Fajront. Příběh o hornickém regionu skončil
Hornictví definovalo přes více než 200 let život v ostravské aglomeraci. Ve středu 4. února se příběh uzavřel, když havíři vyvezli z dolu ČSM na Karvinsku poslední vozík s uhlím. Historický okamžik na snímcích pro Okraj zachytil ostravský fotograf Marek Stratil.
Od roku 2021 byla šachta ČSM posledním dolem, kde se v Česku těžilo černé uhlí. Po pěti letech se i tady naposledy roztočila kola těžní věže, aby vytáhla vozík naplněný horninou.
V prostoru před takzvaným náražím jámy se dopoledne 4. února shromáždily desítky lidí, včetně současných i bývalých havířů, jejich příbuzných a příznivců hornictví. Slavnostní ceremoniál vyvezení posledního vozíku s uhlím lidé sledovali na dvou velkoplošných obrazovkách.
Jedním z nich byl i devětasedmdesátiletý Kazimír Pribula, člen Kroužku krojovaných horníků Gabriela. „Myslel jsem si, že se toho nedožiju. Ale bohužel ano. Je to smutné,“ říká k ukončení těžby muž, který pracoval přes třicet let na dole Gabriela v Karviné, z toho 28 let jako báňský záchranář. Kroužek se zabývá udržováním tradic a měl by najít stálé místo v budovaném POHO Parku Gabriela, tedy na místě stejnojmenné šachty. Je to jeden z transformačních projektů kraje.
Smutek, nostalgie, ale i hrdost zaznívala na ceremoniálu opakovaně. Podobně jako pozdrav „Zdař Bůh“.
„Nás už nic nezaskočí, budeme žít tím, co už nemáme,“ zakončil báseň v polštině básník a horník Wojtek Tylka (vlevo nahoře). Součástí ceremoniálu bylo dekorování praporů hornických měst (uprostřed nahoře) - zdobí se stužkami, včetně stužek ke konci těžby. Ceremoniálu se zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO, vpravo nahoře).
Horníkům slíbil odstranění tvrdosti zákona ohledně dřívějšího odchodu do důchodu. Havířům, kterým chybí do uznání předčasného důchodu několik směn, úřad chybějící čas odpustí. Při ukončení těžby zpíval sbor Permoník Karviná (vlevo dole) známé hornické písně. Závodní dolu ČSM Karel Blahut (vpravo dole) připomněl historii této jámy a i když se mu místy lomil hlas, vyvezení posledního vozíku bral jako „povinnost z hlediska hornické cti“.
Symbolický poslední vozík s uhlím. Důl ČSM byl nejmladším dolem v revíru Ostravsko-karvinských dolů (OKD), těžilo se v něm téměř 60 let. Na přelomu 80. a 90. let v šachtě pracovalo šest tisíc lidí. Celkem se na dole vytěžilo 124 287 401 tun uhlí. Pokud by se z toho vytvořil vlak, obtočil by téměř celou planetu.
V roce 1991 do dolu ČSM sfáral prezident Václav Havel. O rok později se v jámě dokonce konala svatba. Teď šachtu čeká likvidace, bude se z ní vytahovat zařízení, důlní díla a samotné jámy se "zaslepí" a bourat se mají i budovy na povrchu. Důl vlastní společnost OKD, jejímž majitelem je státní podnik Prisko. Likvidace dolu vyjde na více než tři miliardy.
Rostislav Riedl byl jedním ze dvou havířů, kteří "narazili" poslední vozík s uhlím do těžní klece. „Jsem z toho pořád vyklepaný, ještě si to moc neuvědomuju. Dojde mi to asi až doma,“ popsal své pocity. Riedl pracoval na dole ČSM 26 let, byl vedoucím rubání. Jeho poslední směna byla 26. ledna. „Každé ráno se budím ve 3:20 a furt chci chodit do práce.“
Ceremoniál pokračoval odpoledne v Ostravě. Průvod s hornickou kapelou v čele vyšel od Slezskoostravské radnice. Právě na Slezské začal celý hornický příběh regionu - v 18. století zde bylo nalezeno uhlí. Na něm se postavilo město, jak ho známe dnes.
Slavnostního ukončení těžby se zúčastnily hornické spolky z Česka i Slovenska. Průvod lákal pozornost.
Těžba uhlí trvala v ostravsko-karvinském revíru téměř 250 let. Od 90. let minulého století se postupně tlumila. Poslední vozík s uhlím vyjel z dolu Odra v Ostravě v roce 1994.
Průvod došel až ke katedrále Božského Spasitele v centru Ostravy, kde se následně konala mše za havíře. Před chrámem OKD vystavila repliku posledního vozíku s uhlím. Podle šéfa podniku Romana Sikory by ceremoniál neměl končit nostalgicky, ale mělo by se dívat do budoucnosti. OKD se nyní zaměří na oblast energetiky, plánuje jímat a využívat důlní plyn nebo vyrábět topné směsi.
Mši za horníky sloužil biskup ostravsko-opavské diecéze Mons. Martin David. Oficiálně těžba skončila.
V Ostravě, ale i na Karvinsku, půjde vliv těžby a hornictví vidět minimálně další desítky let. Nejen v celé infrastruktuře, která byla kvůli dolům vystavěna, ať už jde o vlečky, silnice, kolonie nebo celá města - či jejich pozůstatky. Půjde vidět také v přetvořené krajině nebo kvůli chátrajícím brownfieldům.
A slyšet je už teď. Melodie známých hornických písní si mohou obyvatelé Ostravy připomínat v každou celou hodinu na Masarykově náměstí. Hraje je zvonkohra ve věži ostravského muzea.
Foto: Marek Stratil
Editace: Jan Žabka
