Klíčem ke slučování mateřinek je komunikace, říká expertka. V té podle kritiků Ostrava-Jih selhala

„Zřizovatel by si měl nejprve nechat zpracovat analýzu a rozhodovat se na základě dat. Měl by zvážit možná řešení a vše včas, srozumitelně a otevřeně komunikovat, případně i ve spolupráci s odborníky na komunikaci,“ popisuje analytička vzdělávací politiky Nikola Šrámková z organizace Eduin, co by mělo předcházet slučování škol a školek.

Potvrzuje to i ministerstvo školství, které slučování označuje za „zásadní organizační a lidskou transformaci“. Ta se dotýká nejen vedení a zaměstnanců školských zařízení, ale i dětí a rodičů. „Je nezbytné vnímat jej jako proces řízené změny, který vyžaduje strategické plánování, citlivou komunikaci a důvěru ve společnou vizi,“ píše v materiálech s tím, že promyšlené slučování může být impulzem pro růst, spolupráci a pozitivní transformaci zařízení a jeho komunity.

Vedení Městského obvodu Ostrava-Jih k reformě školek, které se nejdříve oddělí od základních školek a následně sloučí do větších center, ale podle kritiků z řad zasažených zařízení a politické opozice přistoupilo opačně: narychlo a právě bez dostatečné komunikace.

„Už nevím, jak to lépe komunikovat,“ ohrazuje se místostarosta Radim Ivan (ODS), který změnu považuje za nevyhnutelnou a nejlepší možnou. „O opaku mě nikdo argumentačně jednoduše nepřesvědčí a nemůže mě porazit,“ říká pro Okraj.

Reforma podle Jihu

Rozhodnutí o slučování bylo ostravskou radnicí představeno na základě novely školského zákona z minulého roku. Podle té musí školní a předškolní zařízení splňovat předem daný soubor požadavků. Mezi ty mimo jiné patří minimální počet 180 dětí v zařízeních zřizovaných obcemi. Ministerstvo novelu zákona obhajuje jako nutnou reakci na dlouhodobou roztříštěnost systému škol, který má přinést přehlednější a efektivnější správu.

Součástí plánu Ostravy-Jihu je útlum menších pracovišť mateřských i základních škol, a to navzdory tomu, že je řada z nich plně obsazena. Radnice argumentuje mimo jiné nevyhovujícím technickým stavem budov a příliš vysokými náklady na jejich provoz. Ve dvou etapách tak plánuje vybudovat šest vzdělávacích center. Tři pohltí 13 mateřských škol na začátku roku 2027 a další tři 15 mateřských škol o rok později.

„Budou energeticky udržitelná a vybavená nejnovějšími technologiemi, včetně moderní vzduchotechniky a lepšího propojení s venkovním prostředím,“ popisuje záměr Ivan a dodává, že obvod bude hledat lokality v blízkosti lesa, aby děti mohly častěji chodit do přírody.

„Chceme zcela změnit dispozice budov podle světových trendů,“ představuje velké plány. V září podle něj obvod plánuje šest participativních setkání s veřejností, z nichž vzejde finální projekt center předškolního vzdělávání. „Nebudou sloužit jen dětem. Díky klimatizaci mohou v létě poskytnout útočiště seniorům a v odpoledních hodinách nabízet coworkingové prostory pro teenagery,“ dodává Ivan s tím, že půjde o komunitní centra.

Proti návrhu na sloučení školek vznikly souběžně tři občanské petice, které nasbíraly přes tisíc podpisů. Občanská iniciativa však prosazení reformy nezabránila, koaliční partneři ODS a ANO ji na červnovém jednání schválili.

„O opaku mě nikdo nepřesvědčí.“

Kritici koaličního projektu však neodmítají myšlenku slučování jako takovou. Ohrazují se zejména proti způsobu, jakým byl návrh připraven a předložen. Podle slov opozičního zastupitele a předsedy školské komise Arnošta Žídka (Piráti) návrh neprošel odbornou diskusí. Vadí mu také, že obvod podle něj nedostatečně komunikoval s řediteli škol a školek.

Na červnovém jednání zastupitelstva záměr kritizovali i ředitelé škol a rodiče. Vedení obvodu s nimi údajně od letošního března přestalo komunikovat a podrobnější informace dostali teprve pár dnů před zasedáním.

Kritických reakcí se dočkal Ivan, který návrh předložil, také na sociálních sítích, kde po jednání publikoval příspěvek, ve kterém se snažil mírnit odpor s tím, že je na straně rodičů. „Rozumím, že se projekt některým ředitelům a jejich zástupcům nelíbí, prostě bude méně funkcí, méně pozic. Na druhou stranu nám to dá prostor omladit kádr pedagogů,“ napsal s tím, že návrh předložil bez projednání, že právě ředitelé a zástupci měli jednat „veřejně jinak než když s ním hovořili v soukromí“. Následně dodal, že se díky plánovaným centrům zvedne porodnost: „Maminy to budou mít jednodušší, nebudou se muset obávat druhého či třetího dítěte.“

Jenže v diskuzi to vypadá, že jeho snaha ukočírovat komunikaci přinesla více otázek než odpovědí. Lidé se ptají, zda podle něj věk znamená odbornost, zda má studii k vlivu reformy na porodnost či negativně hodnotí právě komunikaci.

Ivan kritikům odpovídá a své výroky mírní. „Určitě netvrdíme, že samotné zřízení centra předškolního vzdělávání automaticky zvýší porodnost,“ píše s tím, že hrají roli další sociálně-ekonomické faktory. „Nejde o nahrazení zkušeností mládím, ale o zdravý mix zkušených lidí a nové energie,“ reaguje ke generační proměně.

Údajně také bere vážně výtky ke komunikaci. „Právě proto teď komunikujeme více, vysvětlujeme jednotlivé části návrhu a v září chceme vést debaty přímo s rodiči a pedagogy,“ píše v odpovědi jedné z maminek.

Na dotazy redakce Okraj následně říká, že neví, jak by měl komunikovat lépe. „Poslední rok a půl jsem obcházel naše příspěvkové organizace a o potřebě změn mluvil s rodiči i pedagogy. Někdy přišli tři lidi, jindy jich přišlo 30, když to ředitelka dobře zorganizovala,“ popisuje, jak se snažil reformu řešit. A zmiňuje také komunikaci prostřednictvím radničních novin.

S řediteli škol údajně obvod jedná průběžně na měsíčních poradách. Od února měli intenzivně diskutovat o plánu sloučení do šesti příspěvkových organizací. „Více méně dva měsíce jsme se s nimi snažili bavit co a jak,“ říká.

Vzápětí ale dodává, že finální řešení s nimi již vedení městské části nekonzultovalo. Podle Ivana z důvodu, aby se vyhnuli „zásahům do plánu, který už nebylo kam posunout“. „Takže jsme řekli ‚stop’ a šli jsme s tím do zastupitelstva,“ vysvětluje.

„V této zemi se většinou kritizuje pomalost, a když někdo začne jednat rychle, je to také špatně,“ dodává na výtky vůči rychlosti, jakou koalice zaměr prosadila.

„Mojí ambicí není někoho přesvědčovat o své genialitě, ale posouvat věci dopředu a uvažovat o systému v dlouhodobém měřítku,“ říká. Navrhované řešení je z hlediska udržitelnosti podle něj nejlepší možné  „O opaku mě nikdo argumentačně jednoduše nepřesvědčí a nemůže mě porazit,“ uzavírá.

Školky jsou veřejná služba

Jak popsal Deník, největší nevoli spojenou s obavami vyvolala pasáž v materiálech na zastupitelstvo o tom, že se od září 2027 předpokládá ukončení provozu budov čtyř mateřinek. Nakonec však politici řešili výhradně slučování jako takové, o budoucnosti budov teprve budou jednat podle konečného počtu dětí u zápisů.

Podle analytičky Nikoly Šrámkové je zásadní rozlišovat mezi administrativním sloučením škol a školek (tedy centralizováním jejich vedení, služeb a nákladů, pozn. red.) a uzavíráním jednotlivých pracovišť. Šrámková uvádí, že zatímco první varianta může skutečně snížit administrativní zátěž a navýšit finanční úspory, zavírání školských zařízení by mělo být vždy podloženo odbornou analýzou.

Arnošt Žídek hodnotí situaci obdobným způsobem. Podle jeho názoru je logické, aby byly do slučování zahrnuty malé obecní školy a školky, které mají dohromady například pouze padesát žáků. Problematické jsou však podle něj pokusy o podobné reformy v případech, kdy chtějí úřady rozdělovat organizace jejichž počet žáků překračuje vládou nastavenou kvótu. Jako příklad uvádí mateřskou a základní školu Šeříkova, či MŠ Mozartova a ZŠ Březinovu, kde základní a mateřská škola funguje dlouhodobě pod společnou administrativou.

Šrámková dále upozorňuje, že například technický stav budovy sám o sobě nemusí být nutně dostatečným důvodem pro její uzavření. Nejprve je podle jejího názoru nutné zvážit jiné alternativy, jako například rekonstrukci či jiná opatření. Samotné uzavření budovy by mělo, a to zejména v případě mateřských škol, představovat až krajní řešení.

Právě mateřské školy si totiž podle odbornice zasluhují zvláštní pozornost. „Školka je pro rodiny základní veřejnou službou. To neznamená, že mateřské školy mají být z principu vyňaty ze všech organizačních změn, ale že se u nich musí více vážit dostupnost, dopad na rodiny, stabilita kolektivu a adaptační náročnost pro děti,“ říká.

Zatímco sloučení administrativy podle Šrámkové nemusí představovat nijak významný problém, uzavírání školek bez dostatečné komunikace a řádného opodstatnění může být rizikové.

Změny, které potřebují citlivý přístup

Podle analytičky Šrámková zatím nelze objektivně a s jistotou říci, jak novela zákona a s ní spojené reformy pomohou českému školství. V tuto chvíli jsou totiž příklady z praxe stále jen omezené a výsledky se liší v závislosti na mnoha faktorech.

„Jsou lokality, kde tuto transformaci zvládli dobře, a jsou lokality, kde vyvolala místní potíže. Například někteří ředitelé původních pracovišť přišli o svou funkci. To může někdy způsobit nešťastné situace,“ popisuje.

Podle Žídka je zcela zásadní, aby bylo s řediteli školek a škol jednáno jako s partnery. Uvádí, že nejlepší by bylo vytvoření pracovní skupiny, složené z ředitelů školských zařízení a zástupců radnice. Taková komise by pak podle Žídka dokázala efektivně nastavit další podobu změn. Současnou situaci však označuje za prohlubování nedůvěry a konfliktních vztahů mezi vedením obvodu a školami.

Podle Šrámkové je právě komunikace jedním z nejdůležitějších faktorů prosazování změn ve vzdělávání. „Troufám si říct, že s citlivým přístupem se dá téměř všem rizikům předejít,“ říká.

Článek editoval Jan Žabka