Spor o stromy v Komenského sadech: experti hájí kácení, kritici chtějí nový posudek

V ostravských Komenského sadech mají jít k zemi stovky stromů, včetně oceňované lipové aleje. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz je chce pokácet s odůvodněním, že jde o nestabilní a rizikové stromy. Místo nich chystá novou výsadbu.  

Plán vyvolal odpor občanů. Kritici v čele s občanskou aktivistkou Ilonou Rozehnalovou ze spolku Fiducia se obávají zbytečného vykácení zdravých stromů i zvýšení ekologické zátěže města. Obvod podle nich projekt řeší narychlo.

Podle krajinné architektky z ateliéru ZAKA22 a autorky plánované koncepce Magdy Cigánkové Fialové ale plány vycházejí ze skutečnosti, že alej postupně chátrá. Svým návrhem se podle svých slov snaží zachovat ráz parku a zajistit i jeho bezpečnost. „Pokoušíme se stabilizovat to, co bylo původně navrženo,“ říká.

To, že problém není černobílý si uvědomují i kritici a potřebu obnovy chápou. „V Komenského sadech je nutně potřeba péče, ořez i kácení,“ přiznává Rozehnalová s tím, že však obnova musí být provedená transparentně. To se podle ní nedělo.

„Projekt nebyl ze strany města s nikým konzultován. Nebyl projednán ani s autory předchozí koncepce parku, organizací MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování architektury, pozn. red.) či odborem životního prostředí města,“ stěžuje si Rozehnalová. Její kritika tak směřuje především k přístupu Moravské Ostravy.

Obvod na dotazy redakce Okraj reagoval pouze obecnou tiskovou zprávou.

Odpůrci chtějí opozitní posudek

Podle plánů městského obvodu na revitalizaci sadů by mělo postupně ve třech etapách dojít k vykácení zhruba 750 stromů. Nahradit je má 572 nových. Radnice chce docílit vyšší bezpečnosti návštěvníků, a zároveň zachování historického rázu zeleně. Stát to má zhruba 55 milionů korun.

„První etapa projektu řeší neodkladné zásahy u dřevin, jejichž zdravotní stav nebo provozní bezpečnost podle odborného posouzení vyžadují řešení nejpozději do jednoho roku,“ píše tisková mluvčí centrálního obvodu Barbora Lupečková v tiskové zprávě.

„Druhá etapa je založena na opětovném odborném posouzení stromů, které při zpracování dendrologického průzkumu nepředstavovaly bezprostřední bezpečnostní riziko.“ K přezkoumání má dojít přibližně po pěti letech, teprve pak se má o osudu dalších dřevin rozhodnout. Třetí etapa řeší postupnou obnovu historických lipových alejí.

„První etapa nepředstavuje realizaci celého projektu obnovy Komenského sadů. Současné vedení městského obvodu nebude realizovat druhou ani třetí etapu projektu,“ dodává Lupečková.

Projekt ještě nebyl oficiálně schválen. Radní obvodu měli o projektu jednat ke konci června, nakonec ale chystají veřejné projednání až na 2. září. Realizaci první etapy obvod přitom plánuje už na rok 2027.

Každá etapa má být také podložena samostatným dendrologickým posudkem. Vzhledem k významnosti parku podle Cigánkové Fialové má o jeho osudu rozhodovat i odbor životního prostředí na velké Ostravě.

Jenže kritici mají problém i se současnou důvodovou zprávou. „Byla provedena v zimě. Už před dvaceti lety byl ten stejný problém kritizován odborníky, kteří poukázali na fakt, že dendrologický průzkum se musí provádět v letních měsících. Chybí měření přístroji, tahové zkoušky, stav stromů je posuzován na základě vizuálního šetření,“ říká Rozehnalová.

„Kritika není mířena k autorce posudku. Za to může obvod, protože obvod má tyto náležitosti na starosti,“ dodává. Její spolek plánuje v příštích týdnech zadat vypracování aktuálního opozitního posudku.

„Alej je organismus, dolů musí celá“

Z čtyřřadé aleje se má v poslední etapě stát pouze dvouřadá s většími, desetimetrovými rozestupy mezi jednotlivými lípami.

Podle Rozehnalové by se rozestupy mezi stromy příliš měnit neměly. Poukazuje například na nedávný projekt Clairo v Bartovicích, kde byly lípy velkolisté vysázeny v alejích jen šest metrů od sebe. Větší rozestupy mohou podle ní způsobit, že stromy nebudou prosperovat. Zároveň upozorňuje, že rozestupy a snížení počtu řad povede i ke snížení počtu stromů.

Podle Cigánkové Fialové je však její výklad nepřesný. „Aleje byly původně založeny tak, aby lípy stály pouhé čtyři metry od sebe. To je ale pro tyto stromy neadekvátní rozložení,“ říká s tím, že je logické, že vymizí část stromů, které alej tvoří. „To ale neznamená že zmizí z parku jako takového. Pokud se vykácí 120 stromů, musí se 123 nových stromů vysadit. Sice je neplánujeme vysazovat do aleje, ale vysadíme je na stejnou parcelu,“ dodává. 

Každá alej je podle ní v podstatě ucelený organismus. „Nelze to brát tak, že každý z těch stromů roste jen sám za sebe. Je prorostlá, koruny jsou různě jednostranné. V případě čtyřřadé aleje se stromy bohužel vyklánějí každý na jinou stranu,“ popisuje architektka. Proto podle ní musí město vykácet všechny původní stromy: „Když odstraníme jen ty špatné a zůstanou nám tam jen ty, byť zdravé, ale nakloněné, tak alej nebude nejen esteticky pěkná, ale může snadno nastat vývrat.“

I podle krajinného architekta a autora původní koncepce obnovy parku Lubomíra Rychtára nejde v případě alejí jen o aktuální zdraví stromů, ale hlavně o jejich růstové podmínky. Na současných čtyřmetrových rozestupech mají podle něj málo místa, aby mohly prospívat.

„To sice neznamená, že těsněji nasazené lípy v parcích nenajdeme. Například ve Vídeňském Schönbrunnu jsou lípy také vysazené těsněji u sebe, ale tam je správa parku pravidelně prostříhává,“ doplňuje.

Na nutnost pravidelné a systematické údržby dřevin poukázal také krajinný architekt Petr Ondruška, další ze spoluautorů původní revitalizace. Obnovu městských parků nicméně označuje za časově i odborně náročný proces. Zároveň však dodává, že může trvat až čtyřicet let, „než poznáme, zda vysazený strom skutečně prospívá“.

To je jedna z věcí, kterých se obává i Rozehnalová: stromy se vykácí a nové se správně neuchytí. „Například i u mladých lip na ulici Nádražní vysazených v rozestupu šesti metrů vidíme, že stromy v době globálního oteplování a úbytku vláhy neprosperují,“ uvádí příklad z jiné části města.

Jenže podle Cigánkové Fialové je aktuální problém akutní. „Z těch alejí se postupně za poslední roky pomalu vytrácejí stromy. Pomalu se rozpadají. Má na to velký vliv i změna klimatu, která tu degradaci stromů o něco urychlila,“ popisuje Cigánková Fialová, že problém s dřevinami vznikal postupně. Město stromy podle ní nedosazovalo průběžně a dostatečně se o park nestaralo. Obává se proto, že by se tímto tempem mohly aleje do třiceti let celé rozpadnout.

Hodnocení stavu stromů, stejně jako počty dřevin k novému vysazení, se podle ní řídí tabulkami a standardy Asociace Ochrany Přírody a Krajiny.

Ochrana před klimatickou krizí

Jedním z dalších argumentů Rozehnalové k zachování stromořadí v Komenského sadech jsou extrémní teploty, kterým v důsledku klimatických změn stále častěji čelí i místní populace. „Dříve taková vedra řešit nemuseli. Dnes jsme v situaci, kdy se města přehřívají a každý pokácený zdravý vzrostlý strom znamená ztrátu ochlazení,“ vysvětluje.

Aleje považuje za klíčová útočiště, kde se lidé mohou ukrýt před horkem. „Jejich zásadní význam pro přehřáté centrum Ostravy dobře znázorňuje mapa tepelných ostrovů, kterou zpracovala Ostravská univerzita,“ dodává. 

Její názor obecně sdílí i krajinný architekt a specialista na městskou zeleň ze zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Lukáš Štefl. Stromy ve městech mají dnes nepoměrně větší význam kvůli vlivům klimatické změny, zároveň však podle něj klimatická změna ovlivňuje i jejich životnost.

„Jsou druhy stromů, kterým se ve městech daří lépe a pak jsou stromy které prospívají hůře,“ uvedl Štefl s tím, že pokud jsou dřeviny v parcích přestárlé, mohou představovat vysoké náklady na údržbu a bránit kvalitnímu rozvoji parku do budoucna.

Obnovy parků s sebou podle něj nesou i to, že se stromy kácejí. „Není ale nutné na to koukat jako na špatnou věc, kácení k obnovám patří - zvlášť pokud je koncepčně smysluplné a podložené,“ tvrdí. U tak významných parků, jako jsou Komenského sady pro Ostravu, by se podle něj neměla jejich obnova podceňovat.

Na tom se shodne také Rozehnalová, chce ale jistotu, že je v parku skutečně potřebné stromy porazit. „Naším cílem je, aby obvod nebo město vytvořili odbornou skupinu, která se zaměří na důkladné zmapování stavu parku a jednotlivých stromů a keřového patra a následné vyhlášení soutěže,“ představuje svou vizi, jak by místní samospráva měla řešit revitalizaci parku. V tuto chvílí vítá aspoň odložení schválení jednotlivých etap obnovy.

„Chceme, aby byly Komenského sady pojaty koncepčně a v návaznosti na Adaptační strategii města a Koncepci zeleně Ostravy. Aby vznikla vize toho, kam by měly Komenského sady směřovat v příštích, řekněme padesáti letech,“ dodává. Její spolek Fiducia plánuje 9. září v Komenského sadech uspořádat veřejnou debatu s odborníky, kde bude mít veřejnost možnost k vyjádření. 

Podle Cigánkové Fialové by se mělo myslet především na „dobro a budoucnost parku“. „Nechceme zasahovat do struktury a koncepce Komenského sadů. Naopak, chceme respektovat původní plány parku a jeho historii,“ hájí svůj postup. „Myslím, že není špatný,“ dodává.

Článek editoval Jan Žabka