Pohlednice od otrávené řeky. Lze Odru ještě zachránit?

Přijel k řece hlavně proto, aby strávil nějaký čas se synem. To, co uloví, pustí zpět do vody, rozhodně to nebudou jíst. Stejně tady plavou hlavně malé ryby. Ale co když se podaří ulovit nějakou větší? Nevěřícně kroutí hlavou.

„Ještě před rokem 2022 jsem viděl, jak tady ryby plavaly břichem nahoru. A přitom sem dál vypouštějí splašky a zasolenou vodu ze Slezska. Zázraky se nekonají,“ říká rybář, kterého jsme potkali u Odry. „Pracuji ve výrobě čerpadel pro elektrárny, takže vím, co tam teče, a nechtěl bych to jíst. Tady voda alespoň normálně teče, ale když jsem nedávno jel ke Kłodnicy, vypadala, jako by tam někdo vypustil hasičskou pěnu. Navíc, když přijedete ke stavidlu, uvidíte, že tam z jezera také tečou nějaké splašky, stačí si přičichnout. Je jasné, že je to nějaký hnus.“

Zázraky se nedějí, že?

Původní text polského novináře Jakuba Mirowského vyšel s titulkem „Pocztówka znad zatrutej rzeki. Czy dla Odry jest jeszcze ratunek?“ na investigativním serveru OKO.press. Analýzu jsme přeložili v rámci přeshraničního projektu, který podpořila organizace Journalismfund Europe. Text o Odře v Česku si můžete přečíst tady: Odra je na hraně. K lepšímu stavu řeky nepomůže ani čistší voda

Pohlednice s mrtvou řekou

V létě roku 2022 byla Odra zcela zničena. V červenci a srpnu postihla druhou největší řeku Polska série úhynů vodních organismů: ryb, plžů, mlžů. Podle odhadů zahynulo celkem přes 200 milionů živočichů. Média zveřejňovala obrázky záchranných složek vytahujících tuny mrtvých ryb. Polská vláda po dlouhou dobu nesdělovala veřejnosti rozsah pohromy, a když už k tomu přece jen došlo, využila příležitost k útokům na své politické oponenty.

Varšavou prošel smuteční průvod za řeku, která vypadala jako mrtvá.

Odra sice nezmizela, ale stala se dějištěm největší ekologické katastrofy v historii Evropské unie. Na rozdíl od původních dohadů nebylo příčinou vypouštění mimořádně toxických látek z jednoho zdroje znečištění. Jednalo se spíše o přirozený důsledek dlouholetého zacházení s řekou, nejprve jako s prvkem infrastruktury, poté jako s odpadní vodou a teprve v poslední řadě jako s ekosystémem. Ačkoli se o Odře začalo mluvit až v roce 2022, její stav nebyl v té době výrazně horší než v minulosti.

„Odra byla ve špatném ekologickém a chemickém stavu již řadu let,“ říká docentka Agnieszka Kolada, hydrobioložka pracující v Institutu ochrany životního prostředí Státního výzkumného ústavu, spoluautorka zprávy o příčinách katastrofy, kterou zadalo Ministerstvo klimatu a životního prostředí. „Výsledky monitoringu, které jsou k dispozici přinejmenším od 90. let 20. století, ukazují, že již tehdy se jednalo o silně degradovaný ekosystém. To, co se stalo před třemi lety, je ve skutečnosti vizualizací skutečného stavu.“

Samozřejmě velkou roli hraje zasolení řeky, protože Prymnesium parvum je slanomilným druhem, typickým pro pobřežní a mořské ekosystémy. To, že je Odra slaným ekosystémem, však není žádným překvapením, protože tomu tak je již několik posledních desetiletí.

„Nebyli jsme si vědomi blížící se hrozby, myslím si, že většina institucí netušila, co se chystá,“ vzpomíná na léto 2022 Krzysztof Smolnicki, předseda sdružení Fundacja Ekorozwoju. „Spojilo se několik faktorů, částečně souvisejících se změnami klimatu: vyšší teploty a tím i nižší hladina vody. V takových podmínkách byla katalyzátorem zasolená voda, která do Odry neustále přitéká. Dá se říci, že zlatá řasa byla projektilem, který zabil desítky, dokonce stovky milionů organismů – ryb, mlžů a plžů. Ale spoušť zmáčkl člověk,“ dodává.

Jako klíčový prvek v oderské katastrofě byly identifikovány výpusti zasolené vody (solanky), která je vedlejším produktem těžby v dolech v polském Slezsku – především uhlí, ale také mimo jiné mědi, a zbrojního průmyslu. Velká odpovědnost leží také na státních institucích, které zcela zaspaly v otázce komunikace s veřejností ohledně rozsahu tragédie, ačkoli rybáři již několik týdnů před oficiálními varováními vlády upozorňovali na leklé ryby v řece a v jejích přítocích. Premiér Mateusz Morawiecki označil tuto záležitost za skandál, padaly hlavy (byl odvolán ředitel státní organizace Wody Polskie a generální inspektor ochrany životního prostředí) a tehdejší opozice – včetně Donalda Tuska – poukazovala na paralely mezi rozkladem ekosystému Odry a rozkladem státních struktur pod vládou PiS (strana Právo i spravedlnost - pozn. red.).

Tragédie a šance

Od té doby uplynuly více než tři roky, došlo ke změně vlády, ale situace druhé největší polské řeky se nijak výrazně nezlepšila. Samozřejmě nebylo možné očekávat, že jakákoli vláda – ať už PiS nebo koaliční – během několika let uzdraví Odru, která byla trávena celá desetiletí. Řeka je příliš významná pro průmysl katovické aglomerace a zásahy do jejího toku zašly příliš daleko a není možné je zvrátit během jednoho volebního období.

Aktivisté, se kterými mluvím, však zmiňují, že katastrofu z roku 2022 vnímali nejen jako obrovskou tragédii, ale také jako příležitost navrhnout systémová řešení, která by v dlouhodobém horizontu zlepšila stav polských řek. Před třemi lety byly všude k vidění obrázky ryb vytahovaných po tunách ze zdánlivě mrtvé Odry; málokdo by tehdy nesouhlasil s tím, že náš přístup k vodnímu hospodářství se musí změnit. Řeky se objevily v předvolební kampani v roce 2023 i ve vládním prohlášení nové vlády Donalda Tuska. Nicméně, dva roky koalice u moci zatím přinesly pouze ojedinělé projekty a investice a impuls k proekologickým řešením, kterým byla katastrofa na Odře, zřejmě odezněl.

„Mohu mluvit za sebe, ale i za další ekologické nevládní organizace: jsme velmi zklamaní, že se nic neděje. Před volbami se hodně mluvilo, bylo mnoho slibů, Odra zazněla v programovém prohlášení premiéra Tuska. Poté však přišly jiné, z pohledu vlády pravděpodobně důležitější záležitosti – a Odra čeká,“ říká Jacek Engel, předseda nadace Greenmind.

Odra čeká na svůj speciální zákon

Nejdůležitějším novým zákonem týkajícím se Odry po katastrofě před třemi lety zůstává takzvaný speciální zákon o Odře, schválený v červenci 2023. Podle politiků, kteří tehdy vládli, měl tento zákon vrátit řece život, ve skutečnosti však šel proti proudu všech změn, na které vědci a aktivisté apelovali. Počítá s více než 50 investicemi, z nichž pouze jedna byla projektem biologické obnovy; drtivá většina se týkala výstavby a oprav jezů, hrází nebo vodních stupňů a dalších opatření, které by ještě více regulovaly tok řeky.

Tento „lex Odra“, schválený ještě za vlády PiS, měl být po volbách v roce 2023 novelizován novou vládní koalicí. Dosud však byl zveřejněn pouze návrh novely, který rovněž nenadchl ty, kteří se Odrou zabývají denně. Ponechává volný prostor pro investice zasahující do toku Odry, neobsahuje žádné konkrétní informace o revitalizaci řeky a, co je nejdůležitější, nezvyšuje poplatky za vypouštění zasolené vody do řeky až do roku 2030, což znamená, že alespoň do konce tohoto desetiletí doly platí pouze 5 grošů (v přepočtu 0,29 koruny, jeden zlotý je sto grošů - pozn. red.) za kilogram vypouštěné soli. Od roku 2030 se poplatek zvýší na 10 grošů za kilogram. Jak však varují nevládní organizace, tato změna je příliš malá na to, aby donutila doly investovat do drahých odsolovacích zařízení.

„Zvláštní zákon o Odře, který byl pokrytecky nazván zákonem o revitalizaci Odry, ve skutečnosti zaváděl několik desítek různých regulačních opatření a jeho novela je stejným brakem jako originál,“ shrnuje Jacek Engel.