Lobbování kraje nepomohlo. Unijní fond pro uhelné regiony po roce 2027 skončí
Moravskoslezskému kraji hrozí ztráta miliard z EU. Evropská komise plánuje po roce 2027 zrušit samostatný Fond pro spravedlivou transformaci. O uhelných penězích se rozhodne v Praze, regiony se obávají, že přijdou o kontrolu nad financemi, kterých může být i o polovinu méně.
„Věřím, že se to povede.“ Moravskoslezský hejtman Josef Bělica za ANO se ještě v prosinci loňského roku stavěl pozitivně k možnosti, že Fond pro spravedlivou transformaci, ze kterého do kraje natekly miliardy z evropských peněz, bude pokračovat. Na jednání zastupitelstva tehdy děkoval náměstkyni a stranické kolegyni Šárce Šimoňákové za její práci při vyjednávání, aby program neskončil po roce 2027.
Zároveň zkritizoval bývalou vládu Petra Fialy (Spolu) za její nečinnost při vyjednávání. „Doufejme, že už se to teď změní a že nová česká vláda bude na tom intenzivně spolupracovat s námi,“ řekl v prosinci Bělica. Na důležitosti pokračování Fondu se shodovali krajští zastupitelé napříč politickým spektrem - je to podle nich v zájmu našeho strukturálně znevýhodněného uhelného regionu.
Už loni v červnu po jednání uhelných regionů v polském Koninu proto hejtman podepsal společný dopis adresovaný evropským institucím. „Očekáváme, že Fond spravedlivé transformace bude zachován jako samostatný nástroj, s dostatečnou flexibilitou, financemi a zapojením regionálních aktérů i v novém programovém období EU,“ shrnul tehdy dopis Bělica v tiskové zprávě.
Co je Fond pro spravedlivou transformaci?
Fond spravedlivé transformace je operační program, jehož prostřednictvím Evropská unie financuje přeměnu regionů poznamenaných průmyslovým dědictvím. Jeho cílem je přechod na udržitelnou ekonomiku, podpora vědy a výzkumu a také obnova krajiny postižené těžbou. Největším příjemcem financí z tohoto programu je Slezské vojvodství v Polsku, region pokrývající většinu území historického Horního Slezska, které bylo v minulosti jednou z nejvýznamnějších uhelných oblastí v Evropě. V Česku je největším beneficientem Moravskoslezský kraj, za ním jsou kraje Ústecký a Karlovarský.
Na krajském zastupitelstvu v září pak Šimoňáková navázala i konkrétní částkou, kterou by Česko v případě pokračování fondu mohlo disponovat. Budoucí finanční podpora by se podle ní mohla pohybovat zhruba kolem jedenácti miliard korun.
Jenže výsledky jednání jsou nakonec jiné. Evropská komise podle zjištění redakce Okraj nakonec rozhodla, že program v současné podobě v dalším období pokračovat nebude.
Na dotazy, žádosti o rozhovor a opakované telefonáty neodpověděla tisková mluvčí kraje Nikola Birklenová ani náměstkyně Šimoňáková, která má evropské projekty na starost.
O polovinu méně peněz: „Je to i chyba politiků.“
„V rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034, v závislosti na politické dohodě mezi Radou EU a Evropským parlamentem, bude pro každý členský stát existovat jeden Národní a regionální partnerský plán, jehož cílem je zjednodušit a zefektivnit financování ze strany EU,“ uvedla pro Okraj mluvčí Evropské komise.
Pokračování samostatného programu na spravedlivou transformaci narazilo během let na několik překážek. „Je to trochu prohra pro regiony, ale holt přišla válka na Ukrajině a obecně se změnily priority v Evropě,“ vysvětluje Radana Leistner Kratochvílová, ředitelka odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku na Ministerstvu životního prostředí.
Taky ne všechny země Evropské unie vnímají podle ní transformaci jako něco důležitého. „Je složité dosáhnout na evropské úrovni konsenzu, když takovou Itálii to vůbec nezajímá,“ dodává s tím, že jde do určité míry i o chybu českých či polských politiků, že nedokázali prosadit pokračování Fondu pro spravedlivou transformaci.
Národní a regionální partnerský plán bude novým zastřešujícím programem, který zaštítí všechny dosavadní operační programy. V letech 2021 až 2027 získalo Česko z Evropské unie přibližně 550 miliard korun. V dalším období to má být až o třetinu méně. Podle unijních pravidel bude 14 procent financí směřovat na sociální a 43 procent na klimatické a environmentální cíle.
„Chceme, aby aspoň šest procent z evropských peněz směřovalo do tří uhelných regionů na transformaci, protože ta rozhodně dokončena nebyla,“ říká Leistner Kratochvílová. Dodává, že teď záleží na krajích, jakou pozici si s vládou vyjednají. Zmíněných šest procent by znamenalo přibližně 20 miliard korun pro tři uhelné regiony dohromady, tedy polovinu současné částky směřující na spravedlivou transformaci.
Leistner Kratochvílová věří, že pokračování spravedlivé transformace je v zájmu celého Česka. „Transformace neznamená jenom rekultivaci území po těžbě a investice do velkých projektů. Například sociální problémy jsou v těch třech krajích daleko větší než jinde. Jde o to, aby se ty regiony celkově ekonomicky a společensky posunuly tak, aby netáhly republiku dolů,“ popisuje.
Centrální přerozdělování jako riziko
V následujících měsících by se mělo rozhodnout o tom, kam dá Česko evropské peníze a jak je bude využívat. Nedávno napsali hejtmani Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO) o důležitosti pokračování spravedlivé transformace a představitelé Ministerstva pro místní rozvoj jezdí do regionů zjišťovat význam a dopad tohoto fondu. V nejbližších týdnech čeká návštěva z ministerstva také Moravskoslezský kraj.
Nový způsob financování evropských projektů má dát členským státům větší flexibilitu při stanovování priorit. V rámci Národního a regionálního partnerského plánu je spravedlivá transformace určena jako jeden z cílů, jichž má být dosaženo.
Podle krajského zastupitele a v letech 2018 až 2024 náměstka hejtmana Zdeňka Karáska (STAN+OK), který měl transformaci Moravskoslezského kraje na starost dříve, teď je hlavní úkol zajistit regionům co největší samostatnost při rozhodování o penězích.
„Velké nebezpečí spočívá v tom, že by zvítězila centralizovaná varianta rozdělování peněz na transformaci. To by znamenalo, že by si regiony připravily své projekty a ministerstvo by rozhodovalo, kam by se prostředky poslaly,“ říká. Druhá varianta podle něj spočívá v tom, že by stát poslal do regionů určitou částku, se kterou by pak kraje mohly pracovat podobně jako v rámci současného Fondu pro spravedlivou transformace.
Podobný názor zastává i Leistner Kratochvílová, která má obavu z toho, že by mezi sebou regiony soutěžily. „Nedává smysl, aby mezi s sebou soupeřily jednotlivé kraje, když má každý rozdílné kapacity a možnosti,“ vysvětluje.
Polsko: „Regiony si musí vybojovat silnou pozici.“
I v Polsku vnímají rizika spojená se změnou financování transformace uhelných regionů. „V předchozí logice vyjednávání programů měly regiony o něco větší roli. Teď už to tak nebude. Jejich přímý vliv na vyjednávání s Evropskou komisí se snižuje,“ popisuje Beata Goleśna, vedoucí Odboru podpory transformačních projektů a informací Slezského vojvodství v Katovicích.
Do sousedního Slezského vojvodství, regionu s obdobným průmyslovým dědictvím, v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci zamířil více než dvojnásobek částky pro Moravskoslezský kraj. Postupně má inkasovat přibližně 53 miliard korun. Důvodem je i velikost regionu, kde je aktuální počet obyvatel 4,2 milionu lidí oproti 1,2 milionu v našem kraji.
Podle Goleśné je konec fondu spojen s celkovým zjednodušováním dotačních programů Evropské unie. „Fond pro spravedlivou transformaci jako samostatný fond je tak trochu obětí tohoto rozhodování a zjednodušování na úrovni vytváření programů. Spravedlivá transformace bude pro Evropskou komisi i nadále důležitým horizontálním tématem, ale již bez samostatně vyhrazené obálky. Rozhodovací pravomoc se přesune na členské státy,“ vysvětluje.
Věří však, že v rámci Polska si regiony vybudují silnou pozici při vyjednávání se státem o tom, kdo má o jednotlivých projektech rozhodovat. „Ty prostředky jsou pro nás nesmírně potřebné. Vznik fondu byl ze strany Evropské komise silným signálem, že vnímá naše specifické problémy. Slezské vojvodství je ostatně vůbec největším příjemcem těchto prostředků v celé Evropské unii a potýká se s těmi největšími transformačními výzvami,“ říká Beata Goleśna.
Článek editoval Jan Žabka
Vznik textu a stáž Vojtěcha Hermana podpořil Nadační fond Daniela Anýže
