NASA volá Břidličnou. Žáci zkoumali znečištění potoka a uspěli v mezinárodní konkurenci

Někdy spolu chodí jen tak ven nebo hrají počítačové hry. Jindy se brodí Poličkou - potokem, který protéká Ryžovištěm, Vajglovem a pak se vlévá do řeky Moravice u nich doma v Břidličné. Spolužáci Václav, Martin a Jan z místní základní školy v něm už tři roky v bílých pláštích, gumákách a s digitálním čidlem v ruce zkoumají znečištění vody.

„V potoce dříve žili i nějací živočichové, ale už tam žít přestali,“ zdůvodňuje jejich učitelka Květa Děrdová, proč začali zkoumat znečištění Poličky. Z projektu ve školním badatelském kroužku se rychle staly pravidelné vědecké výpravy.

Tu poslední kluci podnikli minulou středu v Ryžovišti. Ve vesnici, kde žije šest set obyvatel, to přes den moc nežije. Klid narušuje jen občas projíždějící auto a šumivý zvuk tekoucího potoka. Blíží se jaro a nedávno pršelo, takže je vodní tok na své poměry rozvodněný. 

„Dnes je tady celkem silný proud, výsledky měření budou tak třetinové než obvykle,“ odhaduje Václav a ukazuje na betonový most, odkud běžně s přáteli schází k potoku.

„Zase se jdete brodit bahnem?“ ptá se jeden z místních, když se chlapci prodírají křovím. „Jojo, zase,“ odpovídají. A Jan mezitím své kolegy upozorňuje na nestabilní terén: „Pozor, tady se propadá hlína.“

Polička protéká mezi stromy, zahradami i kamennými zídkami. Tráva ještě nevyrostla a stromy nemají listy, takže terén je údajně přístupnější než obvykle. „Někdy jsme museli dělat parkur, abychom se dostali, kam potřebujeme,“ říká Martin a dodává, že jde o nadsázku.

V tom se koupat nechceš

Podél vodního koryta leží několik trubek. Jejich okolí kluci analyzují, protože podle výsledků jejich bádání jsou látky, které z potrubí vytékají, zdrojem znečištění potoka. „Vždycky jdeme stejnou trasu proti proudu řeky z jedné strany vesnice na druhou,“ popisuje Václav. 

Zaměřují se na část Poličky v Ryžovišti, protože tam je voda podle jejich zkoumání nejšpinavější. „Nejdříve měli v plánu zkoumat celý tok. Od Vajglova, kde je čistička, směrem k Břidličné je ale znečištění mnohem menší,“ vysvětluje vedoucí badatelského kroužku Děrdová. 

Jan má v jedné ruce měřící čidlo a v druhé telefon. Na něm vidí, že voda u některých trubek převyšuje limity takzvané konduktivity (vodivost vody, pozn. red.). Ta může ukazovat na znečištění vody. „V tom se nechceš koupat, natož to pít,“ komentuje Martin, přestože se voda z Poličky nepoužívá jako pitná.

Vysoká vodivost vody poukazuje na obsah soli a jiných anorganických látek. Taková voda může být riziková pro sladkovodní ekosystémy a může vést k poklesu biodiverzity, omezení reprodukce organismů či životaschopnosti ryb a jiných vodních organismů. 

Většina trubek ve středu výrazně nepřevyšovala hodnoty, které by ukazovaly na škodlivost vody. Výsledky jejich tříletého výzkumu ale odhalily hodnotu konduktivity v okolí některých trubek běžně i čtyřnásobnou.

V okolí trubky, již nazvali kvůli vzhledu vytékající vody „polívka“, naměřili dokonce hodnoty téměř třicetkrát vyšší než u vody, která je příznivá pro lidský organismus. Podle kluků to vypadá, že někteří místní do potoka vypouští i splaškovou vodu především z praček a upozorňují na její zápach.

„Vysoká konduktivita může vést ke změnám biodiverzity, ale nejsme schopni na základě tohoto výzkumu potvrdit, že je to případ Poličky. Můžeme však říct, že je potok znečištěný a že zdrojem znečištění jsou nejspíše zkoumané trubky,“ vysvětluje hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci, který výzkum mentoroval. Rozsáhlejší zkoumání by podle něj mohlo odhalit i dopady takového znečištění. To však nebyl cíl kluků z Břidličné.

Trubky ale nejsou jediným původcem znečištění Poličky. „Našli jsme úlovky, ke kterým si už jen můžeme domyslet příběhy,“ míní Václav a ukazuje fotografie celé řady předmětů, které v potoce našli. Od auta na dálkové ovládání přes telefon až po nespecifikované rozházené vnitřnosti. Tento snímek, jak říká, raději zcenzurovali.

„Když jsme narazili na buben pračky, nějací dva velcí chlapi za námi přišli a začali se nás ptát, co tam děláme a byli nepříjemní. Asi to využívají na ryby, ale tyto věci v potoce nemají být,“ říká Martin, když ukazuje na místo, kde dříve kus pračky stál. Teď je hladina potoka vyšší a nejde vidět. „Možná ho dali pryč, je odplavený nebo může být pod vodou,“ uzavírá.

Svá zjištění trojice zaznamenávala do následující interaktivní mapy:

Z výzkumníků aktivisté 

Přírodovědný projekt, který se zabývá znečištěním potoka v Ryžovišti, porotci zařadili i do mezinárodního programu Globe, jenž podporuje vzdělávání mladých vědců a který v Česku koordinuje vzdělávací centrum Tereza.

Cílem tohoto programu je kolektivně zkoumat přírodu, propojovat žáky po celém světě a sdílet výsledky a dopady jejich výzkumů. Projekt kluků z Břidličné byl vybrán mezi finálních 36 týmů na nedávné on-line konferenci pro Evropu a Euroasii.

Trojice uspěla v kategorii „spolupráce s místní komunitou“ a odnesla si čtyři sta eur, ze kterých zaplatí cestu a účast na dubnové studentské konferenci GLOBE 2024 v Mělníku.

Kluci výsledky své práce řešili s vedením obce Ryžoviště i jejími obyvateli a podařilo se jim nastartovat změny. Poté, co si bývalá starostka Eva Petrásková vyslechla výsledky výzkumu, požádala je v oficiálním dopise, aby měření udělali také v dalších částech obce. Chtěla mít argumenty k tomu, aby zdůvodnila nutnost vybudování čistírny odpadních vod v obci. Ryžovišti se i díky výzkumu podařilo získat peníze od Moravskoslezského kraje na zpracování studie odpadních vod.

Teď se podle nové starostky Petry Poláčkové čeká na dotační výzvu, ze které by obec mohla čističku zaplatit . „Já vím, že ta voda je hrůza. V létě tady žádná není, lidé si tam naházeli čerpadla a létají kolem toho muchy a komáři,“ popisuje aktuální stav. 

Nejdříve chtěla tři čistírny odpadních vod uvnitř obce, nakonec ale bude nejspíše jediná na konci Ryžoviště. „Máme studie pro čističky i kanalizace,“ doplňuje starostka s tím, že už nic nebrání tomu, aby iniciativa žáků z Břidličné měla skutečný dopad na kvalitu vody v Poličce.

Přerod ze školního projektu v aktivismus ocenil jeden z porotců programu Globe Pedro Falcon, který má na starost komunikaci v oblasti věd o Zemi v americké vesmírné agentuře NASA: „Obec může výsledky jejich měření využít k pochopení, proč je voda znečištěná a zda je kvalitní nebo možná kontaminovaná. To by mohlo vést k důkladnějšímu výzkumu potoka.“

Falcon vyzdvihuje, že čím dál více studentů chápe důležitost zkoumání naší planety, obzvlášť v době, kdy je tady klimatická změna. „Nejen, že se podílí na udržitelném životě, ale odvádí svůj kus práce. Chápou, že když dospělí nepřijmou rozhodnutí, která by naší planetě pomohla, budou to oni, kdo budou řešit narůstající problém,“ dodává Falcon, před kterým studenti projekt obhajovali v angličtině na on-line konferenci.

Role osvícené učitelky

Projekt by nejspíše nikdy nedošel tak daleko, nebýt aktivní učitelky a odborného mentora. Výzkumnou metodu a postup se školáci naučili od Martina Rulíka z olomoucké univerzity. Ten je sám překvapen, kam až to dotáhli.

„Nejde o prestižní školu v Praze, ale obecní školu v relativně chudém regionu. Takové úspěchy nejsou běžné,“ míní Rulík. Podle něj hlavní roli v jejich příběhu hraje učitelka Květa Děrdová. „Ukázala jim, že škola není jen o učení, ale i o tom něco skutečně dělat,“ chválí její přístup. 

„Tak se ze skupinky puberťáků stal tým nadšenců, kteří nejen měří úroveň znečištění v potoce, ale jako detektivové také zjišťovali, jaké jsou jeho zdroje. A ještě s tím zajdou za starostkou,“ oceňuje Rulík s tím, že jde o výzkum, který by uspěl i na akademické půdě.

Tým strávil na projektu tři roky, ale ten letošní je pro ně nejspíše poslední. Brzy je čekají přijímací zkoušky na střední školy a vydají se mimo rodnou obec. Každý má jiné vyhlídky, všechny se ale týkají vědy.

„Kdybych mohla, nechala bych si je propadnut. Je radost mít takové studenty. Přestože podobných projektů děláme spoustu, ten jejich měl zatím největší dopad,“ oceňuje práci svých žáků učitelka Děrdová. 

Teď je podle ní úkolem týmu předat projekt mladším spolužákům. Po přijímačkách se Václav, Jan a Martin chystají zasvětit své nástupce do zkoumání životního prostředí. Z výzkumníků a aktivistů se tak sami stanou mentory. 

„Polička protéká dalšími obcemi a kluci se rozhodli, že by bylo dobré analyzovat i znečištění mikroplasty, nejen konduktivitu. Budou je proto častěji doprovázet mladší žáci, aby věděli, co takový výzkum obnáší a jak ho dělat,“ dodává učitelka.

Reportáž editovaly Klára Filipová a Simona Janíková.