Zmapovali jsme kauzu ostravského mostu, jaký svět neviděl

Zpráva o stavbě nového mostu v Ostravě vyvolala na začátku července značný rozruch. O „čtyřproudém mostu, který má vyrůst vedle Sýkoráku“ v centru města informoval Moravskoslezský deník a rovnou dal prostor také autorům petice, která proti výstavbě vznikla. 

Vedení města okamžitě reagovalo tiskovou zprávou, kterou článek v Deníku dementovalo a například primátor Jan Dohnal (Srdcova - koalice ODS, KDU-ČSL a TOP09) na síť X napsal, že „Ostrava nepotřebuje paniku kvůli mostu, který se stavět nebude.“ Na několik dní se hypotetický most stal centrem debat politiků na sociálních sítích. Zmapovali jsme nejdůležitější body této kauzy.

Role médií

Petice s názvem Nikdy Most, za kterou stojí členové ostravských Pirátů, vznikla v červnu letošního roku. O iniciativě proti výstavbě takzvaného Střelničního mostu následně informoval server zdopravy.cz. 

Zpráva s titulkem „Ostrava řeší nový čtyřpruhový most v centru. Proti plánu už vznikla petice“ popisovala samotnou existenci petice a nezabývala se historií celé problematiky. „Článek nijak neřešil přípravu mostu a pouze připomínal, že v předchozích studiích se jeho návrh objevil,“ okomentoval zprávu její autor, redaktor Vojtěch Očadlý. 

Zároveň přiznal, že bylo chybou nezjistit si aktuální stav návrhu u magistrátu města. Podle Očadlého však zpráva „neobsahovala žádná nepravdivá či zavádějící tvrzení.“

Informaci až o necelý měsíc později převzal od serveru zdopravy.cz Moravskoslezský deník. Ten také nejdříve pouze informoval o údajném záměru města a samotné petici. Ve zprávě však zcela chybí reakce magistrátu, ateliéru městského plánování MAPPA, radnic dotčených ostravských obvodů nebo projekční firmy, která návrh na vznik mostu zpracovala.

Okraj se ptal autora zprávy i vedení Deníku proč se médium nezajímalo o aktuální stav návrhu. Na otázky a urgence však nikdo neodpověděl. Deník po zmíněné zprávě ihned vydal další text o reakci města a článek, ve kterém rozebíral reakce představitelů politických stran. 

Otázkou tak zůstává, proč jedno z nejznámějších médií v kraji psalo o hypotetickém mostu na základě neověřených a jednostranných informací. Petice totiž reaguje na studii starou několik let.

Jaká je realita?

Ostrava si před čtyřmi lety nechala zpracovat svým ateliérem MAPPA proměnu ulic Bohumínská a Frýdecká. „Pro město jsme vytvořili zadání, to znamená definovali jsme řešené území, kterému se má zpracovatel věnovat a na jaké otázky má odpovědět, jakými tématy se má v té studii a investičních záměrech zabývat,“ říká Tomáš Zetek z komunikačního oddělení MAPPA. Ateliér následně vytvořil posudek, který zhodnotil jednotlivé nabídky firem, jež se přihlásily do soutěže. 

Zakázku na studii nakonec získala projekční společnost Afry, která ji rozdělila na tři části. První a druhá část se týkala severu a středu oblasti, třetí část se zabývá jižním směrem, kde je zahrnut i zmiňovaný most. Ten firma navrhla kvůli tehdy údajně nedostatečné kapacitě na mostu Miloše Sýkory. „Je momentálně velmi přetížený, obsluhuje pěší, cyklisty, MHD i veškerou automobilovou dopravu,“ uvedl Dominik Pleva, architekt firmy v červnu roku 2023 během veřejného projednání k revitalizaci území. 

S novým Střelničním mostem se nicméně v dalším procesu pro zklidnění Bohumínské a Frýdecké přestalo počítat a skončil „jen“ jako návrh na papíře. Na to upozornilo také vedení města v reakci na veřejnou a politickou debatu letos v červenci. 

„Tato stavba není součástí připravované revitalizace a proměny nábřeží řeky Ostravice. Vznikla tak petice vůči něčemu, co není a nikdy nebude realizováno, vůči myšlence, která byla jednou z variant urbanistů v ranném stádiu vývoje investičního záměru,“ vyjádřil se k petici v tiskové zprávě města náměstek Břetislav Riger (Ostravak). A zmínil, že jde zřejmě o nevhodné načasování volební kampaně ostravského zastupitele Davida Witosze (Piráti), který je jedním z členů petičního výboru.

Ti si za výzvou stále stojí, i když vnímají pozitivně reakci představitelů magistrátu, že stavba nebude. „Zároveň však upozorňujeme, že takové sdělení samo o sobě neřeší případné změny v budoucích letech. Nezaručuje neměnnost postoje města po komunálních volbách, při změně primátora či politického vedení města, ani neodpovídá na širší souvislosti spojené s celým záměrem,“ komentuje reakci města Witosz (Piráti). 

Pro Okraj také uvedl, že petici nemíní využívat během své kampaně do komunálních voleb. „Jediné co je záměrem petice je s jejím obsahem a argumentací petentů seznámit zastupitelstvo města a získat k dané věci jeho stanovisko,“ tvrdí Witosz.

Je most potřebný?

Reálnost výstavby mostu iniciátoři petice staví na jedné z variant budoucího zklidnění Bohumínské ulice. Kvůli tomu dopravní komise Ostravy opravdu projednávala i stavbu nového mostu. „Projednávali jsme to přibližně v květnu 2024,“ odpověděl člen komise Richard Hanáčik (ANO) na to, kdy k projednávanému bodu došlo.

Ve zmíněné variantě se počítalo se zrušením nájezdových ramp z Bohumínské na most Pionýrů a zastavěním tohoto území, přičemž podle projektanta by tak nebyl nový most potřebný. Na Bohumínské by v té době, v roce 2040, mělo podle dopravního modelu jezdit ideálně 40 procent osobních aut a 60 procent vozidel veřejné dopravy. Podle Zetka z MAPPA pak projektant počítal pro rok 2055 s poměrem 30 na 70, a to kvůli strategii města pro integrovanou mobilitu, delšímu časovému horizontu a navrhované hustotě zástavby.

Dopravní komise, jejímiž členy jsou i někteří z petentů, požadovala, aby projektant vypočítal dopravní model při poměru osobní a veřejné dopravy půl na půl. Podle iniciátorů petice jim ale bylo sděleno, že takový výpočet projektant ani nezkoušel, protože při vyšším podílu osobní dopravy se automaticky zatíží Sokolská třída. A to by podle petentů vyvolalo potřebu stavby nového mostu.

Iniciátoři výzvy také upozorňují na to, že by nový most zničil odpočinkovou zónu na Havlíčkově nábřeží. Nad takovým názorem se ale pozastavuje Zetek z MAPPA, která studii pro město zadávala.

„Hypoteticky by propojení obou břehů novým mostem odstranilo nutnost objíždět auty ze tří stran městský blok, kde sídlí kluby Dock a Provoz u řeky, a kde probíhá výstavba bytového domu Rezidence Biskupská. Most Miloše Sýkory by pak mohl sloužit pouze pro pěší, cyklisty a eventuálně MHD. Úsek Havlíčkova nábřeží mezi starým a novým mostem by pak mohl být trvale v režimu pěší zóny s povoleným pohybem jízdních kol,“ okomentoval argument petentů pro Okraj.

Witosz zároveň upozornil, že most Miloše Sýkory, který byl před třemi lety podle architekta Plevy z Afry dopravně přetížený, čímž se ospravedlňoval vznik nového mostu, byl už loni dostačující. „Podle kartogramu dopravního zatížení z roku 2025 je most Miloše Sýkory v současnosti dopravně dostačující a nevykazuje žádnou mimořádnou intenzitu dopravy,“ uvedl Witosz v tiskové zprávě iniciátorů petice, kterou má redakce k dispozici. Tuto informaci rovněž potvrzuje samotná MAPPA. 

„Podle dostupných dat o intenzitách dopravy, které jsme nedávno zveřejnili, je intenzita motorové dopravy na Sýkorově mostu dnes nízká až střední, relativně k intenzitě dopravy na jiných komunikacích ve městě. Denně po něm v obou směrech projede šest tisíc vozidel,“ říká tisková mluvčí MAPPA Zuzana Kotyzová.

Článek editovala Simona Janíková