Na Přívozské haldě žije až 180 druhů pavouků. Jsou to unikátní biotopy, říká vědec Pyszko
Podle Petra Pyszka, biologa a entomologa z Ostravské univerzity, se haldy staly součástí identity Ostravy. Může za to nejen jejich množství, ale také velikost i silný mediální obraz, jak pozitivní v případě haldy Ema, tak negativní v případě té heřmanické.
Haldy jsou nedílnou součástí ostravské post-industriální krajiny. Kolik jich tady je? Jak se liší? Získají někdy statut přírodní rezervace? A jak se na ně dostal hmyz z Kavkazu, Indie či z Austrálie? Na to v další epizodě Okrajového podcastu odpovídá biolog a entomolog Petr Pyszko z Ostravské univerzity.
Petře, která z ostravských hald je vám nejbližší a proč?
Asi nejbližší je mi paradoxně ta v Heřmanicích, která je vlastně ekologickou zátěží. Zajímavé jsou třeba okrajové části haldy, které dnes už nejsou termicky aktivní, ale jsou zajímavým biotopem - suchým, výhřevným, připomínají jižní Moravu. A najdeme tam spoustu vzácných druhů hmyzu. Vizuálně navíc vypadá jako sopka a to je mi docela blízké.
Čím vás ta halda tak baví? Je to právě tím, že tam žijí živočichové, kteří jinde v Ostravě nejsou?
Žil jsem nějakou dobu v Heřmanicích a z okna jsem měl výhled právě na tuto haldu. Byla takovým mým ranním obzorem, když jsem vstal. Rád jsem tam chodíval na procházky, nejen kvůli samotné haldě, ale i kvůli Heřmanickým rybníkům. Není to totiž jediná zajímavost, kterou tahle oblast nabízí.
Pokud se ale vrátím k samotné haldě, je potřeba zdůraznit, že přístup na její vrchol není povolený. Vstup na aktivní odval je zakázán, takže se tam člověk běžně nedostane, i když jsme měli příležitost se tam podívat. Ale i ty okrajové části haldy jsou zajímavým biotopem. Z pohledu entomologa (vědec, který zkoumá hmyz - pozn. red.) musím zmínit, že se tu vyskytuje řada vzácných druhů kozlíčků. To jsou takoví tesaříci, třeba kozlíček mrkvový, který je vzácný a typičtější spíše pro jižní Moravu. Stejně tak je tomu i u kudlanky nábožné. Tento druh je rovněž charakteristický pro jižní Moravu, ale na severní Moravě se v podstatě vyskytuje jen na haldě v Heřmanicích.
Střevlík z Indie, drabčík z Austrálie
Mluvíte o vzácných druzích živočichů nebo hmyzu, které na té haldě žijí. Jak se tam dostaly?
Jednak se jedná o druhy, které se k nám mohou dostat samy, a takový biotop, jako je třeba halda Heřmanice, jim zkrátka vyhovuje.
Chcete se dozvědět víc? Podpořte regionální žurnalistiku redakce Okraj od 249 Kč/měsíc a k rozhovorům získáte i pravidelné newslettery ze zastupitelstev.
