Podezřelý původ třinecké kotvy? Podle Nizozemců pochází od čínské společnosti a nikdy nevyplula

„Mám obrovskou radost, že se kotva po letech vrátila domů do Třince. Je to splnění jednoho malého snu. Když jsem poprvé slyšela příběh lodi Třinec a o snaze ji zachránit, okamžitě mě napadlo: chci kotvu,“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec) v tiskové zprávě z června letošního roku.

Dnes šestitunová kotva stojí na nově opraveném náměstí T. G. Masaryka a lidé si ji mohou přijít prohlédnout. Na tabuli u nové dominanty se píše, že kotva byla jednou ze tří kotev poslední československé lodi Třinec.

Jenže podle informací redakce Okraj je příběh vystaveného artefaktu složitější. Kotva se stala tématem i posledního jednání zastupitelstva, kde opoziční zastupitel Radim Turek (Nezávislí) sdělil, že má pochybnosti o tom, že části lodi vyrobily Třinecké železárny. O kotvu samotnou se začal zajímat také opoziční zastupitel Patrik Bocek (ANO), který si od Moravskoslezského kraje vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím smluvní a finanční dokumenty k projektu. Redakce je má k dispozici a ověřila si je.

Vyplývá z nich, že město má kotvu vypůjčenou na dobu neurčitou od spolku Česká lodní společnost, která ji vlastní. Ten ji za zhruba 200 tisíc korun koupil od nizozemské společnosti Wortelboer na začátku roku. Logistiku spolek zařídil mimo jiné díky dotaci ve výši 200 tisíc korun od Moravskoslezského kraje a 150 tisíc od města Třince.

Ředitelka společnosti Wortelboer Ilse van der Pols redakci potvrdila, že vystavená kotva „byla vyrobena v roce 2006 společností Dazu Xinye Marine Casting Co“, která je z Číny.

„Myslíte, že bychom to riskovali?“

„Kotva byla poměrně stará, ale nikdy nebyla použita - takže je jako nová. Všechny informace o výrobci a roce výroby jsou v certifikátu,“ sdělila van der Pols s tím, že kotvu dříve firma pořídila do svých zásob. Rok výroby 2006 je uveden i na ražení samotné kotvy. Loď od roku 1998 vlastní nizozemská firma Marcor Stevedoring B.V., která ukončila její plavbu a využívala ji jako plovoucí překladiště v přístavu v Rotterdamu.

Je tedy kotva na náměstí skutečně součástí historie lodi Třinec? Primátorka Palkovská na dotazy Okraje odmítla odpovědět. „Na tyto otázky nebudeme odpovídat,“ napsala třinecká mluvčí Petra Martynková. Odmítla reagovat i na vyjádření nizozemské společnosti.

Zástupci České lodní společnosti Martin Bednář a Jiří Žižka však na dotazy redakce odpověděli, že kotva skutečně pochází z lodi Třinec. „Každá loď měla dvě nebo tři kotvy. Třetí byla většinou náhradní. V okamžiku, kdy tu kotvu utrhli, dali náhradní a při nejbližší příležitosti museli sehnat zase náhradní, která se umístila na loď. Takže jestli tato kotva byla úplně od samotného začátku na té lodi, to vám dnes nikdo neřekne,“ popsal Žižka, kurátor Námořního muzea. A dodal: „Tahle kotva byla sundaná z lodi Třinec.“

Na konfrontaci s vyjádřením nizozemské společnosti však oba odpověděli vyhýbavě. „Děláme projekt pod kuratelou ministerstva vnitra a dalších subjektů. V sobotu jsem si o tom psal s vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Myslíte si, že by tam bylo něco, co bychom riskovali v tomto mezinárodním projektu?“ reagoval na dotazy Martin Bednář, ředitel pro strategický rozvoj spolku.

Když redakce žádala certifikát ke kotvě, který by podle nizozemské společnosti měl spolek mít, odmítli jej poskytnout s tím, že „celou složku má ministerstvo vnitra“.

Ministerstvo vnitra však o tom neví. „Možná to byla jejich aktivita směrem k panu ministrovi, ale netuším z jakého důvodu. Tiskové oddělení žádné jejich podklady nemá,“ reagoval tiskový mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler. „Pan ministr se měl účastnit akce v Námořním muzeu, ale nezúčastnil se jí. To je vše,“ doplnil.

Kotva jako politický boj?

„Jako fakt vám to nepovím a doufám, že vám tohle nikdo neřekne ani z mých kolegů. Protože jestli někdo něco chce, tak ať si to najde,“ odpověděl Žižka na otázku, jestli Česká lodní společnost koupila kotvu od firmy Wortelboer. Svou neochotu odpovědět vysvětlil tím, že na projektu dlouhodobě pracuje. „Vy si teď myslíte, že za dvacet let mé práce, kterou dělám při volnu, vám během dvou minut odpovím? To nemyslíte vážně,“ reagoval. 

V rozhovoru s redakcí Okraj představitelé spolku opakovaně zmínili, že se stali nástroji předvolebního boje v Třinci. Česká lodní společnost má sídlo v obci Čelákovice ve Středočeském kraji. Zmiňovali přímo i některé třinecké opoziční politiky: kandidáty Nezávislých Ivana Frömmera a Radima Turka a radního České televize Petra Brozdu, který je aktivní na facebookové skupině Třinec živě - bez cenzury a často se vymezuje proti současnému vedení města.

Na dotazy redakce, jak to souvisí s položenými dotazy, Žižka odpověděl, že by se v předvolebním období měla řešit jiná témata. „Měly by se vytahovat kauzy, které s volbami souvisí. Myslím si, že kauzy pana Turka (Radima Turka pozn. red.) by byly zajímavější než to, kdo nám tu kotvu prodal,“ řekl.

„Až budou volby za námi, pojďme se k tomu klidně vrátit. Opravdu nechceme být žádným nástrojem politického boje. To je i doporučení z ministerstva vnitra,“ dodal Bednář.

Ten se do konfliktu s třineckou opozicí dostal i na jednání tamního zastupitelstva na začátku září. Během svého projevu uvedl, že se musí ohradit vůči počínání zastupitele Frömmera na sociálních sítích, kde měl zpochybňovat integritu České lodní společnosti, urážet její představitele a označit je za podvodníky. „Pojďme si to vyříkat jako chlapi, proto jsem tady,“ řekl Bednář.

Na to zastupitel Turek odpověděl, že nemá nic proti instalování kotvy na třineckém náměstí, ale že má vážné pochybnosti o pravosti tvrzení, že některé části lodi vyrobily Třinecké železárny. „Vadí mi váš dramatický výlev, který jste tady předvedl, a budeme si ho pamatovat,“ dodal, načež se mu Bednář několikrát pokusil skočit do řeči.

Utišit situaci musela až primátorka Palkovská. Předtím přitom hýřila superlativy. „Projekt Třinec jede domů hýbe nejen Třincem, ale celou republikou. Já už ani nevím, která média o tom neinformovala: od Toulavé kamery přes Gejzír až po hlavní zprávy CNN Prima News,“ nešetřila chválou. 

Bednář během jednání také vyzval opozici, ať se s otázkami na projekt Třinec jede domů obrátí na něj. „Poskytneme informace o všem,“ řekl v kontrastu se svou nynější neochotou pochybnosti vysvětlit.

Text editoval Jan Žabka