Třinečany trápí oprava náměstí i lidé bez domova, oceňují blízkost přírody

Jestli je Moravskoslezský kraj něčím specifický, je to jeho rozmanitost. Okraj si to ověřil v mobilní redakci, se kterou před říjnovými volbami putuje po regionu a ve třech městech sbírá názory obyvatel na to, co je v jejich bydlišti štve a na co jsou naopak hrdí. S tématy, která se nejčastěji opakují, redaktoři osloví politiky a kandidáty na radnici a budou se jich ptát na to, jak hodlají problémy místních řešit.

V červenci se redakce vydala do Opavy a v minulém týdnu otevřela mobilní stan v Třinci na náměstí T. G. Masaryka. Města jsou od sebe vzdálená asi 63 kilometrů vzdušnou čarou, nátura jejich obyvatel je ale odlišná. S odpovědí „Všechno mě tu se*e,“ se redaktoři v Opavě téměř vůbec nesetkali, naopak v Třinci se takto vyjádřilo nejméně 45 lidí, což je téměř devět procent všech oslovených v mobilním stanu. 

Mezi celkem více než pěti sty oslovených lidí se také častěji než v Opavě opakovaly odpovědi „Nic mě tu neštve,“ nebo „Nic se mi tady nelíbí.“. Třinečané tak působí apatičtěji ke svému okolí nebo zdejší politice než Opavané. Před čtyřmi lety přitom hlasovalo v obecních volbách v Třinci téměř 35 procent voličů, v Opavě 40 procent. 

Bezdomovci, nesmyslné investice a mrtvé město

Slečnu Zdenku jsme zastavili ve čtvrtek a na otázku, co ji v Třinci štve, s odpovědí neváhala. „Bezdomovci. Bojím se tady pod laubama jít sama večer a přes den je mi to nepříjemné,“ řekla mladá žena. Stejný pocit má paní Lucie. „Bezdomovci tady slovně napadají lidi. Večer mám strach vyjít ven. Ubytovny je nemůžou přijmout, pokud jsou pod vlivem alkoholu a není služba, která by je opilé vzala na noc,“ vysvětluje si pro sebe. Podle paní Lenky městská policie s bezdomovci na lavičkách na náměstí T. G. Masaryka nic nedělá.

Že jde o viditelný sociální problém potvrzuje i redakční statistika. Bezdomovectví, závislosti nebo žebrání štve 26 procent oslovených. S obtěžováním od lidí bez domova se Třinečané setkávají nejčastěji na zmíněném náměstí, ale také u nádraží, supermarketů nebo ve Starém Třinci. Několikrát si také všimli, že lidé bez přístřeší přespávají v autech. 

Protože do mobilního stanu dorazili také někteří politici, zeptali jsme se zastupitele Adama Kurzoka z vládnoucího hnutí Osobnosti pro Třinec, co za tím stojí. „Dělali jsme mezi bezdomovci průzkum a zjistili jsme, že dochází k jejich importu z jiných měst do Třince. Nicméně jsme posilovali terénní služby,“ uvedl zastupitel, který bude kandidovat i v letošních volbách. Protože v mobilní redakci nebyl prostor na detailnější prozkoumání tématu, budeme se mu věnovat samostatně v následujících týdnech.

Ještě více než lidé bez přístřeší však Třinečany štve oprava náměstí T. G. Masaryka. Jako výrazný problém to zmínila téměř třetina oslovených, jde přitom o jednu z největších letošních investic města, která by měla vyjít na 30 milionů korun. 

Například paní Lindě vadí, že radnice neprobrala podobu nového náměstí s obyvateli a občané se k projektu nemohli vyjádřit. „Nikdo o tom předem nevěděl,“ uvedla. Častokrát zaznívalo, že jde o „nesmyslnou investici“ či „vyhazování peněz“, když se náměstí naposledy opravovalo před cca dvaceti lety. Třinečanům také vadí, že náměstí bude více „betonové“ než předtím. 

Opoziční zastupitel a kandidát za Nezávislé Ivan Frömmer upozornil také na zvyšující se náklady na opravu náměstí. „Za jeden měsíc se to zvedlo o šest milionů korun, protože zjistili, že nesedí podloží, se kterým počítali v projektu. Ale to náměstí se asi před dvaceti lety opravovalo, tak jak je možné, že neví, jaké tam je podloží? Ptal jsem se na to primátorky i písemně, ale nedostal jsem odpověď,“ uvedl Frömmer. 

Podobnou zkušenost mají i obyvatelé města. Na špatnou komunikaci s vedením radnice si stěžovalo zhruba 13 procent oslovených. Občané mají pocit, že radnice nerozhoduje dostatečně transparentně a koncepčně, málo se s lidmi projednávají velké projekty a Třinečané do nich nejsou zapojeni, nebo úředníci a politici neodpovídají na písemné dotazy či žádosti občanů. 

Tématem v oblasti veřejného prostoru byly také lavičky. Části lidí chybí místo, kde si sednout, například před obchody, jiným vadí, že jsou lavičky znečištěné. Především senioři nebo jejich příbuzní pak zmiňovali, že lavičky jsou nízké a mají kovové části, které se v létě rozpalují a v zimě studí, takže se na nich špatně sedí. Mezi seniory často rezonovalo také to, že v Třinci chybí veřejné toalety. A pokud jsou, tak jsou „v hrozném stavu“, jako příklad dávali WC u hřbitova.

Více než pětinu oslovených také štve, že ve městě chybí noční život a aktivity pro mladé. Lidé si stěžovali na zavírání klubů a podniků v posledních letech a postrádají také místo, kde by se mohli mladí scházet. „Není kde se bavit, město je mrtvé, bez života,“ říká například slečna Elen. „Ztratila se veškerá zábava ve městě,“ přitakají paní Monika a pan Marek. Místní to pak spojují s odlivem mladých z města. „Je tady málo brigád pro studenty a málo pracovních nabídek,“ uvádí další. Průměrný věk Třinečanů je nyní 44,6 roku.

Mezi dalšími často zmiňovanými tématy bylo drahé bydlení, vysoké nájmy pro obchodníky, málo parkovacích míst, zanedbaný stav chodníků nebo to, že radnice neinvestuje do okolních částí Třince, například v Neborech, Karpentné či v Gutech.

Zeleň, rozvoj města a kultura

Třinečanů jsme se ptali i na to, co je ve městě těší a co mají rádi. Více než 30 procent oslovených zmínilo zeleň, květinovou výzdobu, udržované parky a celkově přírodu v okolí Třince. Pro některé oslovené je však blízkost hor naopak možnost, jak z města uniknout. 

Zhruba čtvrtina lidí také zmínila, že se ve městě žije dobře, Třinec je pěkný, nebo že se jim líbí opravy některých budov. Nejčastěji zmiňovali kino Kosmos, stanoviště či celkový rozvoj města. „Z Třince je už vyspělé město. Je tady lepší ovzduší,“ všimla si proměny paní Lucie, která v Třinci už nežije, ale dojíždí sem za svou maminkou. 

Zlepšení životního prostředí chválil také pan Tomáš. „Hodně se posunula čistota. Cením také investice, jako je CirkAréna nebo renovaci některých budov,“ uvedl. Téměř osmnáct procent oslovených v Třinci těší také kultura a různé akce, ať už v knihovně nebo v kulturním domě. 

Zajímavou pozici má u oslovených primátorka Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), která letos po 28 letech v čele radnice končí. Pokud někdo zmínil konkrétního politika, byla to pouze ona, ať už se to týkalo problémů nebo chvály.

Vybraným třineckým tématům se budeme věnovat v následujících týdnech.

Průzkum: V týdnu od 17. do 21. 8. 2026 jsme pokládali kolemjdoucím na náměstí T. G. Masaryka tři otázky:

• Co vás v Třinci štve?
• Co se vám v Třinci líbí?
• Co bychom měli novinářsky pokrýt?

Použití AI: Pro obsahovou analýzu nasbíraných dat jsme použili ChatGPT. Z celkového počtu 503 respondentů pracovala umělá inteligence se 458 respondenty, zbylých 45 odpovědí bylo “Všechno mě se*e” a do obsahové analýzy jsme je nezahrnovali. AI rovněž vyřazovala odpovědi jako “nic” nebo prázdná políčka v případě, že oslovení na otázku neodpověděli. Respondenti často také zmiňovali více odpovědí na jednu otázku. V textu jsme z analýzy AI využili pořadí zmíněných problémů a pochval. Při psaní samotné reportáže a výběru citací jsme umělou inteligenci nepoužili a vycházeli jsme ze zdrojových dat. 

Reportáž editoval Jan Žabka