„Do Prahy daleko.“ Veřejnoprávní média i jejich zaměstnanci hájí potřebu regionálních studií

„Fázi, do které se právě dostáváme, jsme dříve nazývali Armagedon,“ popisuje napjatou situaci v ostravském studiu České televize jeho kreativní producentka publicistiky a dokumentární tvorby Lenka Poláková. „Teď je to ještě horší,“ dodává.

Má na mysli rostoucí nervozitu mezi zaměstnanci a spolupracovníky veřejnoprávních médií v Ostravě. Vládní návrh nového modelu financování médií veřejné služby totiž zcela opouští ukotvení regionálních studií v zákoně. 

Regionálnímu vysílání tak podle nich hrozí výrazné škrty, úpadek kvality a v budoucnu i úplné zrušení. Potvrzují to také experti, podle kterých možné změny pocítí hlavně lidé, kteří v regionech žijí.

„Veřejná služba stojí na myšlence, že většina obyvatel žije mimo hlavní město a mají právo se dozvědět, co se kolem nich děje,“ popisuje mediální analytička z Masarykovy univerzity Lenka Waschková Císařová. Ta se zabývá výzkumem takzvaných zpravodajských pouští, neboli rozšiřujících se míst, kde lidé nemají dostatek kvalitních a relevantních informací.

Právě k jejich prohloubení by podle ní mohlo omezení či výrazné osekání regionálního vysílání vést. „Regionální studia teď mají ze zákona pokrývat rovnoměrně celou oblast regionu. Přímo lokálních informací ubývá, ale na regionální úrovni to vždy držela média veřejné služby,“ vysvětluje výzkumnice.

Média Česká televize i Český rozhlas již ministerstvu kultury zaslala k návrhu zákona o médiích veřejné služby připomínky. Absenci regionálních studií považují obě média za kritickou. „Patří k základním prvkům veřejné služby a zajišťují regionální zpravodajství, publicistiku i další obsah pro posluchače ve všech částech země,“ píše tisková mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová.

„Připomínky, které dorazily (vedle médií také od ministerstev a Úřadu vlády, pozn. red.), jsou převážně věcného charakteru. Jak jsem avizoval od začátku, některé z nich přijmeme, s jinými se vypořádáme v rámci dalšího legislativního procesu,“ sdělil v reakci ministr kultury Oto Klempíř serveru Novinky. Babiš potvrdil přepracování návrhu tak, aby byl „v souladu s EU, našimi zákony, Ústavou“. S převedením pod státní rozpočet vláda nadále počítá.

Reakce vládní koalice na připomínky ministerstev a veřejnoprávních médií k vládnímu návrhu jsou podle mluvčího iniciativy Veřejnoprávně Jana Hergeta důležitým rozcestníkem pro další směřování. „Míček je na jejich straně. Čekáme, jaký postoj k připomínkám, které byly opravdu rozsáhlé, zaujmou,“ komentuje pro Okraj s tím, že teprve pak lze diskutovat další kroky. 

Regionální vysílání jako služba veřejnosti 

„Ten zákon je napsán tak, aby vám nesvazoval ruce. Vy si určíte, jestli budete mít regionální studia a kolik jich bude,“ řekl ministr kultury Oto Klempíř již v dubnu v České televizi. Vysvětloval tak, proč televizní studia v Ostravě a Brně nejsou ukotvena v novém vládním návrhu. „Jestli to tam chcete, my vám to dopíšeme, budete mít více svázané ruce,“ pokračoval.

Lidé v ostravských redakcích České televize a Českého rozhlasu to ale berou hlavně jako záruku, že regionální pokrytí přetrvá. „Připadá mi to jako nahozený systém bez návaznosti na předchozí legislativní úpravy. Já pořád chci věřit, že tam jen ta plnoformátová regionální studia náhodou vypadla,“ říká kreativní producentka Poláková.

Odkazuje se přitom na současný zákon o České televize, který vysílání z regionů garantuje. To v číslech znamená, že regionální tvorba na celoplošném vysílání musí tvořit aspoň 20 % a denně musí nabízet minimálně 35 minut regionálního zpravodajství. To by kvůli plánovaným změnám od příštího roku přestalo platit.

Nový zákon by podle původní verze návrhu stejně tak nepokrýval ani regionální redakce Českého rozhlasu, které působí ve všech krajích republiky a dosud v zákoně jsou. Generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu René Zavoral již v rozhovoru pro iRozhlas naznačil, že by případné škrty dopadly hlavně na stanice v regionech.

V číslech by podle aktuálního návrhu vlády Andreje Babiše měla Česká televize dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliard korun. To je zhruba o 1,4 miliardy méně, než by získala z poplatků. Český rozhlas by z rozpočtu obdržel 2,07 miliardy korun, přičemž letos počítá z poplatků s výnosem 2,48 miliardy.

Do Prahy daleko

Podle Waschkové Císařové je logické, že snížení rozpočtů odnesou právě regionální redakce. Podobný vývoj lze sledovat i u komerčních médií. „Lokální informace jsou nejdražší. Proto celostátní média s vývojem ekonomiky většinou centralizují. Stahují se zpátky do Prahy, protože je to levnější. A centralizuje se tím i obsah, který se týká samotných regionů,“ popisuje.

Oproti soukromým médiím ale vidí rozdíl v tom, že pokrývání regionálního dění je jedním z klíčových znaků veřejné služby. Česká televize i rozhlas mají informovat o tom, co se děje v místě, kde lidé žijí. „Nás může zajímat, jak se vyvinul trh s byty v Praze, ale asi nás to daleko více zajímá v místech, kde žijeme,“ dodává Waschková Císařová.

Souhlasí s ní také socioložka médií z Masarykovy univerzity Marína Urbániková. Škrty a s nimi spojena možná centralizace vysílání by mohly snížit viditelnost regionálních problémů ve veřejné debatě. „K publiku v menších městech a na venkově by se dostávalo méně informací o dění v jejich bezprostředním okolí,“ říká. 

A uvědomují si to také diváci a posluchači. Když Urbániková v roce 2023 zkoumala postoje české veřejnosti k médiím veřejné služby, přinášení regionálních témat do veřejného prostoru 80 % respondentů označilo za zásadní úkol veřejné služby. Stejně tak se většina lidí shodla na tom, že udržování sítě regionálních studií a zpravodajů je přímou povinností České televize a rozhlasu. 

Podle ostravských veřejnoprávních novinářů jde hlavně o zesílení hlasu lidí z postindustriálního kraje, který prochází významnými změnami. Místní zde mají rozdílné životní zkušenosti, potřeby i témata než ve zbytku Česka. To se při pohledu z hlavního města může ve veřejném prostoru snadno vytrácet.

„Snažíme se posilovat vztah k regionu, který je našim domovem. Zároveň tím vysíláme zprávu do zbytku republiky, především na místa, kde se na centrální úrovni o řadě věcí rozhoduje,“ popisuje editor zpravodajství České televize a člen stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně Petr Mecner.

„Všichni víme, že do Prahy je to daleko,“ shrnuje jeho kolegyně Poláková důvody, proč je regionální veřejnoprávní žurnalistika důležitá.

Lokální kulturní centra

Ostravské studio České televize, které zaměstnává okolo 250 lidí a s dalšími zhruba 300 lidmi spolupracuje, v loňském roce odvysílalo přes 25o tisíc minut obsahu. Vedle regionálního zpravodajství a publicistiky studio zajišťovalo i speciální vysílání k významným událostem a výročím, například k letošnímu konci těžby uhlí.

Novináři z regionů během celého roku připravovali sportovní přenosy, podíleli se na televizních a filmových projektech, zábavních formátech i vzdělávacích pořadech pro nejmenší diváky. Jen během minulého roku studio odvysílalo 545 premiér. 

„Pomáháme zviditelňovat všechny aktivity, které se v regionu dějí. My jsme točili s partou horníků, když zavírali doly a hledají teď další cestu,“ pokračuje Poláková s tím, že to nikdy podle ní nebude dělat centrála.

Regionální studio Českého rozhlasu Ostrava odvysílalo podle výroční zprávy za rok 2024 přes čtyři tisíce hodin programu. Jeho hlavní přínos se tehdy naplno projevil během zářijových povodní. Ostravští reportéři společně s olomouckými tvořili pro celostátní stanice Českého rozhlasu přes 600 reportáží a živých vstupů s povodňovou tématikou.

Rozhlasové studio v Ostravě funguje také jako významné nahrávací a produkční centrum pro celou síť Českého rozhlasu. Podle zprávy předloni odvysílalo 40 hodin dramatizací a literatury, jako byly koncerty ostravské filharmonie, záznamy oper či řada dokumentů z regionu, které se objevily v programu celostátních relací. Specifikem ostravského studia je pravidelné vysílání v polštině pod názvem Wydarzenia, které mapuje život polské menšiny a je ojedinělým počinem v rámci celého Českého rozhlasu. Provoz ostravského rozhlasového studia v roce 2024 přitom stál necelých 27 milionů korun.

Obzvlášť důležitou úlohu ale dlouhodobě regionální redakce podle jejích zaměstnanců prokazují během mimořádných událostí. „V krizové situaci je vždy důležité, aby veřejnost získala co nejrychleji ověřené informace,“ připomíná Mecner. Jmenuje přitom lokální události, jako byla střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava, nedávné ničivé povodně či výbuch benzenu v Hustopečích nad Bečvou.

Podle editorky Českého rozhlasu Ostrava a předsedkyně Syndikátu novinářů Ivany Šulákové to však není jen o zpravodajství a publicistice. „V regionech se vyrábí i obrovské množství programů, které se vysílá na celoplošných stanicích,“ říká.

Ostravská rozhlasová redakce podle ní také slouží jako kulturní centrum pro začínající mladé kapely a je prostorem pro spolupráci s kulturními institucemi, jako jsou lokální divadla nebo kina. „Jsou na nás nabalené místní kulturní zařízení, které bez nás budou prakticky živořit,“ popisuje Šuláková.

To vnímá i Poláková u České televize. „Univerzity tady zřizují audiovizuální projekty a my jsme ti, kteří s nimi spolupracují a napomáhají k výchově budoucích odborníků na média,“ říká.

Přijetí navrhovaného zákona a nového systému financování může podle zaměstnanců regionálních redakcí tohle vše ohrozit a s tím i nezávislost médií veřejné služby. „Ocitli bychom se rázem v mnohem zranitelnější pozici, závislé ve větší míře na politicích,“ dodává Mecner.

Reportáž editoval Jan Žabka