Týden v kraji: větrné elektrárny, bourání ostravských komunit a fotbal bez rasismu

Pravidelný pondělní newsletter je tady. Týden v kraji je váš spolehlivý kompas k dění v regionu. Neříkáme, co si máte myslet, ale přemýšlíme s vámi nad událostmi z různých úhlů a do hloubky.

Co se dočtete za paywallem?

• Bedřiška a Bauhaus: Převážily technokratické a ekonomické argumenty nad sociální a kulturní hodnotou vytvořených komunit?
• Obyvatelé Rohova si v závazném referendu odsouhlasili stavbu pěti větrných elektráren. Jak se turbíny šíří regionem?

Dění z kraje s kontextem - každý týden do vaší e-mailové schránky. Předplaťte si newsletter a už vám nic neuteče!

Fotbal bez rasismu?

Když mladí romští fotbalisté z klubů Mongaguá z Ostravy a Jihlavy cestovali z turnaje v Děčíně, narazili ve vlaku na fanoušky Baníku. Ti je měli začít rasisticky urážet komentáři o „Egypťanech“ či „černém vagónu“. Jak se napětí stupňovalo, trenér Jaroslav Horváth svým svěřencům podle svých slov řekl, ať koukají do země, nereagují a nedávají jediný důvod k případnému napadení. Ať raději nechodí ani na záchod.

Při přestupu v Praze se kvůli obavám z eskalace konfliktu rozhodli do navazujícího spoje nenastoupit. I přítomní policisté to totiž vyhodnotili jako rizikové. To nebyla poslední překážka. České dráhy měly klubu odmítnout vrácení jízdenek či změnu rezervace, a tak museli čekat na vlak jiného dopravce, který jel ale až za dvě hodiny. Mladí fotbalisté dorazili domů až po jedné hodině ranní. Státní dopravce se následně omluvil a řekl, že klubu nabídne kompenzaci.

Incident kritizovala část politiků, členové romské komunity i například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ta zároveň upozornila, že je Mongaguá projekt, který pomáhá dětem z vyloučených lokalit či sociálně znevýhodněných rodin. Skrze pravidelné tréninky a účast na turnajích jim klub už deset let pomáhá vytvářet pozitivní vzory a hodnoty, nejen ve sportu, ale i osobním rozvoji či ve vzdělávání. Ukazují jim pozitivní cestu ven z obtížného prostředí, a to v týmech vytvořených po celém Česku.

„Komunitní sport je silným a osvědčeným nástrojem sociální změny,“ řekla pro web Romea vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Vedení organizace podle ní pomáhá romským dětem ukazovat jiný svět. Je proto i symbolická škoda, když tyto snahy naruší skupina fanoušků týmu, kterému řada z nich fandí a k jehož hráčům vzhlíží.

Klub FC Baník Ostrava ve vyjádření odsoudil rasismus a označil útok za selhání „jedinců z okrajového spektra fanouškovské komunity“. Také přislíbil zákaz vstupu na stadion pro možné usvědčené viníky a nabídl dětem setkání či trénink s profesionálními fotbalisty. Zakladatel projektu Lukáš Pulko, také fanoušek ostravského týmu, tuto iniciativu ocenil s tím, že podstata sportu podle něj má směřovat k tomu, aby společnost vzkvétala. Přístup vedení klubu k tomu údajně pomáhá. 

Baník by podle něj měl také podpořit iniciativu Mongaguá proti rasismu a vyfotit týmovou fotografii se sloganem: „Řekněte ne rasismus.“ Jde o kampaň, která navazuje na snahy fotbalových organizací, jako je FIFA či UEFA s cílem zbavit sport nenávisti a diskriminace.

Nejspíš i díky této vidině Pulko ani po incidentu nad týmem nezanevřel. Naopak se údajně brzy chystá podpořit baníkovské fotbalisty přímo na stadionu: „Romové z Ostravy mají Baník v srdci a také chtějí zpívat chorály a zažívat fotbalové krásy společně bez rozdílů.“

V době, kdy je jedním z hlavních témat Ostravy výstavba nových Bazalů za zhruba dvě a půl miliardy, může kauza sloužit jako připomínka: fotbal je komunitní sport, který spojuje lidi po celém světě. Klub Baník nyní může jít příkladem nejen v tom, jak se s problémovým chování části svých fanoušků vyrovnat, ale též třeba, jak ze svého staronového zázemí vytvořit bezpečný prostor pro všechny fanoušky bez rozdílu.

Ilona Rozehnalová o ostravském bourání komunit

Ve stejnou dobu, kdy do kolonie Bedřiška přijela demoliční četa a strhla k zemi první domy obyvatel místní komunity, probíhá také bourání bývalého hobbymarketu Bauhaus v centru Ostravy. Ten v předchozích letech sloužil městské galerii Plato a s ní i zdejší umělecké a kreativní komunitě.

Charaktery míst i jejich komunit se liší - zatímco Bauhaus byl převážně umělecký a společenský prostor, na Bedřišce se podařilo přetvořit takzvanou vyloučenou lokalitu v unikátní sousedství s funkčním soužitím Romů a majority.