Výsměch, či nutnost? Politici v Třinci se přou o proměnu náměstí

„Přibývá betonu, ubývá zeleň!“ stěžuje si paní z Třince a ukazuje při tom na - jak sama říká - „rozkopané náměstí“. Dělníci tam zrovna řežou betonové dlažební bloky a monotónní hluk se rozléhá celým prostorem. Vadí ji, že město rekonstrukci Náměstí T. G. Masaryka údajně nekonzultovalo s občany a ona nemohla vyjádřit svůj nesouhlas.

Podobná kritika na adresu 30 milionové městské investice zaznívá v naší mobilní redakce od místních nejčastěji. Třetina z více než 500 lidí, kteří s redakcí Okraj sdíleli svůj názor, vyjádřila nespokojenost s rekonstrukcí náměstí. Častokrát zaznívalo, že jde o „nesmyslnou investici“ či „vyhazování peněz“.

Lidé také připomínají, že náměstí prošlo proměnou podle nich nedávno - před dvaceti lety v letech 2005 a 2006. Tehdy dřívější travnatou plochu s vodní "nádrží", kolem které jezdily auta v obou směrech, nahradila rozšířená betonová plocha s fontánou průjezdná pouze z jedné strany.

Právě stav fontány měl být důvodem pro aktuální revitalizaci. „Už nebyla v ideálním technickém stavu a její provoz přinášel i bezpečnostní problémy,“ říká Lucie Fremrová, městská radní a letošní lídryně kandidátky vládnoucí strany Osobnosti pro Třinec. Fremrová je dcerou současné primátorky Věry Palkovské, která letos po 28 letech ve vedení města končí.

Shoduje se s ní i její koaliční partner a radní Wiesław Wania, lídr kandidátky KDU-ČSL. „Hlavně v letních měsících část obyvatel využívala náměstí jako bazén, což z hlediska skoro nefunkční technologie úpravy vody už mohlo mít zdravotní následky,“ popisuje.

S názorem, že jde o zbytečnou investici se tak neztotožňují. Naopak rekonstrukci považují za přínosnou: vznikne tam souvislá plocha, kde se budou moci pořádat koncerty, trhy či adventní program. To oceňuje i zhruba 25 lidí, kteří do stanu redakce Okraj přišli a rekonstrukci náměstí chválili.

„Mohli jsme to komunikovat lépe.“

„Napřed bylo rozhodnuto o revitalizaci a pak se teprve projednával požadavek občanů. Byl to výsměch ze strany města,“ kritizuje Ivan Frömmer, lídr opozičního hnutí Nezávislí Třinec, postup města při prosazování rekonstrukce.

Přípravu projektu kritizuje i další opoziční zastupitel. „Neproběhla diskuze, jestli do toho jít, nebo ne. Rozhodně s rekonstrukcí nesouhlasím, protože ty investice bych viděl někde jinde,“ vysvětluje lídr kandidátky Volte Třinec a současný zastupitel za SOCDEM Marian Plucnar.

Podobný názor má i volební lídr hnutí ANO Jan Mazoch. „Z mého pohledu se mělo detailněji zvážit, jestli se nemohly finance použít na něco adekvátnějšího, jako je oprava bytových domů, revitalizace sídlišť nebo areál na Javorovém,“ popisuje svůj pohled politik, který byl posledních osm let zastupitelem ve Frenštátě pod Radhoštěm.

S procesem přípravy projektu nesouhlasí také představitelé Společné levice pro Třinec. „Investici za desítky milionů měla předcházet otevřená debata s občany, architektonická soutěž a představení celkové koncepce předem,“ napsalo uskupení v odpovědi na otázky týkající se revitalizace náměstí.

Fremrová si ale za komunikací města stojí. „Musíme rozlišovat rozsah jednotlivých projektů. Jinou míru participace vyžaduje kompletní změna veřejného prostoru a jinou výměna jednoho jeho prvku. Část kritiky kolem náměstí byla podle mého názoru postavena na informacích, často od opozičních zastupitelů a jejich poradců, které neodpovídaly skutečnému rozsahu projektu,“ vysvětluje.

Její koaliční partneři naopak rezervy v komunikaci přiznávají. „Mohli jsme to lépe komunikovat z hlediska diskuze s občany, při které by mohli vyjádřit svůj názor,“ přiznává Wania.

„Málo jsme komunikovali s občany, zejména s podnikateli, kteří tam mají svou živnost. Rekonstrukce omezuje pohyb lidí na náměstí a snižuje tržby,“ dodává další člen vládnoucí koalice, lídr společné kandidátky ODS a TOP 09 (Společně pro Třinec) Robin Lotko.

Projekt na koleně bez architektonické soutěže?

Lotko také považuje za chybu, že město nevyhlásilo k projektu architektonickou soutěž. Třinečtí zastupitelé schválili investici do náměstí jako součást rozpočtu pro rok 2026. „Je to pochybení. Bohužel jsme neměli v koalici tak silnou pozici, abychom architektonickou soutěž prosadili,“ popisuje. V minulých volbách získalo jeho hnutí Společně pro Třinec sedm procent a dva zastupitelské mandáty - oba loni v prosinci hlasovali pro schválení rozpočtu a tedy i pro změnu náměstí.

Lidovci ani Osobnosti pro Třinec však nevidí absenci architektonické soutěže jako chybu. „První etapa nebyla o vizi, ale šlo o řešení havarijního stavu. Vůbec neříkám, že by architektonická soutěž neměla být součástí dalšího řešení, ale s blížícími se volbami jsem cítil, že není priorita se teď zabývat architektonickou studií,“ vysvětluje svůj postoj Wania.

„Vyhlašovat na takto vymezený zásah samostatnou architektonickou soutěž bych považovala za ekonomicky a časově nepřiměřené rozsahu projektu,“ říká Fremrová. Současná rekonstrukce části náměstí je přitom největší městskou investicí letošního roku. Třinec má letos na investice vyčleněno 78 milionů korun, z toho více než 30 milionů jde právě do rekonstrukce centrální části náměstí.

Opozice si za architektonickou soutěží stojí. „Byla to jedna z našich hlavních námitek. Přímo jsme to uváděli v žádosti o znovuprojednání. Chtěli jsme, aby se vytvořilo řešení celého konceptu a aby se na tom našla shoda mezi občany a napříč zastupitelstvem. Koalice ale své řešení silově protlačila,“ říká Frömmer z Nezávislých. Podle něj vytvořilo vedení města projekt „na koleně“, aby se vše stihlo do voleb.

Zdražení kvůli nestabilní půdě

Frömmer zmiňuje také zdražování projektu. „Došlo k navýšení ceny za revitalizaci z původních 25 milionů na částku přesahující 30 milionů. Mimo jiné se odkazovali na to, že objevili na náměstí jiné podloží, než bylo v projektu,“ kritizuje. K navýšení skutečně došlo, ne však v takovém rozsahu, jak zmiňuje Frömmer. Podle smlouvy veřejně dostupné v registru se ale zvýšila cena přibližně o milion a půl, nikoliv o pět milionů.

Město vysvětluje navýšení ceny „okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předpokládat“. Geologické podmínky údajně neodpovídají předpokladům projektové dokumentace, přestože na začátku tisíciletí už na stejném místě k opravám došlo.

Po zahájení hloubkových prací tak stavaři odhalili, že se v projektované hloubce tři a půl metru nacházel kriticky nestabilní a sypký zásypový materiál.

„Z tehdejších podkladů nebylo možné nově zjištěnou situaci předvídat. V místě instalace nové akumulační nádrže a strojovny totiž tehdy neproběhly žádné rozsáhlé výkopové práce, ale pouze úprava povrchů,“ obhajuje Fremrová zdražení investice.

Reportáž editoval Jan Žabka