Umlčování opozice a ignorování médií. Jak se hejtmanství vyhýbá veřejné diskuzi

Nejdříve do e-mailové schránky Okraje přestalo v průběhu loňského roku chodit každý týden „kalendárium“. Šlo o plán různých událostí a akcí, na kterých se objeví lidé z vedení Moravskoslezského kraje, a kde se s nimi novináři mohou potkat a vyfotit je.

Když jsme pak v redakci Okraje potřebovali informace o dění na kraji, rozhovory s politiky nebo odpovědi na nejen kritické otázky, telefony mluvčích automaticky hlásily obsazeno, na naše SMS zprávy a e-maily už nepřicházely odpovědi. Mluvčí kraje Nikoly Birklenové jsme se přímo na zasedání zastupitelstva ptali, zda jde o záměrnou strategii. „Zřejmě ne,“ odvětila a dodala, že samospráva odpovídá na dotazy, rozesílá tiskové zprávy či zveřejňuje informace na sociálních sítích.

Přesto se cesta k politikům z koalice ANO a SPD, kteří jsou zodpovědní za školství, zdravotnictví nebo dopravu v regionu, a kteří hospodaří s rozpočtem v řádu miliard korun, ztížila. 

Mluvčí kraje ani politici například nereagovali na dotazy Okraje v kauze Centra veřejných energetiků, což byla krajská organizace, která měla pomáhat obcím rozvíjet komunitní energetiku, nebo při dotazech na Černou kostku. Ptali jsme se na to, jaké má kraj plány s příspěvkovou organizací Černá kostka, jak řeší personální obsazení nebo jestli počítá s další finanční podporou knihovny. Žádná odpověď Okraji loni nepřišla na texty, které se týkaly kraje, bylo jich kolem pěti. O rok dříve mluvčí ani Bělica nereagovali na otázky ohledně placené propagace hejtmana před krajskými volbami.

Nejde ale jen o média. Mlčení se týká také krajského zastupitelstva. Hejtman loni dokonce odmítl, že by vůbec existovala opozice. „Není koaliční smlouva (hnutí ANO společně s SPD nepodepsaly koaliční dohodu - pozn. red.), nemůže být ani opozice,“ řekl Bělica v reakci na kritiku zastupitelky a poslankyně Michaely Šebelové (STAN+OK). Ta si stěžovala, že ve většině z krajských výborů není jediný zástupce opoziční strany. „Přijde mi to nedemokratické popření všech principů slušnosti,“ dodala.

Černá listina médií

„Je to pro mě docela překvapivá zkušenost, protože úřady se samozřejmě někdy odpovědím vyhýbají, ale buď se snaží poslat alespoň něco, nebo nějak zdůvodnit, proč mi informace neposkytnou. Absolutní ignorace je spíš výjimečná,“ popsala Okraji novinářka Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková, která se dle svých slov s mlčením představitelů z Moravskoslezského kraje potýká už od září 2024. „Tiskové oddělení kraje není žádné PR aktuálně vládnoucího politika, ale služba veřejnosti placená z veřejných peněz,“ dodává.

Podle zjištění Okraje je více celostátních a regionálních médií, které jsou na hejtmanství takzvaně na černé listině. Tedy na seznamu médií, se kterým má vedení kraje, včetně některých krajských organizací, zakázáno mluvit. Okraji to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Seznam čítá kolem deseti médií, mezi nimi je server Seznam Zprávy, Moravskoslezský deník, týdeník Respekt nebo magazín Positiv. 

Téma otevřel v minulém týdnu server Seznam Zprávy, který přišel s informací, že hejtman Bělica poslal policii na pracovníky banky, kteří prověřovali jeho peníze v souvislosti se zákonem proti praní špinavých peněz. Problémy s komunikací kraje následně serveru potvrdili také šéfredaktor Moravskoslezského deníku Aleš Uher nebo Jan Sůra ze serveru Zdopravy.cz. Ignorace je podle nich trestem za to, že o vedení kraje nepsali servilně.

„Novináři a novinářky napříč médii v kraji vnímají nerovný přístup politické reprezentace k jednotlivým redakcím. Častokrát se setkávají s odmítáním komunikace ze strany politiků, kteří dávají přednost vyjádřením na sociálních sítích,“ zjistil mediální odborník Miroslav Vlček z Katedry sociologie Ostravské univerzity ve své výzkumné práci, ve které se zabývá regionální žurnalistikou. 

Cílená ignorace médií v Moravskoslezském kraji podle mediální expertky Lenky Waschkové Císařové nepřispívá k pluralitě názorů a veřejné diskuzi. „Politici omezují tok informací k voličům a mluvčí nedělají svou práci, tedy komunikaci prostřednictvím médií, za kterou jsou placení z veřejných peněz. Potenciálně se omezuje spektrum témat, která média mohou zpracovat a ověřit, přeneseně také právo veřejnosti na svobodný přístup k informacím. Mocní, kteří znemožňují reflexi svých kroků médii, mohou také vyvolávat pochybnosti o své odpovědnosti k veřejnosti,“ vyjmenovává důsledky takových kroků Waschková Císařová z Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně.

Ztížený přístup k informacím z vedení kraje potvrzují mimo záznam i další lokální novináři. Týká se to také zpravodajství ostravského studia České televize, jak Okraji potvrdilo několik lidí z ČT. Ředitelka studia Gabriela Lefenda se k tématu nechtěla vyjadřovat a odkázala na tiskového mluvčího televize. „Spolupráce zpravodajství Televizního studia Ostrava s krajskou správou probíhá na profesionální úrovni. Dění v regionu sledujeme kontinuálně díky rozsáhlé síti našich redaktorů,“ poslal oficiální vyjádření Radek Konečný z tiskového oddělení ČT.

Jednosměrná komunikace

Zatímco novináři při kladení kritických dotazů narážejí na mlčení, hejtmanství si cestu k veřejnosti kupuje skrze placenou propagaci. Podle dřívějších zjištění Okraj vynaložil Moravskoslezský kraj statisícové částky z veřejných peněz na sebeprezentaci hejtmana Josefa Bělici v soukromých médiích.

S mediálním domem Vltava Labe Media (vydavatel Moravskoslezského deníku - pozn. red.) a Radiem Čas uzavřel smlouvy v hodnotě čtyři sta tisíc korun na rozhovory s hejtmanem, a to navíc v době před krajskými volbami. Namísto věcných informací o správě regionu se čtenáři v těchto placených rozhovorech dozvídají spíše o hejtmanových sportovních úspěších, rodinném zázemí nebo jeho zálibách. 

Například v podcastu Ostravské ozvěny na webu Deníku hejtman vzpomínal na školní léta. „Co si pamatuji ze střední školy? Že jsme měli pana učitele, který si zakládal na tom, že nepoužíval vulgarismy. Když byl opravdu vytočený, křičel: ‚Vy kanály!‘ To bylo takové úsměvné. Vždy, když byl v emocích, vyzýval nás na fyzické souboje,“ popisoval Bělica.

Podle experta na politický marketing Otta Eibla tak dochází k ohýbání veřejného prostoru, kdy je legitimní debata o hospodaření a rozhodování kraje nahrazována placeným PR obrazem jednoho politika.

I další regionální média jsou s krajem spojená finančně. Dostávají peníze skrze inzerci nebo příspěvky na některé své projekty, jako je tomu v případě České televize. Té kraj platí například tvorbu dokumentů z regionu. V roce 2024 ČT získala od kraje přes 1,6 milionu korun na natáčení dokumentu o opavských rodačkách Joy Adamsonové a Zuzaně Beranové. Loni televize získala přes půl milionu korun na dva projekty. 

Postup kraje připomíná Komunikační strategii města Havířov pro roky 2022 až 2028. Strategii schvaloval Josef Bělica ještě jako primátor města. Dokument doporučuje, aby se hlavním kanálem pro komunikaci města s občany staly sociální sítě a televize Polar.

Sociální sítě jsou nicméně jednostranný nástroj, který nebere v potaz odpovědi na dotazy novinářů. Kraj tam nezveřejňuje postoje opozice a naopak někdy přímo propaguje hejtmana Bělicu.

Měsíc před volbami do poslanecké sněmovny, kam neúspěšně kandidoval za hnutí ANO, například poslal skrze účet Moravskoslezského kraje zdravici z festivalu Havířovské slavnosti. Havířovský rodák Bělica se na videu zdraví i se známým moderátorem Leošem Marešem. „Josefe ze Šumbarku, hezké odpoledne,“ říká Mareš. „Užijte si dnešní odpoledne, konečně máme zpátky Leoše, který to umí rozjet,“ reaguje hejtman.

Televize Polar zase s krajem udržuje obchodní vztah. Hejtmanství s ní každoročně uzavírá smlouvu na nákup licencí k televizním pořadům, jako je Moravskoslezský expres, TV Medicína či Magazín 112. Pro rok 2025 tato zakázka představuje pro soukromou televizi příjem přes deset a půl milionu korun včetně DPH. Médium má v obchodním rejstříku poslední účetní závěrku z roku 2022, tehdy její čistý zisk tvořil téměř 18 milionů korun. Ředitel Polaru Petr Panáč v rozhovoru pro server HlídacíPes.org z roku 2020 řekl, že financování televize z rozpočtů kraje a měst dělá asi 60 procent příjmů. 

Mimo to kraj platí Polaru další výdaje za pokrytí specifických akcí. Jde třeba o anketu Sportovec roku MSK, kde televize zajišťuje výrobu zvukově obrazového záznamu za 1,3 milionu korun. V praxi se tak Polar stává místem, kde se hejtman Bělica pravidelně objevuje v diskusních formátech, které však často postrádají kritickou reflexi a slouží spíše jako prostor pro nerušenou prezentaci krajské politiky. 

Panáč ve zmíněném rozhovoru sám řekl, že v kritické žurnalistice „nevidí potenciál zvýšení sledovanosti“. „Chceme být pro diváka užiteční a informačně bohatí. Nehodláme vyhledávat konflikty,“ popsal. Regionální novináři v kraji podle výzkumníka Vlčka často zmiňují Polar jako „jistý typ politiky protežovaného média, které má lepší přístup k politické reprezentaci, než například média veřejné služby“.

Meze jednacího řádu

Na problematickou komunikaci vedení kraje, která se datuje k nástupu Bělicy do pozice hejtmana, upozorňuje i opozice na jednáních zastupitelstva. Hlavně zástupci hnutí STAN+OK Ivo Vondrák, Michaela Šebelová a Libor Witassek se pravidelně dostávají do sporu, chování hejtmanství označují za omezování demokratické diskuse.

Opakovaně si stěžují na neochotu hejtmana Bělici odpovídat na jejich dotazy při jednání zastupitelstva. Kritizují jej za to, že při řízení schůze otevírá rozpravu k jednotlivým bodům jen formálně a po pár vteřinách ticha ji okamžitě končí, což opozici neposkytuje dostatečný prostor pro dotazy.

Rozsáhlá krajská agenda tak podle opozičních zastupitelů připomíná manufakturu na schvalování. Vzhledem k bezproblémové většině ANO schválí každý návrh, který vládnoucí hnutí předloží. 

I zápisy z jednání zastupitelstva ukazují, že oproti předchozímu volebnímu období jednání i diskuze k projednávaným bodům trvají významně kratší dobu: stenozáznamy za hejtmana Bělicy jsou až čtyřikrát kratší co do počtu stran než z doby hejtmana Vondráka.

Bělica svůj postup na jednáních označuje za efektivní. Ohledně dotazů se brání tím, že odpovídá vždy, pokud o dané věci něco ví. Mluvčí kraje Birklenová jeho postup navíc hájí s odkazem na jednací řád zastupitelstva. „Není to tak, že by existovala nějaká strategie. Hejtman postupuje podle jednacího řádu zastupitelstva,“ říká.

Stejný přístup si však Bělica otestoval již za dob primátorování v Havířově. Pravidelně se dostával do totožných konfliktů co do omezování diskuze. Když jeho poslední jednání v pozici primátora navštívili reportéři Seznam Zpráv z pořadu Ve stínu, popsali shodnou atmosféru, jako na kraji: „Zasedání připomínalo hlasovací mašinu, jednotlivé body se schvalovaly bez diskuze jako na běžícím páse.“ Místní opozice měla být „v nebývalé míře odstavená do role pasivních přihlížejících“. Bělica tehdy redakci reagoval tak, že přístup opozice je postaven na „negativních emocích a nekonstruktivním přístupu“.

Situaci ilustruje případ z loňského červnového zastupitelstva. Tehdy politici schválili nákup nemovitostí v Metylovicích za pět a půl milionu korun s tím, že kraj dům zrekonstruuje a předá ho tamnímu léčebnému ústavu. Během diskuze o návrhu se opoziční zastupitelka Šebelová zeptala, kdy k rekonstrukci dojde. Odpověď nedostala a hejtman ukončil diskuzi.

Politička se však k tématu vrátila, když se projednával další bod jednání - výstavba ostravské Černé kostky. Následoval názorový střet:

„Nezlobte se, ale s takovou můžeme zastupitelstva zrušit. To byl úplně legitimní dotaz,“ navázala Šebelová.„Paní zastupitelko, máte dotaz k Černé kostce?“ reagoval Bělica.„Já nemám kdy jindy vyjádřit nesouhlas…“„Máte dotaz k Černé kostce?“„...jak tady s námi zacházíte.“„Pokud nemáte dotaz k Černé kostce, budu nucen vám odebrat slovo.“„Ty vole...“ zaznělo nakonec frustrovaně z reproduktorů.„Já chci vznést protest proti takovému jednání a předpokládám, že podáme stížnost na ministerstvo vnitra,“ postavil se za svou kolegyni bývalý hejtman Ivo Vondrák (OK).„Dotaz k Černé kostce nevidím, rozpravu končím, a prosím o hlasování,“ utnul Bělica debatu.

O pár minut později se ale Šebelové zastal zastupitel hnutí ANO Róbert Masarovič. „Omlouvám se všem kolegům i našemu klubu, ale já musím. Ctím demokracii na prvním místě a paní Šebelová skutečně byla přihlášená. Demokracie je diskuze, kterou bychom měli připustit. Přimlouvám se, abychom jí dali slovo. Jsme tady od toho.“ Za to sklidil potlesk i od opozice.

Analýzu editoval Jan Cibulka