Prolomili segregaci na školách. V Krnově a Porubě vzdělávají všechny děti, včetně romských
Přístup ke vzdělávání romských dětí v Moravskoslezském kraji je na rozcestí. Město Krnov a ostravský obvod Poruba ukazují, že desegregace je nejen možná, ale i prospěšná. Smazává rozdíly, zlepšuje výsledky žáků a učí vzájemné toleranci. Klíčová je ale politická vůle a komplexní podpora.
Paní Simona přivedla svou dceru Ester do Neformálního předškolního centra poprvé v půlce září. Zatímco maminka vyřizuje přihlášku, téměř dvouletá dívka stydlivě pozoruje ostatní děti. V útulném prostoru Rodinného a komunitního centra Chaloupka v centru Ostravy sedí u stolu zatím čtyři a vybarvují omalovánky.
Maminka Simona chce jít do práce a malá Ester tak začíná svou cestu vzděláváním. Foto: Kateřina Šimečková
Takzvané „neformálko“ funguje podobně jako běžná dětská skupina. Dvanácti dětem se věnují dvě pracovnice a několikrát týdně i specialistka, která jim pomáhá s mluvením. „Chodí k nám předškoláci z dobře situovaných rodin z majority i romské děti,“ popisuje terénní sociální pracovnice Aneta Suchá.
Pro romské děti je začlenění do takové skupiny důležité. Velmi brzy se zapojí do vzdělávacího systému a dokážou smazat část nevýhod, které získaly při narození do mnohdy sociálně znevýhodněného prostředí.
Stejně to měla třiatřicetiletá Aneta Suchá. Žila s rodiči ve vyloučené lokalitě v Ostravě-Hrušově a i přes to vystudovala sociální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Dnes „oplácí“ romským dětem to, co sama při vzdělávání v českém školním systému dostala. Podává jim pomocnou ruku.
„Vidí, co jsem zvládla, jak mi to usnadnilo život a že to můžou dokázat taky,“ říká. Má na mysli cestu ven ze života ve vyloučené lokalitě a ze začarovaného kruhu chudoby.
