby v Ostravě vzniklo něco s přidanou hodnotou. Na soukromých pozemcích, ať si každý staví, co chce. Je to případ i BMW. Je super, že tady bude BMW, ale bude se dělat jen finiš, nic se tady nebude vyvíjet. CTPark Ostrava má poslední etapu, kde měl být výzkum a vývoj, a ten do dneška není dostavěný. Udělaly se zase logistické haly a poslední etapa se neudělala, což je škoda a měli bychom chtít trochu víc.

Peníze a kde je najít

Ve volebním programu popisujete, že byste rád zamezil odchodu mladých lidí z Ostravy. Nabízený plán se týká spíše rodin, hřišť a podobně. Je tam ale také část, že chcete podpořit flexibilní pracovní úvazky. Jak to chcete z pozice města udělat? Bude se to týkat jen úřadů, nebo budete dávat pobídky i firmám?

Primárně se jedná o město, městské organizace a městské společnosti, kde jsme schopni to ovlivnit stoprocentně a je to poměrně jednoduché. Ukazuje se v mnoha firmách, že je to velmi fajn a může to fungovat dobře.

U soukromých společností jsme nad tím hodně přemýšleli. Dovedeme si představit, že budeme nějakým způsobem dotovat pracovní místa u soukromých subjektů, ale třeba u začínajících podnikatelů. Takže dovedu si představit podpořit třeba malé začínající firmy co se týče vzniku pracovních míst a zkrácených úvazků.

Kolik by na to mohlo jít z rozpočtu města nebo jakou částku si představujete?

Dneska už samozřejmě běží program na podporu začínajících podnikatelů. Dovedu si představit, že tam půjdou jednotky milionů korun. Nemyslím si, že by to měla být vlajková loď města.

Co se týče velkých projektů, které teď vznikají, například koncertní hala, Bazaly atd., bavíme se o tom, že narůstá cena projektů a ne na všechno jsou peníze. Jak hodláte konkrétně tyto situace řešit a plánujete další projekty podobné velikosti?

Myslím si, že je hlavně potřeba tyto projekty aktivně řídit, což je případ koncertní haly. Slyšíme z úst politiků, kteří to mají na starost, že je problém s projektovou dokumentací a že to bylo špatně připraveno. Nic z toho není pravda, protože projektová dokumentace se vyhotovila a počítalo se s tím, že při stavbě haly se projekt částečně změní. Je to velmi složitá stavba, ať už jde o statiku, akustiku nebo další věci.

Je tam nějaký správce stavby, jsou tam projektanti, je tam zhotovitel. Projektanti se zhotovitelem shodně tvrdí, že jsou úplně v pohodě. Správce stavby to za mě neřídí dobře, ale tam musí nastoupit role města. To má stavby aktivně řídit a rozhodovat spory, které tam vyvstanou, protože město je za to nakonec zodpovědné. Bohužel u koncertní haly se to roky neděje.

Hnutí ANO také vede radnici.

Investice má na starost pan náměstek Břetislav Riger z hnutí Ostravak.

Dobře, ale vy jste pořád ve vedení v koalici na městě.

Je to tak, ale investice má na starost pan náměstek Riger z Hnutí Ostravak.

Takže hnutí ANO nemá vůbec žádný vliv na rozhodování?

Naši náměstci nemají kontrolu nad investičním odborem magistrátu. Tak to nefunguje. Informace, které se předávají do vedení města, připravuje investiční odbor. Ten to vidí jinak a za mě je to řízeno chybně.

To, že pan primátor chodí a říká, že je tam špatný projekt, je za mě nešťastné. Myslím si, že to není pravda, a město by mělo být aktivnější. Podobný případ je bohužel hala pro míčové sporty, kde jsme měli mít stavbu za 800 milionů korun. Dneska je cena přes 1,5 miliardy, což je hrozné, jak se stavba prodražila. Teď se dokončuje teprve projekt a není jasné, jak bude stavba financována. Je tam příslib 300 milionů korun z Národní sportovní agentury, ale pořád minimálně přes miliardu korun chybí.

Když se dostaneme k tomu, zda byste si přáli dokončit velké stavby: co se týče koncertního sálu, můžete nám jasně říct, že sál určitě bude?

Určitě bude, musí se ale šlápnout na plyn, přidat a koncertní sál dostavět. Stejně tak se musí postavit hala pro míčové sporty.

A co Bazaly?

Je to opět o tom, čím jsem začínal - o prioritách a rozložení financí. Dneska tím, jak je to široké a každý má své priority, peníze nikde nejsou. Není tam žádná rezerva třeba na halu pro míčové sporty, ty peníze nejsou alokované.

Udělala se koncepce bydlení. Já nevím, kde se v rozpočtu města vezme 350 milionů na koncepci bydlení. Nikdo je dosud nehledal a myslím si, že cílem některých politiků je vzít peníze, které se v městě investují do bydlení, a říct: „To je těch 350 milionů, takže naplňujeme koncepci.“

Vraťme se k velkým projektům - Bazaly ano?

Ano, ale ve spolupráci se soukromým sektorem. Byli bychom opravdu neradi, abychom je stavěli z rozpočtu města nebo si na ně půjčovali a zadlužovali se kvůli fotbalovému stadionu. Je potřeba říct, že úvěrová kapacita města už není moc velká. Dnes máme zadlužení ve výši 1,3 miliardy korun. Načerpá se teď dvoumiliardová tranše úvěru od Evropské investiční banky na koncertní halu, takže budeme mít lehce přes tři miliardy.

Pak máme dluhovou brzdu 66 procent průměrných příjmů, ale víme, že když se dostaneme nad 40 procent, hrozí snížení ratingu města. To je špatné ze dvou důvodů: jednak kvůli úrokovým sazbám u úvěrů a zároveň kvůli tomu, že dnes ratingem ručíme. Abychom nepřekročili hranici, kde by se snížil rating, máme nějaké dvě miliardy, které si město ještě může půjčit, což vlastně není zas tak moc. Pak si musíme říct, co je priorita.

Ale to by nevyšlo ani na to bydlení, kde jste říkal, že byste si přál asi tři miliardy.

Ano, ale máme nějaký rozpočet města, máme rozpočet městských obvodů a předpokládám, že se na tom budeme podílet částečně. Budou nějaké dotace. Dovedu si představit, že miliarda se využije z úvěrových prostředků na bydlení, pak máme třeba miliardu a musíme si říct, jestli je pro nás prioritou městská nemocnice, což je taky velký projekt.

Nejsem spokojen s vedením MOaP

Jeden z dalších projektů, který se týká i Slezské Ostravy, byl v posledních měsících probírán hlavně skrze pana místostarostu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Davida Witosze (Piráti), jde o Střelniční most. Podle našich informací neříkáte tomuto projektu přímo ne. Jak to tedy je?

Střelniční most byl jeden z ideových návrhů zpracovatele investičního záměru Bohumínská–Frýdecká. V rámci něj se reagovalo na návrh z moravské strany řeky, že by se mělo zavřít Havlíčkovo nábřeží a odlehčit mostu Miloše Sýkory. To je důvod, proč Střelniční most dali do návrhu. Následně proběhlo veřejné projednání v MAPPA, kde jsme si to vyříkali, a v případě tohoto mostu se dál nepokračuje. Nikdo ho nepřipravuje.

Takže ho nebudete připravovat?

Ne, určitě ne.

V Moravské Ostravě je teď tématem kácení stromů a alejí v Komenského sadech. Jedním z hlavních problémů bylo to, že obvod zanedbal údržbu. Proč to vaši kolegové v obvodu zanedbali (hnutí ANO vede radnici v tomto obvodu osm let - pozn. red.)?

To nevím, ale je to asi důvod, proč už nejsou na naší kandidátce a nejsou ani členy hnutí ANO. Reflektovali jsme to. Nejsem spokojen s tím, jak je posledních osm let celý městský obvod řízen. Nic se tam neděje, žádné projekty se nepřipravují, Moravská Ostrava si neustále jen stěžuje, jak má málo peněz a není schopna nic dělat. To není pravda, protože městské obvody dostaly přidáno obrovské množství peněz. Příjem se zvýšil vlivem daně z nemovitosti – na Moravské Ostravě dostali o 40 milionů ročně navíc.

To, že Moravská Ostrava peníze projídá, posílá školám a nevyužívá efektivně, takže leží na rezervních fondech, je výsledek špatného managementu obvodu. Zrovna u Komenského sadů je to unikum – obrovská plocha a velmi specializovaná věc. Chápu, že technické služby na Moravské Ostravě mají různorodé činnosti.

Proč si město nepřevzalo starost o park už dřív? Vy osobně jste byl také v zastupitelstvu města mezi lety 2018 až 2023.

Já jsem problém v té době nevnímal. O Komenského sadech jsem neslyšel do letošního roku, kdy se řešilo kácení. Moravská Ostrava má přijít a říct: „Máme problém, pojďte to řešit.“ Bavil jsem se o tom s Kateřinou Šebestovou (OK), která byla náměstkyní pro životní prostředí, a říkala, že tuto ambici měla, ale Moravská Ostrava s tím nesouhlasila. Nevím proč.

Dává mi smysl, aby velké parky, jako Komenského sady, Sad Milady Horákové, měly na starost Ostravské městské lesy a zeleň. Dnes spravují Bělský les nebo haldu Ema. Specializují se na péči o zeleň a stromy, tak kdo jiný by se o to měl starat.

(Náhlé) změny na kandidátce

V březnu došlo v Moravské Ostravě také k náhlé změně kandidátky hnutí ANO do letošních voleb. Původní kandidátku měl vést současný starosta Petr Veselka, který už ale není členem hnutí a kandiduje za Motoristy. Před hlasováním na sněmu místní organizace došlo ke změně. Věděl jste o změně předem? 

Nenazval bych to náhlou změnou. Zasedl sněm místní organizace...

Ale kandidátka byla původně připravena jinak.

Na sněmu místní organizace byla předložena kandidátka, nebyla schválena a byla schválena jiná verze. Nebyla změněna před sněmem.

Byly dvě verze kandidátky, 24. března byla představena kandidátka, kterou vedl pan starosta, a 30. března na sněmu pan Jiří Till, současný lídr ANO v Moravské Ostravě, předložil jinou verzi.

Tak.

Změna proběhla během těch šesti dnů, tak to je docela náhlé.

Pan starosta předložil svou verzi kandidátky a byla předložena protikandidátka, která se schválila.

Věděl jste o tom, že se něco takového chystá?

Věděli jsme o tom a dlouhodobě jsme to na Moravské Ostravě řešili. Řešili jsme to i s panem starostou Veselkou, protože jsme chtěli, aby se kandidátka proměnila. Upozorňovali jsme, že nejsme s některými věcmi spokojeni. Pan starosta předložil kandidátku, jakou předložil, a sněm odhlasoval jinou verzi. Hlasování bylo 23 ku 3 ve prospěch nové kandidátky, velká většina členů to přehlasovala, protože vnímali potřebu změny.

Pan Jiří Till, který teď vede kandidátku, je u vás, na radnici Slezské Ostravy, vedoucím odboru hospodářské správy a stal se lídrem v Moravské Ostravě. Je v tom nějaká souvislost?

Není v tom žádná souvislost. Jiří Till je členem hnutí ANO dlouhodobě, to na úřadě ještě nepracoval a je zastupitelem Moravské Ostravy. Není to někdo nový, koho bychom tam instalovali. I další členové na kandidátce jsou dlouhodobí členové hnutí ANO. Není to tak, že bych někoho vzal a dosadil.

Na původní kandidátce, navržené panem Veselkou, byla na 31. místě paní Renáta Kunzová a díky té změně se dostala na 2. místo. Společnost Hydor jejího manžela Jiřího Kunze realizuje na Slezské Ostravě od roku 2018 stavební zakázky za desítky milionů korun ročně. Můžete to vysvětlit?

Vyhrává u nás veřejné zakázky v soutěžích.

Její posun ze 31. na 2. místo kandidátky tedy s tím nemá žádnou souvislost?

Renáta Kunzová vstupovala do hnutí ANO ještě za starosty Veselky, když byl předseda, tak si podala přihlášku. Je vedoucí oddělení sociálních služeb na úřadě v Moravské Ostravě, je to znalá paní, která obvod zná, je z Přívozu. Do kandidátky jsem nezasahoval v tom smyslu, že bych určoval pořadí lidí. Firma Hydor má všechny zakázky řádně soutěžené, určitě nedostávají nic napřímo. Firma tady fungovala už před rokem 2018.

V registru smluv mě zaujal skok v objemu zakázek po roce 2018. 

Předtím nebyl registr smluv tak rozšířený a přísný. Do roku 2018 se tady toho moc nerealizovalo. Stavební práce se rozjely až po roce 2018. Když se podíváte na investiční výdaje, pohybovaly se kolem 20 až 30 milionů ročně a dnes to je 400 milionů.

Firma Hydor u nás dlouhodobě soutěží zejména rámcovou smlouvu. Když se podíváte na malé zakázky, jsou to objednávky z jedné vysoutěžené tříleté rámcové smlouvy, ze které se čerpá postupně na drobné opravy bytů a podobně.

Přesuňme se k autu pana primátora. V debatě na CNN Prima News jste označil nákup tak drahého auta za chybu. Primátor Dohnal oponoval, že nákup posvětila náměstkyně Dagmar Macháčková (ANO), což je vaše matka, a že vy sám údajně jezdíte služebním vozem s řidičem. Není to pokrytecké?

Co přesně?

Jezdit služebním vozem s řidičem ve chvíli, kdy kritizujete, že byla chyba pořídit tak drahé auto?

Na Slezské Ostravě máme služební Škodu Superb, kterou řídí řidič. Je to vozidlo, kterým jezdím já, místostarostové, vedoucí odborů a dva odbory úřadu. Nemám vyčleněné vlastní auto s řidičem, se kterým bych pořád jezdil. Využívá ho celá řada lidí. Ve zmíněné debatě šlo o to, jaké je to vozidlo. Audi A8 byla za mě zbytečná.

Budete s tímto autem jezdit v případě, že se stanete primátorem?

Rád bych prověřil, zda by se auto nedalo prodat, pokud by to bylo pro město finančně výhodné. Kdybychom ho měli prodat za milion, je to nesmysl. Ale pokud někdo řekne, že dá tři miliony, rád se ho zbavím a budu jezdit raději Superbem. Na delší cesty jezdím raději vlakem. Auto se kupovalo s argumentem, že bude jezdit dálkové cesty, a moc nejezdí, což je škoda.

Není právní jako právník

V minulosti jste na kandidátkách do krajského zastupitelstva či Evropského parlamentu uváděl jako své povolání „právník“. Proč to v komunálních volbách neuvádíte?

Myslím si, že tady je důležitější, že jsem starosta. Mám právní vzdělání, mám titul z právnické fakulty Masarykovy univerzity ve specializaci Veřejná správa.

Ale vy nejste právník-pravník. Máte vystudované...

Mám vystudované právo ve veřejné správě.

...což vás neopravňuje k používání titulu právník.

Tak to úplně není. To je jako kdyby se řeklo, že kdo vystuduje ekonomickou fakultu, není ekonom.

Jenže když vystudujete management zdravotnictví, také nejste lékař.

Je to jiné než u lékařství. Obor Právo a právní věda vás opravňuje k výkonu právně regulovaných povolání - advokát, státní zástupce, notář, soudce. Když vystudujete obory jako Právo ve veřejné správě nebo Právo v podnikání, můžete dělat podnikového právníka nebo pracovat na úřadě jako právník. Nemůžete dělat právně regulovaná povolání.

Jste spíše odborník na veřejnou správu...

Je to otázka, jak to vezmete.

Proč jste to tedy neuvedl, když předtím to bylo důležité?

Nic bych v tom nehledal. Neuváděli jsme to u žádných kandidátů - pokud byl někdo starosta nebo místostarosta, byla tam vždy jen funkce bez dalších doplňků. Máme to sjednocené na celé kandidátce.

Rozhovor editovala Simona Janíková