Nacisté odtud chystali útok na Polsko. Strhující historie letiště v Mošnově
Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že Letiště Leoše Janáčka převezme od kraje armáda. Vláda tím chce splnit závazek svých výdajů na obranu v rámci NATO. Letiště v Mošnově využívali vojáci desítky let. Zanikla kvůli němu obec Harty, která dala světu výjimečné letecké konstruktéry.
Tam, kde dnes stojí Letiště Leoše Janáčka, kdysi bývala obec Harty. Na malé vesnici stávala kaple, dřevěný větrný mlýn a žilo v ní kolem dvou stovek lidí. V domě s číslem popisným sedm se na konci devatenáctého století narodili Marii a Františkovi Žurovcovým také tři synové - Vilém, Josef a Leopold. A právě oni se stali průkopníky nejen tuzemského, ale i světového letectví.
Jako úspěšný konstruktér se ukázal Vilém. Když tehdy jako učeň ve Vítkovických železárnách nalezl své nadání a získal stipendium na studium průmyslovky. Díky státnímu příspěvku pak pokračoval na technice v Berlíně a stal se inženýrem. Nakonec se usadil v Německu, nedaleko hranic s dnešním Českem, kde rozjel malou továrnu na kovové zboží.
Nadšení pro letectví projevil především Josef, který s pomocí bratrů a celé rodiny v roce 1912 postavil první letadlo domácí konstrukce na Moravě. Leopold oběma sourozencům pomáhal. Se strojem trénovali na zemi nebo byl upoután lany, aby nevzlétl moc vysoko. Volně se jim poprvé podařilo letět na louce za vesnicí na jaře v roce 1914. Jenže vypukla první světová válka a Josef i Vilém narukovali. Josef byl letcem na ruské a italské frontě a Vilém byl převelen do leteckých dílen ve Vídni.
Nacisté ho zabili, pak u jeho obce postavili letiště
Od roku 1916 Vilém pracoval s významným americko-maďarským aerodynamikem Theodorem Kármánem na vývoji prvního pozorovacího vrtulníku na světě.
„Velení rakousko-uherské armády v průběhu 1. světové války došlo k poznání, že dosud používané pozorovací balony plněné hořlavým vodíkem jsou nejen snadno zranitelné, ale pro pozorovatele v nich přepravované i nebezpečné. Usilovně se hledalo náhradní řešení. S návrhem nahradit balony upoutaným pozorovacím vrtulníkem přišel velitel vídeňského Flieger Arsenalu Petroczin,“ vysvětlil v brožuře o obci Harty, která vyšla v časopise Poodří, Jan Číp z Muzea Novojičínska.
Vilémovi se podařilo vrtulník sestrojit už za dva roky. Při zkouškách asistovali také Josef s Leopoldem, k reálném provozu ale nedošlo. Válka skončila. „Byl to především experimentální stroj, ve své době však byl předstupněm vývoje k plně funkčnímu vrtulníku,“ uvádí Číp. Po válce se Vilém začal věnovat konstrukcím letadel, založil k tomu dokonce i firmu v Praze.
Když v roce 1933 odjel na pracovní cestu do Německa, náhle se ztratil. Jeho společníkům se podařilo zjistit, že byl uvězněn v koncentračním táboře Leschwitz. Údajně byl podezřelý ze špionáže.
