Odchod ředitele Povodí Odry byl překvapením i pro státní podnik. Organizaci čeká miliardová investice

Státní podnik Povodí Odry se minulý týden ze dne na den ocitl bez vedení. Odvolání ředitele Petra Birklena bylo, podle zdroje Okraje, překvapením i uvnitř samotné organizace. „Podle mých informací tady měl dorazit pan ministr, ale k tomu nedošlo. Sami se v tom snažíme orientovat, ty argumenty ministerstva nedávají smysl. Všechny plánované stavby podle mého běží a komunikace se oproti dřívějšku velmi zlepšila,“ říká člověk z podniku, který nechce v obavách o svou práci zveřejnit své jméno. Redakce jeho identitu zná. Informaci o schůzce s ministrem, která nakonec neproběhla, Okraj ověřil z více zdrojů. Ministerstvo do uzávěrky neodpovědělo.

Birklen měl přitom od svého nástupu loni v březnu řešit prioritu Povodí Odry - stavbu přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Jde o jednu ze v současnosti největších vodohospodářských staveb v Česku. Celkem by stavba a úpravy v okolí, včetně přesunutí silnice, která dnes v místě vede, měly vyjít na zhruba devět miliard korun.  Kromě toho podnik chystá i další investice, například odstraňování povodňových škod na Jesenicku. „Takže ten tlak tam je. Nemáme ani investičního ředitele, kterého hledáme,“ uvádí zdroj Okraje.

Přesto v minulém týdnu ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestraník za SPD) Birklena odvolal. „Zástupci jednotlivých samospráv z regionu si opakovaně stěžují na pomalý postup při práci na obnově území i nedostatečnou komunikaci ze strany vedení státního podniku,“ zdůvodnilo ministerstvo zemědělství konec ředitele v tiskové zprávě. Úřad od něj očekával zlepšení komunikace s místními starosty a urychlení odstraňování povodňových škod v lokalitách zasažených povodněmi v roce 2024. To se mu však údajně nepodařilo naplnit.

Tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý odmítl sdělit podrobnosti k uvedeným důvodům. Na dotaz Okraje, které obce zasažené povodněmi v roce 2024 si na uvedené problémy stěžovaly, odpověděl: „Nad rámec vyjádření na našich webových stránkách nebudeme nic sdělovat.“

Starostové obcí, které Okraj oslovil, údajně nepodali na Birklena jakoukoliv stížnost související s jeho koncem v podniku. A s těmi nespokojenými, podle jejich slov, ministerstvo nemluvilo. Mezi starosty se sice názory na fungování Povodí Odry pod vedením Petra Birklena liší, většina se ale k práci i komunikaci organizace staví pozitivně. Za dobrou komunikaci odvolaného ředitele se postavili také ekologové z Ostravské univerzity či Koalice pro řeky. 

Birklen svůj konec ve vedení Povodí Odry nechtěl pro Okraj komentovat. V pátek se ale vyjádřil příspěvkem na sociální síti LinkedIn. „Nemám potřebu komentovat důvody, které k tomu pana ministra vedly. Je to jeho rozhodnutí a já ho respektuji. Do naplnění své vize rozvoje podniku, se kterou jsem uspěl ve výběrovém řízení, jsem vložil maximum své energie. I díky tomu odcházím ve chvíli, kdy Povodí Odry již učinilo první kroky novým, současnějším směrem,“ napsal Birklen.

Starostové: nikdo s námi nemluvil

„Spolupráce s Povodím Odry byla výborná. Nikdo z ministerstva se nás na žádnou komunikaci neptal, přitom jsme byli jednou z nejvíce zasažených obcí,“ komentuje situaci starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). 

Podobný názor zastává i starostka Jeseníku a poslankyně Zdeňka Blišťanová (Spolu). „Kdykoliv jsme potřebovali něco vyřešit, byl okamžitě k dispozici a ochotný komunikovat,“ chválí komunikaci Birklena Blišťanová, která je také předsedkyní Sdružení měst a obcí Jesenicka. Podle ní byli také ostatní starostové a starostky překvapeni informací o tom, že Birklen nedostatečně komunikoval.

„Každý si musí uvědomit, že Povodí Odry je státní podnik a musí dodržovat zákonné limity a podmínky veřejných zakázek. Dvakrát jim do zakázek vstoupil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, s tím nemohl bývalý ředitel dělat zkrátka nic,“ dodala k možným důvodům.

Ne všechny obce ale byly s jeho prací vždy spokojeny. Kritičtěji se k bývalému řediteli staví starostka Zátoru. „Měli jsme problém s pomalou úpravou toku řeky, jinak byla spolupráce stejná jako za posledních 27 let, co jsem v úřadě,“ popisuje starostka Zátoru Salome Sýkorová (SNK Evropští demokraté), která dlouhodobě bojuje za stavbu přehrady Nové Heřminovy a od nástupu Petra Birklena do funkce se podle ní v tomto směru mnoho neudělalo. Na Birklena si podle svých slov na ministerstvu nestěžovala. 

Na nedostatečnou rychlost úpravy toku poukazuje i starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil (SNK Pro obec 2022). „Od Povodí bylo spoustu slibů, ale od povodní se na území naší obce s tokem řeky nic neudělalo,“ říká. Také on ale odmítl, že by ohledně toho komunikoval s ministerstvem zemědělství.

Pochopení pro pomalejší tempo oprav má naopak starosta sousedních Karlovic Martin Kočí (SNK Pro obnovu Karlovic), který pro ČTK uvedl, že povodně budou vždy rychlejší než náprava škod. Komunikace s Birklenem byla podle něj nadstandartní.

Vstřícnost k přírodě

Vedle mnoha starostů se k fungování Povodí Odry pod Birklenovým vedením staví pozitivně také Gita Matlášková z ekologické organizace Koalice pro řeky. „Přistupovali i k jednáním s ochránci přírody otevřeně a dokázali uznat své chyby při některých nápravách škod při povodních,“ popisuje a vyzdvihuje, že se Birklen stavěl pozitivně k řešením, která jsou šetrnější k přírodě.

Podle ní ale odvolaný ředitel neměl dostatek času, aby se jeho představy o řízení Povodí stihly na fungování státní firmy výrazněji projevit. „Problém je, že struktura Povodí je roky stejná a zavedení nových praktik nějakou dobu trvá,“ naráží ekoložka na roční působení Briklena ve funkci.

Ekoložka Eliška Vozníková z Hnutí Duha, které je dlouhodobě proti stavbě přehrady Nové Heřminovy, v tiskové zprávě přirovnala Birklenův konec k odchodům ředitelů Lesů ČR a Správy Krkonošského národního parku. „Objevil se nám tady takový nešvar, odchody po vzájemné dohodě, kdy ta dohoda není zase tak vzájemná, protože se druhá strana dozví jen pár hodin před vydáním tiskové zprávy o tom, že odchází po vzájemné dohodě,“ píše Vozníková.

Přes rozpory v přístupu k ochraně přírody a péči o řeky si Vozníková na přístup bývalého ředitele nestěžuje. „Nedá se říct, že by nám vycházel úplně vstříc. Zároveň jsme ale cítili ochotu a vstřícnost se otevřeně bavit,“ uzavírá Vozníková.

Nepochopení pro Birklenův konec ale přichází i z akademických kruhů. Podle Jana Hradeckého, vedoucího Katedry fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě a člena přípravného výboru Povodí Odry pro další plánovací období, je za koncem Birklena jeho přístup k přírodě. 

„Myslím, že bývalý ředitel narážel na to, že se snažil problémy řešit s ohledem na přírodu a neutrácet zbytečné peníze na úpravy řek v místech, kde si tok po povodních sám znovu vytvoří prostor. Protipovodňová ochrana má smysl v obydlených oblastech, ale mimo ně by se k řekám mělo přistupovat šetrněji,“ říká a označuje celou situaci za „výsledek marasmu doby“.

Ke kritice části starostů ohledně nedostatečné rychlosti oprav po povodních Hradecký dodává, že je třeba mít na paměti, že jsou letos na podzim komunální volby a někteří starostové se podle něj snaží na tématu získat politické body. „Jejich očekávání jsou někdy nereálná. Povodí spravuje mnoho vodních toků a je zřejmé, že nemohou na všech úsecích všechno hned opravit,“ popisuje.

Článek editoval Jan Žabka