Plnění krajské strategie na změnu klimatu drhne. Nejohroženější je Ostravsko
Česko zasáhly rekordní vedra, výjimkou nebyl ani Moravskoslezský kraj. Ten sice má adaptační strategii na změnu klimatu, její plnění ale nevychází podle představ, říká Pavla Sokolovská z projektu Life Coala, který má strategii převést do reality. Chybí jí třeba pozice adaptačních manažerů.
V letošních nejteplejších dnech vystoupaly teploty v regionu vysoko nad třicet stupňů. Absolutní rekord pro Moravskoslezský kraj však zatím nepadl, i když k tomu chybělo jen málo. Během června bylo nejtepleji v Ostravě-Porubě, kde meteorologové naměřili 37,6 stupně Celsia. Nejteplejší den v historii regionu byl v srpnu v roce 2013, kdy v Porubě a Ropici naměřili rovných 38 stupňů.
A v budoucnu to na návrat deštivých a chladných letních měsíců nevypadá. „Naše klima se bude posouvat směrem k teplejším oblastem, bude více připomínat klima někde na pomezí Chorvatska a okolí nebo severu Itálie. Teď se to opravdu potvrzuje, máme tu vlnu veder, která zapadá do obrázku očekávané změny klimatu a jejích projevů na území Česka,“ řekl meteorolog Michal Žák v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Chybí adaptační manažeři
Moravskoslezský kraj si nechal už před šesti lety vypracovat Adaptační strategii na změnu klimatu, která se zabývá jak možnými dopady klimatické změny, tak opatřeními, která tyto důsledky zmírní. Podle analýzy se má například Ostravsko do roku 2100 připravit na zvýšení průměrné roční teploty o dva stupně na 11,4 stupně Celsia. V regionu se také očekává změna srážek, mají přibýt bouřky a přívalové deště, sněhu naopak ubude.
Převést strategii do reálných činů má krajský projekt Life Coala. Ten je částečně placený z EU a podílí se na něm, mimo kraj a krajské příspěvkové organizace, také Ministerstvo životního prostředí, Diamo, VŠB - TU Ostrava či polská organizace Główny Instytut Górnictwa, která „pracuje nejen ve prospěch těžebního a energetického průmyslu“, jak uvádí web projektu.
Pavla Sokolovská v Life Coala řídí projekty na zmírnění dopadů změny klimatu a přiznává, že provedení šest let staré krajské strategie drhne. „Plnění adaptační strategie není na takové úrovni, jak bychom si představovali. Na úrovni měst a obcí neexistují pozice, které by hlídaly, aby se veškeré investice prováděly v souladu se strategií,“ popisuje nedostatky Sokolovská.
Podle ní by pomohlo zřízení pozic „adaptačních manažerů“, kteří by skloubili práci odborů životního prostředí, územního plánování a investičního odboru. „S novou funkcí by pak bylo jednodušší koordinovat nové projekty,“ myslí si Sokolovská.
Adaptace na změnu klimatu by měla například zařídit, aby se ve městech a obcích v kraji dalo fungovat v tropických dnech. „To znamená co nejméně asfaltu a co nejvíce zeleně. Dnes už ale musíme myslet také na odolnost různých typů dřevin, aby ty vysoké teploty vydržely,“ říká Sokolovská. Zásadní jsou také vodní prvky. „U nich je ale důležité, aby dobře využívaly dešťovou vodu. Když už máme časté přívalové deště, tak musíme vodu zadržet a nenechat ji odtéct,“ dodává. Správná volba zeleně a dalších prvků údajně dokáže snížit teplotu v obydlených oblastech až o několik stupňů.
Velké plochy polí fungují jako asfalt
Do budoucna se musí připravit na silnější vlny veder především velká města v regionu. „Nejohroženější oblastí v souvislosti se změnou klimatu je jednoznačně ostravská aglomerace,“ upozorňuje Sokolovská. Odlišná situace je na vesnicích. Oproti městům se v nich podle Sokolovské musí více myslet na to, co je obklopuje, protože to pak ovlivňuje výslednou teplotu v místech, kde žijí lidé.
„Vesnické oblasti jsou sice méně ohrožené než města, ale například oblast mezi Ostravou a Opavou na tom není nejlépe. Je to zemědělská oblast, kde jsou takzvané agrární pouště (velké plochy polí - pozn. red.), které v horku fungují podobně jako asfalt,“ vysvětluje Sokolovská.
Rozdíly mezi přístupy regionálních měst k adaptaci na změnu klimatu jsou podle Sokolovské „značné“, konkrétní ale být nechtěla. Premiantem v adaptačních opatřeních je podle ní druhý největší ostravský obvod Poruba. „Mají dobře naplánované, co budou dělat, kde to budou dělat, a dobře to komunikují s veřejností,“ chválí Sokolovská. Vyzdvihuje také práci v Radvanicích, Kopřivnici, Novém Jičíně nebo Krnově.
Newsletter editovala Simona Janíková