Havířovany štve drahé bydlení i kyvadlo na náměstí. Cení si zeleně

„Je to zakleté město,“ psali jsme si s kolegy po prvním dni s naší mobilní redakcí v Havířově. Téměř každého člena Okraje ve městě v minulém týdnu postihly nějaké zdravotní potíže, od rozbitého kolena po bolesti hlavy. Pomyslnou korunu tomu nasadil páteční liják a vítr, který nadzvedl stan a zlomil jednu jeho nohu. V poslední den jsme tak museli mobilní redakci sbalit dříve, než bylo v plánu.

I přes to se nám podařilo v ulicích Havířova za celý týden oslovit více než 340 místních. Ti nám řekli, co je v jejich městě štve a co se naopak daří. Šlo o poslední zastávku mobilní redakce před říjnovými volbami do vedení obcí. S tématy, která obyvatelé nejčastěji řeší, oslovíme politiky a kandidáty na radnici a zeptáme se, co hodlají se situací dělat. 

Havířov se nakonec neukázal jako zakleté město. Stejně jako na předchozích místech, i tady byla znát rozdílnost nátury místních v rámci kraje. Havířované si například chtěli povídat déle, než lidé v Opavě a Třinci a častěji zmiňovali svůj názor na celostátní politiku. Podobně jako v Opavě si místní pochvalovali vzhled města, především Hlavní třídu a více než 18 procent oslovených je s životem v Havířově obecně spokojených.

V nejmladším českém městě jsme také častěji mluvili se seniory. I podle dat Českého statistického úřadu patří obyvatelé Havířova mezi nejstarší v kraji vůbec, průměrný věk místních byl loni 45,5 roku. V Opavě to bylo 44,8 a v Třinci rovných 45 let.

„Zvyšují nájmy, ale byty neopravují“

Paní Barbora je samoživitelka a stará se o dvě děti, s mladší dcerou je teď na rodičovské dovolené. Tu si nastavila na rok tak, ať jí měsíčně vyjde na nejvyšší možnou částku, tedy zhruba 21 tisíc korun. Jen za nájem v bytě u společnosti Heimstaden totiž dá 17 tisíc. „Ještě před deseti lety jsem platila 6 600 korun,“ doplňuje, když se spícím dítětem v kočárku zastavuje před mobilní redakcí Okraje před magistrátem.

Jen letos jí firma zvýšila nájem dvakrát. „Přitom vůbec neopravují škody v bytě. Půl roku jsem čekala, než mi opraví telefon, kterým se otevírají vchodové dveře. Prasklou dlaždici v kuchyni jsem nahlašovala, už když jsem se stěhovala před deseti lety. A v bytě ji mám dodnes,“ popisuje situaci s tím, že opravu už ani nečeká. 

Paní Barbora byla jednou ze 74 lidí, tedy z více než 23 procent oslovených, kteří v mobilní redakci řekli, že je v Havířově štvou vysoké nájmy. Šlo celkově o nejčastější stížnost. I když by to z pohledu obyvatel větších měst mohlo vypadat, že nájmy v Havířově jsou příznivé, vzhledem k příjmům místních je bydlení mnohdy na hraně existence. 

Pan Lukáš s rodinou hledal možnost, jak na bydlení ušetřit a nakonec se mu u Heimstadenu podařilo vyměnit byt o velikosti 3+1, který stál rodinu 20 tisíc korun, za byt 2+1, za který teď platí 15 tisíc. To se naopak nepovedlo páru seniorů, kteří ale nechtěli zmínit své jméno. Výměnou většího bytu za menší by ušetřili asi pouze 500 korun. „Máme starou smlouvu. Kdybychom šli do nového, už by po nás chtěli tržní nájem. Jsme dva důchodci, zaplatíme nájem, jídlo a léky, ale nic neušetříme, nikam se nepodíváme,“ krčí rameny seniorka, která přijela k mobilní redakci ve čtvrtek s kolem. 

Oslovení Havířované si také stěžovali na vysoké nedoplatky, které jim firma vypočítala, a že se o svůj majetek dostatečně nestará. Opakovaně zmínili úbytek obchodů ve městě v souvislosti s vysokými nájmy pro podnikatele. Tématu se budeme více věnovat v samostatném článku v následujících týdnech.

Kyvadlo, co se nekýve

Více než pětině oslovených lidí vadí podoba náměstí Republiky a konkrétně kyvadlo, tedy monument, který mu dominuje. Celkově šlo o druhý nejčastěji zmiňovaný problém. Město dlouhodobě plánuje rekonstrukci místa, v roce 2023 dokonce radnice udělala průzkum mezi místními, v němž většina požadovala odstranění devět metrů vysokého uměleckého díla z roku 2007. Podle původního plánu se náměstí mělo rekonstruovat už loni, k tomu ale nedošlo.

Až letos v lednu město uspořádalo veřejné projednávání a v květnu zadalo územní studii. Tu pro radnici dělá za 176 tisíc korun ostravská architektonická platforma Polychrome, za níž stojí architekti Tomáš Čech a Roman Osika. V zadání studie však stojí, že má „navrhnout vodní prvek, případně prověřit zachování Brány s kyvadlem a pramenem“.

„To kyvadlo mi pije krev,“ řekl upřímně pan Alexander s tím, že na náměstí je hodně betonu. Paní Iveta by si přála úplně jiný monument. „Třeba nějakou kašnu,“ přemítá. Paní Darina by na místě viděla nejraději zpívající fontánu. Oslovení Havířované také často přicházeli s tím, že kyvadlo, které má uvnitř zabudovaný elektronický pohon, ani nefunguje, jak má - nehýbe se.

Jako třetí největší problém města lidé v mobilní redakci zmiňovali kriminalitu, bezpečnost a nespokojenost s fungováním městské policie. Celkově to štve více než 18 procent oslovených. „Mého muže napadli v Bille na Šumbarku. Děti se bojí chodit ze školy samy. U zadního vchodu našeho domu někdo přespává venku ve stanu,“ vyjmenovává paní Jana, s čím se setkává. Městská policie podle ní neposílá na Šumbark, ale ani jinde, pěší hlídky, místa podle ní jen objíždějí autem. Na to upozorňují i další oslovení.

To, že oni sami nebo jejich blízcí zažili fyzické napadení, vyjádřili čtyři lidé. Takové zkušenosti jsme neslyšeli v Opavě ani v Třinci. Častější byly pak stížnosti na vykrádání sklepů. A není to jen pocit místních, vyplývá to také ze zprávy o stavu veřejného pořádku a bezpečnosti ve městě za loňský rok, kterou schvalovalo havířovské zastupitelstvo letos v březnu. Oproti roku 2024 loni sice v Havířově klesl počet nahlášených násilných trestných činů, zvýšil se ale počet krádeží, vloupání a majetkových podvodů. 

Oslovení Havířované si stěžovali ještě na nedostatek kulturních akcí pro mladé, seniory i lidi ve středním věku. Poměrně často se objevovala kritika Havířovských slavností, zejména kvůli hluku. Z výpovědí také vyplynulo, že v Havířově se vyplatí bydlet v centru, kde mají zdejší lidé všechny služby na dosah. V okrajových částech města, například na Šumbarku, naopak obchody, lékárna nebo třeba kadeřníci chybí a místní musejí za službami dojíždět.

„Pěkné město“

Když se dostalo na otázku, co mají místní v Havířově rádi, přes 64 procent oslovených lidí zmínilo zeleň. „Příroda kolem Havířova, Lučina,“ řekl pan Vlastimil bez váhání. Mezi odpověďmi zaznívají často i parky, lesopark, květinová výzdoba nebo příroda v okolí. Stejné pozitivum na svém městě našli lidé také v Opavě a Třinci.

Téměř čtvrtina lidí pochválila samotný vzhled města. Opakovaně se v odpovědích objevovaly formulace jako „pěkné město“ nebo „hezké prostředí“. Osloveným Havířovanům se líbí především místní architektura. Třetím nejčastějším pozitivem, které zdejší lidé našli, je kultura, ať už jde o Havířovské slavnosti, Vánoční městečko či jiné akce.

Oslovení si pochvalovali také čistotu ve městě nebo dobrou dostupnost díky tomu, že mají vše blízko: od služeb přes přírodu po dobré spojení do Ostravy. Vybraným tématům se budeme věnovat v následujících týdnech. 

—---------------------------------------

Průzkum: V týdnu od 7. do 11. 9. 2026 jsme pokládali kolemjdoucím před magistrátem a na náměstí Republiky tři otázky:

• Co vás v Havířově štve?
• Co se vám v Havířově líbí?
• Co bychom měli novinářsky pokrýt?

Použití AI: Pro obsahovou analýzu nasbíraných dat jsme použili ChatGPT. Celkový počet respondentů byl 343, AI vyřazovala odpovědi jako “nic” nebo prázdná políčka v případě, že oslovení na otázku neodpověděli. Respondenti často také zmiňovali více odpovědí na jednu otázku. V textu jsme z analýzy AI využili pořadí zmíněných problémů a pochval. Při psaní samotné reportáže a výběru citací jsme umělou inteligenci nepoužili a vycházeli jsme ze zdrojových dat. 

Reportáž editoval Jan Žabka