Sousedství s reaktorem. V Dětmarovicích plánují jádro, Polákům chybí informace

Obyvatelé Dětmarovic si od sedmdesátých let minulého století museli zvykat na uhelnou elektrárnu v sousedství. Ta loni na jaře ukončila provoz a momentálně v jejím areálu funguje teplárna na biomasu, která zásobuje teplem Bohumín a Orlovou. 

Teď se rozhoduje o jejím budoucím využití, které dostává nové obrysy - uhlí může nahradit jaderná energie. Elektrárna přímo u hranic s Polskem je nejskloňovanější místo, kde by mohl vyrůst první malý modulární reaktor v Česku.

Podle dosavadních plánů se má v oblasti začít stavět nejdříve v roce 2035. Pokud bude projekt pokračovat, měl by reaktor v Dětmarovicích začít fungovat kolem roku 2040. Projekt již teď místní názorově rozděluje, vedení obce ho ale podporuje.

Větší opatrnost jde cítit v nedaleké polské obci Godów. Tam o plánech nemají v podstatě žádné informace, vše se dozvídají hlavně z médií. Mají přitom své domovy od elektrárny podobně daleko jako občané Dětmarovic.

Hrdost na komíny

„Lidé jsou na ty komíny hrdí,“ říká starosta Dětmarovic Ladislav Rosman (Přátelé rozvoje obce) ve své kanceláři. Visí mu tam obraz obce ještě z předindustriální éry. Dominuje mu pluh tažený koněm, panorama v pozadí doplňuje kostel svaté Máří Magdalény.

Dnes je elektrárna neodmyslitelně s obcí spjatá. „Lidé si na ni zvykli a teď občas slyším obavy, aby nám tu elektrárnu nezbourali,“ dodává starosta, který je ve funkci od roku 2010 a po letošních říjnových volbách se chystá skončit.

Ačkoli si místní na přítomnost industriálního kolosu za barákem zvykli, v přerodu na jádro jsou podle Rosmana rozdělení na dvě části. A potvrzují to i sami občané.

„Energii potřebujeme a určitě bude lepší jaderná elektrárna, než uhelná. Náš dům je naproti škole a když jsem byla malá, tak jsem ji přes smog ani neviděla. Ovzduší se ale zlepšilo i díky přechodu na plyn při vytápění domů,“ říká paní Soňa, která projíždí po cyklostezce kolem areálu.

Podobný názor má i pan Jan, který je zrovna se synem na procházce. Reaktory považuje za dobrý nápad. „Jsem fanoušek jaderné energie,“ říká. Zprávy o možné stavbě modulárního reaktoru podle něj budí zbytečné emoce z důvodů neinformovanosti odpůrců.

Opatrnější je paní Jiřina, která zrovna míří na autobus do Karviné. „Moc se mi to nelíbí. Nerozumím tomu, jaký přínos by to pro nás mělo,“ říká. „Nevím, co z toho budeme mít,“ přitakává jí další z místních Jarmila. 

Nedostatek informací o modulárních reaktorech je teď podle starosty Rosmana hlavní problém, kterému čelí i vedení obce. „Je to složité, ČEZ s námi moc nekomunikuje. Zúčastnil jsem se setkání s předsedou vlády v Petrovicích, kde byl i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který modulární reaktory podporuje stejně jako hejtman Josef Bělica (ANO),“ říká Rosman. Podle něj nehrozí, že by se jaderná energie stala v Dětmarovicích tématem nadcházejících voleb.

Společnost ČEZ si podle informací redakce Okraj zatím nechala vypracovat geologický průzkum vhodnosti areálu bývalé elektrárny v Dětmarovicích pro stavbu malého modulárního reaktoru. Stále ale není zcela jasno:

„V Dětmarovicích proběhly pouze prvotní geologické průzkumy. Získané poznatky potvrdily potenciál lokality a potřebu jejího dalšího podrobného průzkumu,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Elektrárna blízko, informace daleko

Ještě složitější je situace ohledně informovanosti na polské straně. Hned za řekou Olší v obci toho o připravovaném modulárním reaktoru ví ještě méně než v Dětmarovicích. „Nikdo z české strany s námi nemluvil. O elektrárně víme díky setkání se starostou Dětmarovic. Těžko můžu říct svůj názor, když nemám žádné informace,“ odpovídá předseda obecní rady Jacek Kołek na dotazy redakce.

„Poprvé jsem o plánech na výstavbu malých modulárních reaktorů slyšel asi před dvěma lety. O dění z posledních měsíců mám zprávy jenom z médií,“ popisuje Artur Marcisz, který má v Godowě na starost komunikaci obce.

Vedle toho, že je Godów vesnice s necelými dvěma tisíci obyvateli, je také sídlem gminy, tedy územně správní jednotky, ve které žije zhruba čtrnáct tisíc obyvatel. I tady jsou komíny elektrárny vidět téměř odkudkoli. Od komínů dělí polskou obec něco málo přes kilometr.

Při diskuzích s místními je patrná především opatrnost ohledně plánů na jadernou elektrárnu v bezprostředním sousedství. „Moc se mi to nelíbí. Problém ale je, že zatím nemáme dostatek informací. O plánech na jadernou elektrárnu jsem se dozvěděla z místní facebookové skupiny,“ říká obyvatelka polské obce Joanna, která se zrovna prochází místním parkem. Podobný názor má i paní Anna, která se o plánech dozvěděla od otce. „Nesouhlasím s tím, mám z toho obavy,“ říká.

Smířlivější je bývalý horník z nedalekého dolu Borynia-Zofiówka v Jastrzębie-Zdrój Zenek, který je zrovna venku se synem. „Sice z toho nejsem nadšený, ale kdyby se na všechno mělo říct ne, tak se nic nepostaví,“ popisuje.

Neinformovanost je problém i pro podporovatelé jaderné energie. „Energie je potřeba, ale mám problém s tím, že nás nikdo z české strany o jejich plánech neinformoval.“ říká místní úředník Marek. Jeho kolegyně Małgorzata přitakává, že i podle ní je jádro dobrý zdroj energie.

Nevyzkoušená technologie?

Dětmarovice sice nejsou jediným vytipovaným místem, aktuálně jsou však nejpravděpodobnější variantou. Důležitost nového zdroje energie v Moravskoslezském kraji vysvětluje ředitel Centra energetických a environmentálních studií při Vysoké škole báňské Stanislav Mišák. Ten se zabývá energetikou a poskytuje kraji expertízu v přechodu od uhlí k nízkoemisním zdrojům energie. 

„Rozvojová regionální agentura vytipovala více než 20 míst pro modulární reaktory, z nichž se podle parametrů jako geologie, technická připravenost nebo vodohospodářské podmínky vybral užší výběr pro umístění reaktoru,“ říká Mišák. Ze studií podle něj vychází, že právě jádro může regionu významně pomoct vyrovnat energetický deficit, který vznikl po uzavření uhelné elektrárny v Dětmarovicích.

„Dětmarovice jsou v popředí zájmu, protože tamní elektrárna patří ČEZu, který by měl být společně s Rolls-Royce potenciálním investorem. Je tam nejlepší technická připravenost a možnost využít existující infrastrukturu černouhelné elektrárny. Ideálně by v kraji mohly vzniknout lokality rovnou dvě. Doporučoval bych lokalitu v oblasti Oderských vrchů, kde je velký spád vodních toků,“ říká Mišák. Další možné lokality modulárních reaktorů jsou Blahutovice na Novojičínsku nebo areál bývalé Nové huti v Ostravě-Kunčicích.

Stanislav Mišák prezentoval na červnovém zasedání krajského zastupitelstva důvody, proč by se měly stavět modulární reaktory právě v Moravskoslezském kraji. „Klíčovým pojmem je udržitelná energetika, a to v oblasti sociální, ekonomické i environmentální. Země, které se vyvázaly z fosilních paliv, se stanou exportéry energií. Podle různých scénářů budeme v roce 2035 importovat energii. Modulární reaktor je způsob, jak ji znovu začít vyrábět a exportovat,“ vysvětloval krajským zastupitelům.

„Chceme v kraji udržet průmysl, to je bez debat. Navíc chceme zajistit domácnostem napojeným na dálkové vytápění teplo za dostupné ceny. Bez spolehlivé energie to nepůjde,“ zdůvodňoval tehdy hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica umístění reaktorů.

Jednou z nemnoha námitek zastupitelů byla připomínka toho, že modulární reaktory nejsou příliš vyzkoušené. „Měli bychom spíše investovat v rámci současných technologií,“ řekl Libor Witassek (STAN+OK), který se při hlasování o deklaraci podporující malé modulární reaktory jako jediný zdržel. Ostatní zastupitelé jednohlasně schválili deklaraci podporující výstavbu malých modulárních reaktorů v Moravskoslezském kraji. 

Mišák ale nesouhlasí s tím, že by se jednalo o nevyzkoušenou technologii. „Malé modulární reaktory pracují na stejném principu jako běžné jaderné elektrárny, které fungují několik desítek let,“ vysvětluje. Rozdíl podle něj spočívá ve výrobě samotného reaktoru. „Jednotlivé díly se budou sériově vyrábět v továrnách a až poté se dopraví na místo určení,“ dodává.

Malé modulární reaktory však nemají úspěch automaticky zaručen a zaznívají vůči nim i kritické hlasy. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spočívají rizika především ve finanční udržitelnosti.

Hlavní výhoda těchto zařízení oproti velkým reaktorům má spočívat v levnější sériové produkci. Její zahájení si však vyžádá vysoké počáteční náklady a zatím není jasné, z jakých zdrojů bude financována. Aby se vůbec vyplatila, bude nutné vyrobit poměrně velké množství modulů. Celkově představuje finanční náročnost a hrozící zpoždění ve vývoji i následném uvedení na trh ta největší úskalí.

Další otazníky se týkají bezpečnosti a legislativy. Pro malé modulární reaktory totiž zatím neexistují jasně definovaná pravidla pro výstavbu, provoz a bezpečnostní opatření v hustě obydlených oblastech, kde se jejich nasazení plánuje.

„Naši předkové také neměli zkušenost a postavili obrovské reaktory, ze kterých my těžíme. Neměli bychom o tom donekonečna diskutovat, ale něco dotáhnout a vybudovat,“ říká Mišák s tím, že je podle něj potřeba „více odvahy“.

Reportáž editoval Jan Žabka