Týden v kraji: Krnov hloubí tůně, Opava opravuje zimák a Ostrava má nový prapor

Pravidelný pondělní newsletter je tady. Týden v kraji je váš spolehlivý kompas k dění v regionu. Neříkáme, co si máte myslet, ale přemýšlíme s vámi nad událostmi z různých úhlů a do hloubky.

Co se dočtete za paywallem?

• O kolik se, oproti původnímu odhadu, prodražila oprava zimního stadionu v Opavě a jak se přiblíží NHL?
• Proč posiluje armáda v Ostravě a jak to vypadá s logistickým centrem v Mošnově?

Dění z kraje s kontextem - každý týden do vaší e-mailové schránky. Předplaťte si newsletter a už vám nic neuteče!

Krnov řeší zadržovaní vody v krajině

Desítky let se tůně v Krnově v Ježníku nevyužívaly a byly zanesené. Krnovská radnice je teď postupně obnovuje. Cílem je, aby krajina ve městě i okolí zadržela co nejvíce vody. Tůňky vznikly na základě návrhu společnosti Lesní správa města Krnova. 

„Obnovujeme původní tůňky, které zde byly hloubeny už v minulosti, zřejmě ještě před druhou světovou válkou,“ řekl jednatel společnosti Ivan Vrátný. Lesní správa podle něj dosud projekt podobného typu nebudovala. 

Soustavu sedmi tůní město letos v lednu nechalo vybudovat i v části Chomýž. Vznikly vedle pastvin, na kterých žije stádo divokých koní a praturů. Práce začaly s několikaměsíčním zpožděním kvůli loňským povodním.

Nejsou to ale jediná opatření pro zadržování vody v Krnově. Radnice si nechala zpracovat několik odborných studií - první od spolku Živá voda už má dispozici. Podle ní se některé plochy mají zatravnit, na jiných se má vysázet les. Město už jedná s vlastníky pozemků, na úpravu krajiny chce získat i další dotace.

Spolek Živá voda navrhl pro povodí Opavice, která Krnovem protéká, úpravy na osmi kilometrech čtverečních. Počítá s vracením meandrů i se záplavovými územími. Opatření by měla zadržet téměř 14 milionů hektolitrů vody. Studie pro Opavici stála necelé dva miliony korun, druhá etapa pro povodí Opavy, která městem také protéká, vyjde na 2,3 milionu. Město chce změny v krajině zavádět postupně.

Na zadržování vody v krajině, přitom, jak ukazují zkušenosti z Beskyd, není nic složitého. Stačí vyhloubit bagrem díry v zemi. Alespoň tuto metodu zvolili ochránci přírody v Beskydech a má takový úspěch, že už ji opakují i lesníci v dalších částech Česka. Podle místních mají „díry v zemi“ také protipovodňový efekt, což se hodí i do budoucna.

Oprava opavského zimáku skončí na jaře