Lidé z vyloučených lokalit nechtějí volit. Politici se o ně nezajímají a neřeší jejich problémy

Je slunečný zářijový den, krátce po poledni a na ulici Jílová v Ostravě-Přívoze je celkem živo. Před neudržovanými nízkými paneláky se pohybuje asi dvacet lidí. Dvě děti pobíhají kolem rezavého sušáku na prádlo, typického prvku českých sídlišť. Jejich máma Sylva B. mezitím zahradničí u svého vchodu, který má dveře dokořán.

Když za ní společně se sociální pracovnicí Petrou z ostravské organizace Vzájemné soužití přicházíme, srdečně se vítají. Obě ženy se znají a důvěřují si. Baví se hlavně o dětech, které občas přiběhnou podívat se, co se děje.

Atmosféra se změní, když do konverzace vstoupíme s tématem, kvůli kterému jsme přišli: blíží se volby do poslanecké sněmovny a Jílová je jedním ze dvou ostravských okrsků, kde k urnám chodí nejméně lidí. V posledních sněmovních volbách tady hlasovalo 7,35 procenta lidí, tedy 55 voličů. Horší je to už jen v nedalekém Hrušově, kde k volbám přišlo 5,32 procenta voličů, tedy jen pět lidí.

Paní Sylva říká, že k volbám nechodí vůbec. „Stejně by nám to nepomohlo. Jakou pomoc bychom mohli očekávat? Žádnou, nikdy nepomohli. Co si sama neudělám, to nemám,“ míní žena, kterou téma voleb očividně rozhodilo.

„Mají úplně jiné starosti, řeší bydlení nebo že jim nevychází peníze na jídlo. V místech, kde tyto základní potřeby mají zajištěné nebo lepší, tam se mohou o politiku zajímat více,“ myslí si sociální pracovnice Petra.

Její slova potvrzuje i politoložka a bezpečnostní expertka z Masarykovy univerzity Petra Mlejnková. Už jen tím, že jde o vyloučené lokality, mají podle ní místní pocit, že nejsou reprezentováni a jejich hlas není slyšet. „Z politiky se stává příliš velký luxus, protože musí nejdříve obstarat rodinu,“ dodává. 

„Když už, tak Babiša!“

Názor paní Sylvy není ojedinělý. Drtivá většina lidí, které jsme v oblasti oslovili, reagovala podobně. Volby tu nejsou téma a vzbuzují spíše ostražitost. Odpovědi jsou vyhýbavé a nálada připomíná zkoušení ve škole. Někteří si myslí, že propagujeme nějakou stranu, jiní se rozmluví až zdůrazníme, že žádná odpověď není špatná.

Ucelenější obraz toho, co občany Jílové a Hrušova od voleb odrazuje, dávají sami místní. Vedle řešení osobních problémů a skutečnosti, že při práci a výchově dětí nezbývá čas na přemýšlení o volbách, politici údajně neřeší jejich situaci ve vyloučené lokalitě. Nikdy je tady nenavštívili a nepřišli se zeptat, co potřebují.

A ani poté, co někteří v minulosti volili, podle svých slov nepocítili, že by se jim po volbách žilo lépe. Dokonce zmiňují, že se jim žije hůře a z jejich výpovědí je cítit nedůvěra v politický systém.

„Nemyslím si, že volby v Česku jsou férové. Politici si dosazují na pozice své lidi.“

„Nevidím důvod, proč bych k volbám chodil. Politici se rozhodují sami za sebe.“

„K volbám nepůjdu, protože nevěřím vládě.“

Výroků zpochybňujících smysl voleb zaznívá spousta. Přestože slovem „vláda“ mnohdy označují politiky obecně, nedůvěra vládě premiéra Petra Fialy (SPOLU) je zde hmatatelná. Při zmínění jména ministerského předsedy jeden z oslovených opakuje nálepku, kterou premiér od svých kritiků dostal: „No tak Fialovu drahotu určitě ne.“

Předseda hnutí ANO a lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji Andrej Babiš má v navštívených lokalitách znatelně lepší reputaci. „Když už, tak Babiša. To je náš romský prezident,“ říká muž, kterého potkáváme na chodbě jednoho z domů na Jílové. Ale ani favoritovi voleb Babišovi svůj hlas většina z dotázaných hodit nepůjde, i když mu fandí.

Nezajímaví voliči, malý volební zisk

Politika jako by v životech obyvatel Jílové a Hrušova nehrála roli. Podle Zdeňka Ryšavého, šéfredaktora serveru Romea, to je tím, že se žádná z velkých politických stran systematicky nevěnuje romské agendě.

„Současná vláda udělala několik významných kroků: jmenovala zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny a po dlouhých letech se podařilo dotáhnout odkup vepřína v Letech u Písku, kde dnes stojí Památník romského holocaustu,“ vyjmenovává, ale hned dodává, že to nestačí. 

Pro to, aby politici získali důvěru Romů, kteří žijí v horších socioekonomických podmínkách, je podle Ryšavého klíčové, aby demokratické politické strany komunikovaly s Romy dlouhodobě a věcně. A aby se jasně postavily na jejich obranu v situacích, kdy se na ně útočí nebo o nich kolují nepravdivé informace. 

Nezájem ze strany politiků vnímá i politoložka Mlejnková. „O vyloučených lokalitách mluvíme třicet let a odborníci po celou dobu upozorňují, že jejich strukturální problémy zůstávají neřešené. Čas od času vzniknou pracovní skupiny, kde se k tomu někdo vyjádří, ale reálně se vlastně nic nestane,“ popisuje. Podle ní si politici téma vyloučených lokalit neberou za své, protože je složité a nejde vyřešit za čtyři roky volebního cyklu. 

Mlejnková se také domnívá, že romská menšina je v porovnání s majoritou natolik malá, že pro politiky nejde o zajímavý segment společnosti, kam by před volbami cílili svou pozornost. „Když si vezmu za své téma romské menšiny, nepomůže mi to v tom velkém majoritním rybníku, abych získala výrazná procenta navíc,“ vysvětluje politický pohled.

Kumar Vishwanathan, ředitele organizace Vzájemné soužití, která s lidmi v ostravských vyloučených lokalitách pracuje, říká, že romská komunita potřebuje romské kandidáty, kteří jim budou naslouchat.

„Správný politik by měl jevit zájem tehdy, když je to skutečně potřeba, nejen těsně před volbami,“ myslí si. V tuto chvíli jsou podle něj lidé nedůvěřiví, protože zatím nenašli nikoho, kdo by je oslovil, ať už svou osobností nebo programem.

Rom a Janáčková na jedné kandidátce 

Romy ale na hlasovacích lístcích téměř nenajdeme. Letos se podle serveru Romea uchází o poslanecký mandát šestnáct Romů napříč všemi kandidátkami. To je ve volbách do Sněmovny sice údajně rekordní číslo, ale v celkovém počtu téměř 4,5 tisíce kandidátů se jeví zanedbatelně.

„Podívejte se na jakých místech kandidují - nevolitelných. Být kandidátem na okrasu nestačí,“ míní sociální pracovnice Ivana Gažiová, která pracuje v Hrušově. Podle svých slov je jednou z mála Romek, která se o politiku zajímá.

V Moravskoslezském kraji kandiduje Štefan Gabčo na 11. místě kandidátky Motoristů. Trojkou na stejném volebním lístku je bývalá starostka obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková. Ta je známá rasistickými výroky na adresu Romů, například o tom, že by na ně „potřebovala mít dynamit a odstřelit je“.

„Samozřejmě, že mě její výroky mrzí. Ale čas ukázal, že se i ona trochu změnila. Vaše majorita měla opravdu problém s těmi lidmi a ona se to snažila řešit,“ obhajuje političku Gabčo. Na otázku, zda si myslí, že své postoje Janáčková změnila, však odpověděl jednoznačně: „Nezměnila.“ 

Program strany, její směřování a myšlenky jsou pro něj ale důležitější, než minulost stranické kolegyně a rozdílné postoje ohledně menšin. Gabčo dodává, že se snaží v hnutí řešit hlavně to, co jeho členy spojuje.

Mlejnková to vnímá jako běžné zdůvodnění politiků v podobné situaci. „Může nám připadat bizarní, že se někdo přes svou etnickou či náboženskou příslušnost přidá k subjektu, který jde svým způsobem proti ní. Pro něj tam ale jsou třeba jiná témata, která jsou mu blízká, a tohle je v tuto chvíli druhořadé,“ komentuje.

Podle Ryšavého část Romů sympatizuje i s hnutími, která mají protiromskou nebo otevřeně xenofobní rétoriku. „Tyto strany někdy nasazují i romské kandidáty, kteří slibují věci, jež nejsou splnitelné – a část romských voličů jim může uvěřit,“ uvádí. „Pokud lidé nemají důvěru v demokratické instituce a chybí jim pocit zastání, jsou zranitelnější vůči těmto populistickým nabídkám,“ dodává šéfredaktor serveru Romea.

Informace od „lajfkařů“

Obyvatelé Jílové a Hrušova získávají informace o volbách převážně z televize a sociálních sítí. Občas zazní i volební noviny, které k místním doputují v omezené míře. Podle novináře Ryšavého je běžné, že ve vyloučených lokalitách lidé využívají spíše neformální zdroje.

„Romové častěji důvěřují tomu, co jim řekne někdo, koho znají osobně, nebo známá postava z komunity – třeba muzikant, kterého viděli na zábavě, nebo někdo, kdo vystupuje pravidelně na sociálních sítích. Jsou vnímáni jako „někdo od nás,“ popisuje.

Postoje a názory kamarádů a známých osobností hrají důležitou roli při šíření informací obecně. Mezi Romy však Ryšavý zaznamenal vyšší podíl těch, kteří nedůvěřují státu, a tak ani oficiálním informacím. Jsou tedy náchylnější k manipulacím.

Politoložka Mlejnková upozorňuje, že neexistují data o získávání informací a jejich šíření uvnitř romské komunity, potažmo ve vyloučených lokalitách. „Pokud se podíváme na některé dostupné sondy, třeba výzkum Agentury pro sociální začleňování z října 2023, mezi preferované zdroje Romů patří CNN Prima News, TV Nova, Romea a samozřejmě i lajfkaři,“ doplňuje Ryšavý s tím, že se to však netýká jen politiky a voleb.

Takzvaní „lajfkaři“ jsou vlivní členové romské komunity, kteří vysílají především na Facebooku živé přenosy. „Často se objevují témata jako nedostatečná sociální politika vlády a jiná ekonomická témata. Vysoký eskalační potenciál zde má otázka ukrajinských uprchlíků na našem území, což bylo patrné i z četných střetů mezi oběma komunitami," uvedla Jiřina Nováková z Odboru strategické komunikace státu pro server Page not Found.

Podle Zprávy o extremismu z roku 2023 romští “influenceři” stáli za radikalizací části komunity vůči ukrajinským uprchlíkům a pomohli dostat stovky Romů do ulic. Svolali tehdy protiukrajinské demonstrace v návaznosti na nepravdivé, neucelené a nepotvrzené informace o útocích Ukrajinců na Romy. (Ukrajinec v Brně v červnu 2023 skutečně zabil Roma během potyčky, ale v následujícím roce byl zproštěn viny, protože šlo o sebeobranu, pozn. red.)

Je to důkaz toho, jaký dosah a moc tyto kanály a zdroje mají. Od té doby se ale podle Mlejnkové s řešením šíření dezinformací uvnitř romské komunity moc nepohlo. „Stát si je toho problému vědom, ale dělá to na mě dojem, že nemá kapacitu se věnovat ještě něčemu takovému a nechává to spíše na neziskovém sektoru,“ vysvětluje. 

Detailní a systematická data o dopadu dezinformací na romskou komunitu chybí. Web Romea sice dlouhodobě analyzuje a vyvrací manipulace, které se týkají romské menšiny a kolují v minoritě, chybí však podle něj aktivnější přístup romské elity.

„Chybí zapojení romských intelektuálů, politiků, akademiků či známých osobností, kteří by mohli do debaty vnést hlas, jemuž lidé uvěří a který by dokázal dezinformační narativy zpochybnit,“ říká Ryšavý.

Text editovala Simona Janíková.

Reportáž vznikla ve spolupráci s programem Science+ a organizací Free Press for Eastern Europe